Hygienici letos evidují už víc než sedm tisíc případů svrabu. Proti stejnému období loňského roku jde o nárůst zhruba o 40 procent. Nejvíc nemocných hlásí Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Odborníci upozorňují, že nemoc je potřeba včas rozpoznat a co nejdřív začít léčit. V ojedinělých případech může neléčený svrab vést k úmrtí.
Na zvýšený výskyt svrabu upozornila Hygienická služba ČR na síti X. Podle ní se nákaza letos šíří napříč republikou a nejvíc případů hlásí Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Svrab se přenáší hlavně při blízkém kontaktu mezi lidmi, dobrou zprávou ale je, že je léčitelný. Podstatné je včasné rozpoznání příznaků a rychlé zahájení léčby.
„Klíčové je včas rozpoznat příznaky, co nejdříve zahájit léčbu a důsledně dodržovat doporučení i hygienická opatření, aby se zabránilo dalšímu přenosu nákazy,“ uvedla hlavní hygienička ČR Barbora Macková.
Systém hlášení infekčních nemocí ISIN zaznamenal od ledna do 26. června 7 105 nemocných. Loni ve stejném období jich bylo 5 009, o rok dřív 4 686. Nákaza se letos objevila ve všech věkových skupinách, od kojenců mladších jednoho roku po seniory. Nejvíc případů, celkem 1 233, připadá na mladé lidi mezi 15 a 19 lety. Mezi muži a ženami je výskyt téměř vyrovnaný.
Nemoc může skončit sepsí
Svrab silně svědí. Nemocní se škrábou a dělají si drobná poranění kůže, přes která do těla pronikají bakterie a někdy i viry. Většinou jde o nepříjemnou, ale zvládnutelnou infekci. Vzácně se ale rozšíří dál.
„Ve vzácných případech se tato bakteriální infekce může rozšířit do celého těla, vyvolat sepsi a následně i multiorgánové selhání,“ uvádí na svém webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kvůli těžké infekci pak přestává správně fungovat víc orgánů najednou, třeba ledviny, plíce, srdce nebo játra. Takový stav si často vyžádá péči na jednotce intenzivní péče.
„Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi právě lidé s oslabenou imunitou, starší osoby nebo pacienti s rozsáhlým, neléčeným či krustózním svrabem,“ doplňuje ústav. Letos tyto komplikace vedly ke čtyřem úmrtím, zemřelí byli ve věku od 52 do 80 let. Loni i předloni lékaři zaznamenali po jednom úmrtí souvisejícím se svrabem, dvě byla v roce 2020 a tři v roce 2019.
Pozor na riziková místa
Vyšší riziko hrozí také pacientům s neurologickým onemocněním, například s periferní neuropatií při cukrovce, lidem v onkologické léčbě, závislým na alkoholu či drogách a osobám v nemocnicích a zařízeních sociální péče. Právě v takových provozech letos vzniklo 16 ohnisek, ve kterých onemocnělo 258 lidí. Šlo podle SZÚ o domovy pro seniory, zdravotnická zařízení, Alzheimer centrum, školu i věznici.
„K přenosu dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba,“ popisuje SZÚ. Rizikové jsou podle něj hlavně prostory, kde se rychle střídá hodně lidí bez možnosti pořádného úklidu a výměny prádla.
Jak se chránit
Ústav radí nepůjčovat si cizí oblečení, ručníky, deky ani ložní prádlo a nesedat si s odhalenou kůží zad, rukou a nohou na čalouněné povrchy ve veřejných prostorách. Problematické jsou látky, které nejdou prát na víc než 40 stupňů. První příznaky, hlavně svědění zesilující v noci po zahřátí v posteli, se u prvonákazy objevují dva až šest týdnů po kontaktu. Při opakované infekci stačí jeden až čtyři dny.
Pražská hygiena ve středu uklidnila, že běžný kontakt riziko obvykle nepřináší. Nakazit se třeba v MHD je podle ní málo pravděpodobné, k přenosu je zpravidla nutný delší a těsný kontakt. „Běžné cestování v MHD, jako je držení se madel či pouhé usazení na sedadlo, proto představuje pro nákazu jen minimální riziko,“ konstatuje MUDr. Marešová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dětí s psychickými problémy nadále přibývá, říká psycholog Václav Mertin
