V neděli 17. května se napříč Českem uskuteční demonstrace na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Milion chvilek pro demokracii tak rozšiřuje protesty z Prahy do regionů. Důvodem je návrh mediální zákona, který by zestátnil veřejnoprávní média.
„Minulý týden jsme v Praze na pochodu před Rozhlas ukázali politikům, že nedovolíme, aby se z veřejnoprávních médií stala hlásná trouba politiků,“ uvedl pro NašeTéma.cz předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. „Je čas ukázat, že to není jen Praha, ale celá republika,“ dodal.
Pochody napříč Českem
Demonstrace podle mapy akcí začnou v neděli v 17 hodin současně ve 12 krajských městech napříč Českem. Organizátoři oznámili tato místa srazů:
- Brno – 17:00, Náměstí svobody (cíl: ČRo)
- České Budějovice – 17:00, U Tří lvů před budovou ČRo (cíl: nám. Přemysla Otakara II.)
- Hradec Králové – 17:00, Masarykovo nám. (cíl: regionální studio ČT, budova Aldis)
- Jihlava – 17:00, Park Jana Masaryka u sochy T. G. Masaryka (cíl: ČRo na Masarykově nám.)
- Karlovy Vary – 17:00, třída T. G. Masaryka u Hlavní pošty (cíl: Magistrát města)
- Liberec – 17:00, Soukenné nám. (cíl: Park Paměti národa – Památník obětem komunismu)
- Olomouc – 17:00, Palachovo nám. u Terezské brány (cíl: ČRo)
- Ostrava – 17:00, Jiráskovo nám. (cíl: okruh kolem budov ČT a ČRo)
- Pardubice – 17:00, socha Jana Kašpara na třídě Míru (cíl: ČRo)
- Plzeň – 17:00, Nám. T. G. Masaryka (cíl: ČRo Plzeň na nám. Míru)
- Ústí nad Labem – 17:00, Mírové nám. (cíl: ČRo Sever)
- Zlín – 17:00, Lavička Václava Havla (cíl: ČRo Zlín)
Trasy pochodů si organizátoři v každém městě přizpůsobili místním podmínkám. Například v Českých Budějovicích slibují bubeníky a pohádkové postavy z jižních Čech. Liberecký pochod skončí u Památníku obětem komunismu, kde symbolika místa navazuje na téma svobody médií. V Olomouci plánují psát vzkazy křídami na chodník před budovou rozhlasu.
Akce jsou podle Milionu chvilek otevřené rodinám s dětmi. Organizátoři počítají také s hudebníky, známými osobnostmi a umělci.
Co Milion chvilek požaduje
Milion chvilek protestuje proti vládnímu návrhu zákona, který by zrušil dosavadní systém financování z koncesionářských poplatků. Spolek tvrdí, že cílem změn není snížit finanční zátěž pro domácnosti, protože náklady by stejně přešly do státního rozpočtu, tedy na daňové poplatníky. Obává se, že změna financování by veřejnoprávním médiím vzala nezávislost.
Petici „Ruce pryč od médií veřejné služby“ na webu ruceprycodmedii.cz dosud podepsalo více než 179 tisíc signatářů.
Minář ve svém textu pro NašeTéma.cz varoval před scénářem, který se odehrál v Maďarsku a na Slovensku. „Zkušenosti těchto zemí ukazují, že pokud se jim to podaří, půjde o faktickou likvidaci nezávislosti médií,“ uvedl.
Milion chvilek adresuje tři výzvy: vládní politiky žádá o stažení zákona, zaměstnance ČT a ČRo vyzývá, aby nepodléhali autocenzuře, a veřejnost zve k účasti na protestech.
Návrh předložil ministr Klempíř
Zákon o veřejnoprávních médiích předložil v dubnu ministr kultury Oto Klempíř, člen strany Motoristé sobě, která je součástí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Klempíř byl dříve známý jako hudebník, textař a frontman skupiny J.A.R. Před sametovou revolucí byl spolupracovníkem komunistické StB, pro kterou, jak sám v rozhovoru pro Reflex přiznal, udával lidi ze svého okolí.
Jádrem jeho návrhu je zrušení koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu. ČT by podle propočtů přišla přibližně o miliardu korun ročně, ČRo o zhruba 400 milionů korun ve srovnání s letošními příjmy z poplatků.
Klempíř odmítá, že by šlo o záměrné oslabení médií. „Média veřejné služby jsou z principu zřizována státem. A platit by je měl stát, ne občané, kteří si je už zaplatili v daních jednou,“ řekl pro Deník.cz. V roce 2025 však Motoristé na svém stranickém webu v programovém prohlášení uvedli: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními“.
Zákon by podle nového návrhu měl stanovit hierarchii obsahu veřejnoprávních médií. Na prvním místě má být zpravodajství a publicistika, následovat mají vzdělávání a kultura, zábava až na posledním místě. Klempíř v této souvislosti pro Deník.cz uvedl, že taneční pořad „StarDance do veřejnoprávní televize nepatří“ a označil ho za typický produkt komerčních televizí. Pořad přitom vznikl ve veřejnoprávní britské BBC, která jej vysílá dodnes.
