I když převládá přesvědčení, že oteplování podnebí povede k méně aktivním hlubokým oceánům, může to být jinak. Svou roli v tom má vliv Marsu na Zemi, uvádí nový výzkum publikovaný v časopise Nature Communications.
Podle nové analýzy hlubokomořských geologických záznamů vede vzájemné gravitační působení mezi Zemí a Marsem k cyklickým změnám hlubokomořských proudů, které se opakují každých 2,4 milionu let. Toto zjištění pomůže vědcům lépe pochopit a předpovídat pozemské klima do budoucna.
„Byli jsme překvapeni, když jsme v našich hlubokomořských sedimentárních datech našli tyto 2,4 milionu let staré cykly,“ říká geoložka Adriana Dutkiewiczová z University of Sydney. „Lze je vysvětlit jediným způsobem: souvisejí s cykly ve vzájemném působení Marsu a Země při oběhu kolem Slunce.“
Nové, překvapivé poznatky
Nedávno objevený astronomický „velký cyklus“ je výsledkem analýzy uspořádání drah Země a Marsu. Jedná se o 2,4 milionu let trvající vzorec spojený s vyrovnáváním oběžných drah obou planet.
Přímých důkazů této interakce je v geologických záznamech Země jen málo, ale zjištění naznačují, že vrchol tohoto cyklu je spojen s vyšším slunečním zářením na Zemi a také s teplejším klimatem. To ale nesouvisí s antropogenní (člověkem vyvolanou, pozn. red.) změnou klimatu, kterou Země zažívá v současnosti.
Vědci pod vedením Dutkiewiczové prozkoumali 293 hlubokých vrtů po celém světě a identifikovali 387 trhlin v sedimentu které vznikly za posledních 70 milionů let. Překvapivě se shodovaly se známými obdobími teplejšího klimatu, včetně paleocénsko-eocénského teplotního maxima asi před 56 miliony let.
Je dopad globálního oteplování na hluboký oceán sporný?
Studie odhaluje potenciální spojení mezi klimatem Marsu a Země a nabízí alternativní pohled na faktory přispívající k výraznému oteplování.
„Gravitační pole planet ve sluneční soustavě se vzájemně prolínají a tato interakce, nazývaná rezonance, mění planetární excentricitu. To je měřítko toho, jak blízko jsou jejich oběžné dráhy drahám kruhovým,“ vysvětluje geofyzik Dietmar Müller z University of Sydney.
Kromě toho výzkum zpochybňuje předpoklady o dopadu globálního oteplování na cirkulaci hlubokých oceánů, což naznačuje, že i teplejší oceány by mohly udržet silnější hlubinou cirkulaci.
„Naše hlubokomořské údaje za 65 milionů let naznačují, že teplejší oceány mají intenzivnější hlubinnou cirkulaci,“ říká Dutkiewiczová. Tento poznatek naznačuje potenciální odolnost oceánu, i kdyby se Atlantická meridionální (poledníková, pozn. red.) cirkulace zpomalila nebo zastavila.
Autor: Mirka Nová.
