Petr Čech, herečka Tatiana Vilhelmová či zpěvačky Šárka Vaňková a Yvonne Přenosilová mají něco společného s Jiřinou Bohdalovou – všichni jsou leváci. Tuto jedinečnou vlastnost sdílí okolo 10 procent světové populace. Otázka, proč někteří jedinci preferují levou ruku, byla tématem pro studii publikovanou v odborném časopisu Nature Communications.
Za leváctví může genetika
Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Communications vrhla světlo na genetický aspekt leváctví. Vědci identifikovali vzácné varianty genu známého jako TUBB4B, který hraje významnou roli při kontrole tvaru buněk. Tato varianta je podle vědců 2,7krát častější u leváků a nabízí tak pohled na genetické pozadí i orientaci primárního používání ruky.
„U většiny lidí ovládá levá hemisféra také dominantní pravou ruku. Příslušná nervová vlákna se kříží zleva doprava v dolní části mozku. U leváků ovládá pravá hemisféra dominantní ruku,“ vysvětluje v odborném článku na webu Bio Rxiv neurobiolog Clyde Francks z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku.
Gen TUBB4B řídí proces integrace proteinu životně důležitého pro buněčnou strukturu nazývanou mikrotubuly. Neurobiolog Francks naznačuje, že tyto mikrotubuly mohou hrát klíčovou roli při vytváření asymetrie mozku, která určuje, která ruka bude dominantní.
Náhodná variace
Zmíněná studie založená na genetických datech více než 350 tisíc lidí středního a staršího věku z britské databáze Biobank odhaluje zajímavé poznatky. Zatímco asi 11 procent účastníků bylo leváků, prevalence leváctví se celosvětově liší a je ovlivněna kulturními a environmentálními faktory.
„Myslíme si, že většina případů leváctví se vyskytuje jednoduše kvůli náhodným variacím během embryonálního vývoje mozku, bez specifických genetických nebo environmentálních vlivů,“ vysvětlují autoři výzkumu.
Stigma historicky spojené s leváctvím, odrážející se v jazykových a kulturních zvyklostech, postupem času zmizelo. V různých regionech světa však stále existují rozdíly v prevalenci, což ukazuje na kulturní potlačování leváctví.
Kromě výše uvedených důsledků studie dále poukazuje na potenciální souvislosti mezi asymetrií mozku a psychiatrickými rysy. Jedinci s onemocněními, jako je schizofrenie nebo autismus, jsou častěji leváci nebo používají obě ruce stejně, což naznačuje sdílené genetické cesty.
„Některé z genů, které fungují ve vyvíjejícím se mozku během raného života jedince, by se mohly podílet jak na asymetrii mozku, tak na psychiatrických rysech,“ dodávají autoři studie.
Autor: Petr Ševčík.
