Inženýři z univerzit v Pensylvánii a Michiganu vyvinuli nejmenšího programovatelného robota na světě. Zařízení menší než zrnko soli je sotva viditelné pouhým okem, přesto se dokáže samostatně pohybovat, plnit příkazy i komunikovat s výzkumníky.
Vědci robota představili v odborném časopise Science Robotics. Studie popisuje konstrukci robota i způsoby, jakými lze zařízení na mikroskopické úrovni ovládat.
Robot měří přibližně 200 × 300 mikrometrů a na tloušťku má jen 50 mikrometrů. V praxi to znamená, že je menší než běžné zrnko soli a pouhým okem je téměř nepostřehnutelný.
I přes mikroskopické rozměry je zařízení vybaveno vlastním procesorem, pamětí i teplotními senzory. Energii mu dodávají miniaturní solární články, které generují výkon zhruba 100 nanowattů.
Největší výzvou bylo podle vědců robota vůbec rozpohybovat a umožnit mu překonat odpor okolního prostředí. V mikroskopickém měřítku se i pohyb ve vodě chová jinak než v běžném světě a spíše připomíná člověka, který se snaží protlačit hustou asfaltovou vrstvou.
Řešení vědci našli v generování elektrického pole, které kolem těla robota vytváří řízený tok molekul. Právě ten zařízení uvádí v kapalině do pohybu a funguje podobně jako pohyb v tekoucí řece, kterou si robot sám vytváří.
Navzdory mikroskopickým rozměrům dokáže zařízení rozpoznat příchozí příkazy a autonomně na ně reagovat, například měřením okolní teploty. Získaná data pak předává prostřednictvím drobných pohybů, které podle inženýrů připomínají „tanec“ včel medonosných.
Robot může fungovat po dobu několika měsíců. Energii získává z miniaturních solárních panelů napájených externími LED diodami. Jednotliví roboti se navíc dokážou vzájemně synchronizovat a vytvářet koordinované skupiny, které připomínají hejna ryb.
A cena? Autoři studie počítají s tím, že při komerčním nasazení by se cena jednoho robota mohla pohybovat okolo 0,01 dolaru.
S dalším zvyšováním kapacity paměti a rozšiřováním senzorické výbavy by se tato zařízení mohla proměnit v jakési inteligentní strážce lidského zdraví. V budoucnu by mohla nepřetržitě sledovat stav jednotlivých buněk nebo cíleně dopravovat léky do konkrétních částí těla.
zdroj: autorský text, science.org
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Wikipedia přichází kvůli AI o čtenáře. Upřednostňujeme vydavatele, brání se Google
