Nizozemec Gerry Halman (76) si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. Interiér hradu vybavil rytíři v brnění i knihovnou, na střechu umístil draka. Hrad Halman pojmenoval Olt Stoutenburght, vybavení a historické předměty pro něj vozil z desítek cest po celém světě, uvedla agentura AFP.
„Halman na hradě vystupuje jako pan Gregorius, svou chloubu inspirovanou starověkou Čínou, Římem i Egyptem stavěl 34 let,“ uvedla ČTK. Z věží hradu je výhled do rovinaté krajiny kolem malé vesnice Blesdijke na severu Nizozemska.
„Jednoho rána v roce 1990 jsem řekl své ženě: Jsem připraven. Mám kompletní představu. Vím, jak celá budova odshora dolů bude vypadat,“ řekl agentuře AFP Halman, senior s masivním knírem a kožešinovým kloboukem na hlavě.
Stavba hradu se stala jeho vášní. Cestuje po celém světě, aby našel ty kousky, které odpovídají jeho představě. Kovový lustr z Istanbulu zdobí velkou klenutou halu, železné zábradlí v secesním stylu pořídil v Libyi. Na dřevěné tyči z jídelního vozu Orient Expresu jsou nápisy varující pány, aby nemočili na podlahu. V knihovně se nachází stovek svazků o umění a historii, na stole je vystavená soubojová pistole a tradiční indonéská dýka.
Halman 35 let provozoval v sousední obci Zwolle obchůdek s kostýmy a svůj hrad zaplnil postavami včetně rytířů v lesklé zbroji, dam v nesnázích a sochami řecké bohyně Afrodity. Na střechu 26 metrů vysokého hradu umístil draka vyrobeného ze stovek kusů recyklovaného kovu, který je odkazem na čínskou kulturu. Jen o kousek dál je kobra evokující egyptské faraony.
„Už od dětství se mi líbil svět fantazie, ne ten reálný,“ vysvětluje svou motivaci Halman. Jeho nadšení ale narazilo na realitu už při snaze získat stavební povolení. „Starosta řekl, že jsem blázen, že nejsem stavitel, nemám žádné zkušenosti a chci postavit hrad,“ vzpomíná Halman a dodává, že ale nemohl jinak.
Stavební povolení nakonec získal pod podmínkou, že výška hradu nepřesáhne 28 metrů. Většina použitého stavebního materiálů je z recyklovatelného materiálu nebo. Některé věci pořídil na trhu se starožitnostmi během svých cest. Halman vše financoval z vlastních zdrojů, ale o celkové částce nemá údajně nemá žádnou představu. Spíše se o konečnou nechce podělit.
„Nikdy se nesmíte ptát, kolik něco stojí, jinak byste nikdy neměli odvahu to postavit,“ říká hradní pán. Pan Gregorius dodává, že stejně jako chrám Sagrada Familia v Barceloně ani Olt Stoutenburght nebude nikdy hotový. Je přesvědčen, že „krása se dá vždycky vylepšit“.
Po Halmanově smrti v jeho plánech chtějí pokračovat jeho tři děti i další členové rodiny. Šestnáctiletá vnučka Sara van den Kampová vzpomíná, jak jako dítě dováděla v zámeckém parku nebo jak s rodinou slavili Vánoce ve velkém hradním sále.
„Je to docela fajn. Málokdo může říct, že jeho dědeček vlastní takové místo, které sám postavil. Je to opravdu unikátní,“ řekla van den Kampová.
Manželka pana Halmana, se kterou jsou svoji 50 let, projekt podle jeho tvrzení miluje, ale drží se stranou. To je podle majitele hradu jedním z důvodů jejich „dokonalého manželství“.
Na hrad se sjíždění turisté doslova z celého světa. Když vstoupila do hlavní síně 55letá zdravotní sestra Monique Meijerová, zalapala po dechu. „Je to prostě fantastické. Je působivé, že to všechno postavil sám. Velmi krásný interiér, spousta oblouků a krásných cihel. Spousta fantazie,“ sdílí své nadšení Meijerová.
Majitel soukromého hradu říká, že mnoho návštěvníků odchází z prohlídky s přesvědčením, že je blázen. Hradní pán ale cituje Salvadora Dalího, který je mu zdrojem inspirace: „Jediný rozdíl mezi mnou a šílencem je ten, že já nejsem šílenec“.
Autor: Milan Polák. Zdroj: ČTK, Olt Stoutenburght
