Nejnovější data ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že pomoc Ukrajincům není jen otázkou solidarity, ale i přínos pro českou ekonomiku. Uprchlíci s dočasnou ochranou odvedli státu ve třetím čtvrtletí přes osm miliard korun, zatímco výdaje na jejich podporu byly zhruba poloviční. Český rozpočet tak díky nim skončil v plusu o 4,3 miliardy.
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Z údajů ministerstva práce vyplývá, že finanční bilance spojená s pomocí Ukrajincům se v posledních letech výrazně zlepšila. Zatímco ještě v roce 2023 výdaje převyšovaly příjmy, od začátku roku 2024 stát na odvodech a daních od lidí s dočasnou ochranou získává víc, než kolik vydává na jejich podporu.Ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhly příjmy 8,2 miliardy korun, zatímco výdaje činily 3,9 miliardy. Český rozpočet tak skončil v plusu o 4,3 miliardy korun.
Bilance státního rozpočtu spojená s uprchlíky z Ukrajiny se výrazně zlepšila. Zatímco ještě v roce 2023 stát vykazoval schodek 2,6 miliardy korun, o rok později už byl v plusu téměř deseti miliard. Letos po třech čtvrtletích přebytek dál roste a dosahuje 11,7 miliardy korun.
Za rostoucími příjmy stojí především zvyšující se zaměstnanost Ukrajinců s dočasnou ochranou, kteří platí daně a odvody stejně jako čeští občané. Nejvíce peněz přináší sociální a zdravotní pojištění, významnou část pak tvoří i výnosy z DPH, daně z příjmů a spotřební daně.
Pokles výdajů souvisí především s tím, že čím dál méně uprchlíků z Ukrajiny je závislých na přímé humanitární pomoci. Mnozí z nich si našli práci a stali se ekonomicky soběstačnými, což se odráží i v klesající zátěži pro státní rozpočet.
Stát však nadále vyplácí humanitární dávku těm, kteří si sami obživu zajistit nemohou – tedy dětem, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Právě tyto skupiny tvoří zhruba dvě třetiny všech příjemců.
Počet osob pobírajících humanitární dávku přitom dlouhodobě klesá. Zatímco v dubnu 2022 ji dostávalo více než 234 tisíc lidí, letos v září už jen 83 tisíc.
„Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem,“ uvedl ministr Jurečka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Praze se chystá demonstrace proti nové vládě. Organizátoři mluví o mafiánském půdorysu
