Nedávná vědecká studie odhalila alarmující skutečnost. Většina lidských mozků obsahuje přibližně 7 gramů mikroplastů a nanoplastů, což je odpovídá polévkové lžíci. Tato zjištění vyvolávají obavy o zdraví, zejména v souvislosti s demencí. Pojďme se podívat, co výzkum ukázal a co to znamená pro nás.
Výzkum vedený University of New Mexico, publikovaný v časopise Nature Medicine, zjistil, že mozky obsahují výrazně vyšší koncentrace mikroplastů ve srovnání s játry a ledvinami. Koncentrace v mozku vzrostla o přibližně 50 % mezi lety 2016 a 2024, což odráží rostoucí znečištění plastem v životním prostředí.
U lidí s demencí byly hladiny mikroplastů 3–5krát vyšší než u zdravých jedinců, což naznačuje možnou souvislost, i když příčinná vazba není dosud prokázána.
Zajímavé je, že studie také zjistila, že mikroplasty v mozku jsou převážně ve formě nanometrových částic, což může mít vážnější dopady na zdraví, protože mohou pronikat hluboko do buněk.
Mikroplasty a nanoplasty jsou výsledkem rozpadu větších plastových předmětů. Tyto částice se nacházejí v životním prostředí, včetně vody, vzduchu a půdy, a byly detekovány v různých částech lidského těla, jako je krev, plíce a nyní i mozek. Jejich přítomnost v mozku je znepokojující, protože mozek je klíčovým orgánem pro kognitivní funkce, a jakékoli narušení by mohlo mít vážné důsledky.
Zmíněná studie vedená University of New Mexico, publikovaná 2. února 2025 v časopise Nature Medicine, analyzovala vzorky mozku, jater a ledvin od zemřelých jedinců shromážděných v letech 2016 a 2024.
Studie použila metody jako pyrolytická plynová chromatografie–hmotnostní spektrometrie, atenuovaná celková odrazová Fourierova transformace–infračervená spektroskopie a elektronová mikroskopie s energeticky disperzní spektroskopií k detekci MNP v tkáních. Nicméně, vzorková velikost byla relativně malá (např. 52 vzorků mozku v letech 2016 a 2024), což omezuje obecnost zjištění. Navíc, metody měření mohou přecenit nebo podcenit hladiny plastů, jak uvedl vedoucí autor Matthew Campen.
Mikroplasty by mohly přispívat k neurozánětu, oxidačnímu stresu nebo jiným mechanismům zapojeným do vývoje neurodegenerativních onemocnění. Další výzkum, jako studie z Duke University, naznačuje, že nanoplasty mohou ovlivňovat specifické proteiny v mozku, což by mohlo být spojeno s Parkinsonovou chorobou a dalšími typy demence.
Přítomnost mikroplastů v mozku tak jednoznačně odráží globální krizi plastového znečištění. Produkce plastů podle National Geographic přesahuje 300 milionů tun ročně, a odhaduje se, že v oceánech plave 2,5 milionu tun plastů. Tento nárůst je znepokojující, zejména vzhledem k tomu, že mikroplasty byly nalezeny i v placentách, varlatech a kostní dřeni, uvádí The Guardian.
Objev významného množství mikroplastů v lidských mozcích je varovným signálem pro vědeckou komunitu i širokou veřejnost. Další výzkum je nezbytný k pochopení dlouhodobých zdravotních dopadů a k vyvinutí strategií na zmírnění dopadů plastového znečištění na lidské zdraví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Baba Vanga a proroctví pro rok 2025: 3. světová válka má prý začít na jaře
