S tímto řemeslem můžete začít již od střední školy, ale často se pro tuto práci rozhodneme až v pozdějším věku. Jak získat tzv. paragraf 6 a co všechno musíte splňovat, abyste se mohli stát elektrikářem?
Jaké existují obory na střední?
Hlavní je si rozmyslet, jestli se chcete věnovat elektrotechnice, nebo elektroinstalacím. Zatímco elektrotechnik se zabývá především vývojem a navrhováním systémů u počítače, elektrikář pracuje přímo na elektroinstalacích jako řemeslník, kterého si běžně voláme kvůli údržbě, opravám a revizím. Elektrikáři nejčastěji studují tříletý učební obor, kdežto elektrotechnik obvykle začíná střední školou.
Cesta rekvalifikačních kurzů
Většina lidí v patnácti letech těžko odhadne, čím se chce živit celý život. Proto není výjimkou, že elektrikářství propadne člověk, který v minulosti pracoval v jiném odvětví.
Jako mladý student může jít ještě na nástavbu. Pokud už ale musíte platit drahý nájem, nebo živit rodinu, můžete se spíše přihlásit na placený dálkový kurz, který obvykle trvá 1–2 roky. Tam absolvujete hodiny teorie a praxe. Vzhledem k dálkové formě je potřeba se připravit na mnoho hodin samostudia.
Jak rekvalifikace probíhá
V hodinách teorie se naučíte základní principy, matematické vzorce, bezpečnost práce při práci na elektrických zařízeních dle zákona č. 250/2021 Sb. Součástí studia jsou samozřejmě i aktualizované normy – např. norma pro značení vodičů ČSN 33 0165 ED. Nebo norma pro obsluhu práce na elektrických zařízeních ČSN EN 50110-1 ED. 3.
Během praktických hodin se začíná jednoduchým zapojováním vypínačů a zásuvek, kombinace přepínačů a končí se stykačovými kombinacemi pro ovládání chodu motoru z více míst obousměrně, pájením apod.
„Zkoušky obvykle trvají několik dní, kdy každý den se může skládat ze zkoušky písemné, praktické i ústní. Po absolvování všech zkoušek dostanete 5 osvědčení o profesní kvalifikaci, které mají být v souladu s NSK – národní soustavou kvalifikací. Potřebujete projít pěti kvalifikacemi montéra pro elektrické instalace, elektrické rozvaděče, elektrické sítě, hromosvody a slaboproudá zařízení. Pak můžete pokračovat na výuční list. Ten sice není podmínkou pro vykonávání této profese, ale pokud už se učíte na zkoušky a věnujete tomu tolik času, bylo by podle mě škoda ho nemít. Hlavně nás všechny kantoři upozorňovali, že se tato situace může kdykoli změnit a potvrzení o kvalifikaci nemusí stačit,“ vysvětluje Jakub S., absolvent rekvalifikačního kurzu na střední škole.
Podmínky pro výkon povolání
Po těchto zkouškách splňujete podmínky pro paragraf 6 dle nařízení vlády 194/2022Sb. Můžete tak už pracovat jako elektrikář v různých organizacích a zajišťovat provoz a údržbu elektrických zařízení pod dohledem osoby odpovědné podle ČSN EN 50110-1, čl. 3.2.1. Jestliže chcete pracovat jako OSVČ pod dohledem odborné odpovědné osoby, potřebujete si dojít ještě na Technickou inspekci České republiky (TIČR).
Dříve jste potřebovali známou vyhlášku 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. K 1. 7. 2022 začal platit zákon 250/2021 Sb., ve kterém se nově předefinovaly pojmy, a vyhláška 50 byla zrušena. Jedním z důvodů pro její zrušení byl také fakt, že už neexistovala žádná organizace, která by měla oprávnění vyhlášku vydávat. Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) spolu se Státním úřadem inspekce práce byla svěřena do rukou správa. Státní odborný dozor vykonává již zmíněný TIČR.
Kdy je možné pracovat na sebe bez dohledu? „Už po dvou letech praxe,“ říká Jakub. „Za dva roky jdete na těžší zkoušky pro paragraf 7 a můžete pracovat na sebe. I to má svá specifika, protože je potřeba mít smlouvu s revizním technikem a jít znovu na TIČR,“ dodal Jakub.
Autor: Martina Hokszová – NašeTéma. Zdroje: NarodniKvalifikace, ZelenyPruh, Skolenirevizeelektro, Elektrosvaz, Zaner, osobní zkušenost absolventa rekvalifikačního kurzu AŘP SŠT Jakuba S. (redakce jeho identitu zná, ale souhlasila ji nezveřejnit celou).