Velitel z ukrajinské armády Jurij Fedorenko v rozhovoru pro zpravodajskou stanici Kanal 24 prohlásil, že ruského prezidenta Vladimira Putina nakonec odstraní jeho vlastní spolupracovníci. Podobné predikce o pádu šéfa Kremlu se objevují od začátku invaze na Ukrajinu, dosud se však žádná nenaplnila.
Fedorenko velí 429. samostatné brigádě bezpilotních systémů a je nositelem státního vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Svou úvahu zasadil do souvislosti s nedávnou vojenskou přehlídkou v Moskvě.
Méně techniky na Rudém náměstí
Letošní přehlídka 9. května k 81. výročí vítězství ve II. světové válce proběhla bez kolony pozemní vojenské techniky. Šlo o významný odklon od zvyklostí. Loni se přehlídky k 80. výročí zúčastnilo zhruba 11 tisíc vojáků a téměř 200 vojenských vozidel.
Absenci techniky oficiálně oznámilo ruské ministerstvo obrany a jako důvod uvedlo „operační situaci“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozhodnutí doplnil odkazem na nekulaté výročí a „hrozbu“ ze strany Ukrajiny.
Hrozba dronových útoků ze strany Ukrajiny je reálná. Den před loňskou přehlídkou musela Moskva dočasně uzavřít všechna čtyři letiště kvůli ukrajinským dronům, ruské ministerstvo obrany tehdy hlásilo stovky sestřelených bezpilotních letounů.
Před letošní přehlídkou bylo v Moskvě a Petrohradu po několik dní omezeno připojení k internetu, Peskov to vysvětlil bezpečnostní situací a „nebezpečným sousedstvím“. Západní analytici navíc upozorňovali na další faktory, mezi nimi tlak proruských válečných blogerů, kteří dlouhodobě kritizují odstavování bojeschopné techniky z fronty kvůli přehlídce, a vysoké ztráty ruské armády.
Vojenský analytik Denis Popovič, kterého také citovala stanice Kanal 24, uvedl, že omezený rozsah přehlídky i údery dronů jsou podle něj signálem oslabení obrazu silného Ruska, který Kreml dlouhodobě buduje.
Fedorenko o odpovědnosti Rusů
Fedorenko v rozhovoru argumentoval, že odpovědnost za válku nenese pouze úzká vládnoucí skupina. Rusko má přibližně 140 milionů obyvatel, rozhodující moc podle něj drží jen několik tisíc lidí.
„Ukrajinci nikdy nezapomenou na žádného ruského ministra, úředníka ani velitele, který podporoval agresi proti našemu státu. Nezapomeneme ani na žádné propagandisty, kteří se už ‚převlékají‘,“ uvedl velitel.
Válku proti Ukrajině podle něj značná část ruské společnosti přijímá s tichým souhlasem. Putin podle Fedorenka rozpoutáním konfliktu poslal vlastní občany do bojů a uvrhl zemi do krize, jejíž důsledky se budou v Rusku projevovat dlouhá léta.
Podpora války v Rusku klesá
Podpora války v Rusku podle Fedorenka klesá a podobné závěry mají podle něj přinášet i zahraniční analýzy. Nezávislé sociologické průzkumy z Ruska jsou obtížně ověřitelné. Sociologické centrum Levada v posledních měsících opakovaně referovalo o pomalém poklesu podpory akcí ruské armády na Ukrajině, řada expertů však upozorňuje, že výsledky takových šetření v autoritářském prostředí mají omezenou vypovídací hodnotu.
Podle dat Levada Center z dubna 2026 se podpora akcí ruské armády pohybuje kolem 70–73 % (pomalu klesá během posledních tří měsíců), podpora mírových jednání se drží mezi 60–67 % a pokračování intenzivních bojů podporuje jen 24–31 % respondentů.
„Šest z deseti respondentů se domnívá, že mírová jednání jsou nyní nezbytná, zatímco přibližně každý čtvrtý se domnívá, že by vojenské akce měly pokračovat,“ uvádí ve svém průzkumu sociologické centrum Levada, které ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam organizací označovaných jako zahraniční agenti.
Výjimkou v rámci Ruska má být podle Fedorenka Moskva, kde zůstává podpora války vyšší. Obyvatelé ruské metropole zatím podle něj pociťují důsledky bojů méně než ostatní regiony.
Popovič dodal, že Rusko se po oslavách pravděpodobně pokusí zesílit tlak na frontě a podniknout další masivní údery proti Ukrajině.
Kreml v posledních dnech zopakoval, že je válku podle něj připraven kdykoli ukončit, a Ukrajině předložil podmínky, jejichž obsah Peskov odmítl zveřejnit. Naznačil pouze, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ví, o jaké požadavky jde.
Putinův pád předpovídají už roky
Klíčový Fedorenkův výrok o budoucnosti ruského prezidenta zazněl v kontextu výše uvedených úvah. „Putin zemře rukou svých poskoků. A pak bude obviněn ze všech smrtelných hříchů. Podívejte se na poslední prohlášení Sergeje Šojgua. Jasně formuloval, kdo je viníkem tragédie, která se nyní děje ruskému lidu,“ uvedl Fedorenko pro Kanal 24.
Predikce o brzkém pádu Putina, ať už cestou puče, vzpoury oligarchů, palácového převratu nebo zhroucení režimu, zaznívají v různých podobách od roku 2022. Vyslovovali je ukrajinští představitelé, zahraniční komentátoři i někteří západní analytici.
Vlna spekulací zesílila zejména po vzpouře šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina v červnu 2023. Prigožin nedlouho poté zahynul při havárii letadla, jejíž okolnosti dodnes provázejí pochybnosti. Deník The New York Times s odvoláním na zdroje z amerických zpravodajských služeb uvedl, že za pádem letounu s největší pravděpodobností stála cílená likvidace. Podle listu tento případ zapadá do dlouhodobého vzorce odstraňování kritiků a potenciálních rivalů Putina.
Putin se navzdory predikcím udržel u moci dodnes, v březnu 2024 byl ve volbách bez reálné konkurence znovu zvolen prezidentem a podle vlastních slov ze začátku roku 2025 zvažuje možné nástupce, žádné jméno však dosud veřejně neoznámil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskyj po masivním útoku na Kyjev nařídil armádě připravit vojenskou odvetu