Nezávislost médií bude podle Klempíře formálně garantovaná. „Do programové činnosti Českého rozhlasu a České televize nesmí zasahovat žádný státní orgán ani žádný politický subjekt,“ stojí v návrhu zákona. Kritiky však nepřesvědčil jeho další výrok, že „nezávislost není dána výší rozpočtu, ale postojem managementu, jeho odvahou a leadershipem“.
Klempíř čelil v uplynulých týdnech i dalším výtkám. Kritiku vyvolala jeho schůzka se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou, která prosadila přeměnu slovenské RTVS na STVR. Kontroverzi vyvolalo také zastavení projektu Česká knihovna a ministrovy výroky o vlivu ministra na rozhodování o dotacích z audiovizuálního fondu.
Piráti prostřednictvím poslance Zdeňka Hřiba vyzvali Klempíře k rezignaci. Pokud tak neučiní, měl by ho podle nich premiér Andrej Babiš (ANO) odvolat. Sněmovní výbor pro mediální záležitosti následně hlasy opozice přijal usnesení, v němž ministra žádá o stažení návrhu zákona z meziresortního připomínkového řízení.
Vláda trvá na zrušení poplatků
Premiér Babiš se od Klempířova návrhu částečně distancoval, když přiznal, že zákon nečetl. Stažení návrhu však odmítl. Po setkání s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem potvrdil, že zrušení poplatků zůstává cílem vlády, nevyloučil ale úpravy předlohy.
Ředitelé obou médií s návrhem nesouhlasí. Chudárek po jednání s Babišem uvedl, že zákon je „opravdu nedokonalý“. Generální ředitel ČRo René Zavoral označil zrušení poplatků za pokus o ovládnutí veřejnoprávních médií.
Odbory ČT a ČRo vyhlásily 22. dubna časově neomezenou stávkovou pohotovost. „Vládní návrh na změnu zákona o České televizi a Českém rozhlase – a zejména poslanecký návrh o odpuštění koncesionářských poplatků vybraným skupinám bez kompenzace – už letos povede k rozkolísání rozpočtů obou institucí a hromadnému propouštění zaměstnanců. ČT a ČRo nebudou schopny naplňovat svoji veřejnou službu, což povede k jejich zániku,“ uvedly odbory v prohlášení.
Ministerstvo kultury tvrdí, že se v některých bodech podařilo nalézt shodu. Odbory to však odmítly s tím, že upozornily na řadu zásadních nedostatků návrhu.
Obavy vyslovil i prezident Petr Pavel. Podle něj by se veřejnoprávní média neměla dostat do stavu závislosti na aktuální vůli vlády.
Maďarsko a Slovensko jako varování
Když Milion chvilek varuje před „maďarskou cestou“, odkazuje na systém, který vybudoval bývalý maďarský premiér Viktor Orbán po svém nástupu k moci v roce 2010.
V roce 2011 byly maďarská veřejnoprávní televize, rozhlas i tisková agentura MTI sloučeny do jednoho státního mediálního fondu MTVA. Média tak podle nezávislých organizací fungují fakticky jako státní média. „Hlavní kanál M1 je sice nazývaný veřejnoprávní, ale je de facto státní. Je tam extrémně vidět vliv vládnoucí ideologie,“ popsal fungování maďarských médií politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Dodal, že zpravodajství je „zpolitizované do nevídané míry“.
Vláda slovenského premiéra Roberta Fica v roce 2024 zrušila veřejnoprávní RTVS a nahradila ji novou institucí STVR. Fico postup obhajoval slovy, která ve slovenské opozici i v zahraničí vyvolala velkou pozornost: „Televize a rozhlas objektivně nemohou být objektivní, protože jsou ve sporu s vládou Slovenské republiky,“ prohlásil tehdy. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka tehdy řekl: „Parlament definitivně zrušil svobodná veřejnoprávní média. Od 1. července RTVS nahradí poslušná a krotká STVR. Je to ostuda vládní koalice.“
Milion chvilek upozorňuje, že právě Maďarsko i Slovensko prošly podobným procesem. Vlády obou států nejprve zpochybnily objektivitu veřejnoprávních médií, poté změnily zákony a následně získaly větší vliv na jejich financování a vedení.
Ředitel Amnesty International Slovensko Rado Sloboda před schválením slovenského zákona varoval: „Toto jednání velmi připomíná to, co jsme mohli vidět v Polsku a Maďarsku. Kontrola informací je významným krokem kupředu na cestě k budování nesvobodné, neinformované společnosti.“
Politici napříč opozicí varují, že financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu může způsobit jejich závislost na každoročním rozhodování vlády o výši jejich rozpočtu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Morální zrůda v obleku a politický hnůj“. Lobkowicz tepe Rajchla za výroky o prezidentovi
