Ministerstvo zahraničí v neděli reagovalo na největší ruský vzdušný útok na Kyjev za poslední měsíce příspěvkem, ve kterém vyjádřilo „solidaritu a obdiv“ ukrajinským kolegům. Odsouzení Moskvy ale ve sdělení diplomacie vedené Petrem Macinkou (Motoristé sobě) chybělo. Pod příspěvkem na síti X se začaly hromadit ostré komentáře. Opoziční politici útok na sítích důrazně odsoudili sami. Mnozí ve vyjádřeních připomněli zastavení pomoci Ukrajině a spor o letouny L-159.
„Noční ruské útoky zasáhly Kyjev a exploze poničily i historickou budovu ukrajinského ministerstva zahraničí. Česká diplomacie vyjadřuje solidaritu ukrajinským kolegům a obdiv jejich výdrži a odolnosti,“ uvedl resort Petra Macinky na síti X. Slovo Rusko, agrese, válečný zločin ani odsouzení se ve zprávě neobjevilo. Ministerstvo původní verzi příspěvku po vlně kritiky smazalo a vyvěsilo druhou, obsahově prakticky totožnou. Důvodem mohla být právě vlna kritiky pod příspěvkem.
Postoj české diplomacie se odlišuje od reakce západních zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruské nasazení rakety Orešnik za další důkaz „slepé uličky“ Moskvy ve válce, kterou sama rozpoutala. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila další podporu na posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
Albánie ve svém vyjádření útok jednoznačně odsoudila. Albánský velvyslanec Ernal Filo bydlí v jednom z rezidenčních komplexů zasažených ruským úderem. Budova podle ukrajinské strany utrpěla značné škody. „Rusko nevyhrává, pouze zabíjí, ničí a způsobuje rozsáhlé devastace a utrpení. Znovu vyzýváme Rusko, aby okamžitě zastavilo tyto útoky, ukončilo válku proti Ukrajině, plně respektovalo mezinárodní právo a vrátilo se k jednacímu stolu. Albánie bude i nadále pevně stát po boku Ukrajiny,“ uvedl albánský ministr zahraničí Ferit Hoxha.
Kde je odsouzení agresora?
Pod příspěvkem se rychle objevila vlna kritiky. „Co to je za blábol? Kde je odsouzení zrůdy? Stydím se za tuhle vládu,“ napsal jeden z uživatelů. Další reagoval ironicky: „Vyjadřujeme obdiv… No tak to je super. Co takhle třeba odsoudit agresora? Ne? Tak nic.“ Třetí komentář byl ještě sarkastičtější: „A ODSUZUJE útoky russáckých svi*í! To vám nějak vypadlo! Ubožáci.“
V komentářích se opakovaně objevoval odkaz na to, že vláda v lednu odmítla Ukrajině dodat čtyři bojové letouny L-159, o nichž při návštěvě Kyjeva mluvil prezident Petr Pavel. „Hmm, a proto rušíme pomoc UA, jo, to má logiku,“ shrnul situaci jeden z pisatelů. Jiný uživatel napsal: „Vyjadřujete ‚obdiv k jejich odolnosti‘? A co tak si předvolat ruského velvyslance, veřejně odsoudit největší ruský teroristický útok na Kyjev, zvýšit podporu Ukrajiny.“
Opozice píše o teroru
Veřejné prohlášení ministerstva ostře kritizovali také opoziční politici. Místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek na síti X napsal: „Po čtyřech letech války pořád někdo věří, že s kremelskou mafií se dá vyjednávat jako s normální civilizací. Ne. Rusko každý den dokazuje, že chce jen vraždit, ničit a terorizovat. Pane Turku, paní Konečná, pane Okamuro, stačí jediné: přiznat, že nerozumíte vůbec ničemu.“
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu včetně Česka. „Svět podle Ruska. Jen zkáza a bolest. Pokud nebude poraženo, toto jsou budoucí záběry Prahy, Brna, Ostravy, Plzně…,“ napsala na X.
Prezident Petr Pavel v rozhovoru s britským deníkem The Guardian, který vyšel den před útokem, vyzval Severoatlantickou alianci, aby v reakci na ruské provokace „ukázala zuby“. Podle něj se Rusko po anexi Krymu v roce 2014 naučilo, jak NATO funguje, a jedná těsně pod hranicí článku 5 obranné smlouvy.
Spory kolem pomoci Ukrajině
Diplomacie pod vedením předsedy Motoristů sobě Petra Macinky čelí kritice za přístup k Ukrajině od svého nástupu. Vláda Andreje Babiše (ANO) v lednu odmítla prodat Kyjevu čtveřici bojových letounů L-159, které Ukrajina chtěla použít proti ruským dronům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později opakovaně řekl, že o letouny L-159 nadále stojí. Český premiér i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ale věc považují za uzavřenou.
V lednu přitom Macinka při návštěvě Kyjeva, kde ho zastihl ruský útok, hovořil o „šíleném útoku“ a Rusko otevřeně označil jako stranu, která eskaluje válku. Jeho stranický kolega Filip Turek tehdy naopak prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.
Útok raketou Orešnik
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu balistickou raketou středního doletu Orešnik a vyslalo přes 600 dronů a 90 raket a střel různých typů. Letecký poplach v Kyjevě začal po půlnoci a trval přes sedm hodin. Hlavní město podle starosty Vitalije Klička hlásí škody ve všech městských obvodech. Údery zasáhly mimo jiné dvacetipatrový obytný dům, tržiště, několik škol a vestibul stanice metra Lukjanivska.
Bilance je podle prezidenta Zelenského nejméně dva mrtví a 83 zraněných. Úřady později informovaly o čtyřech obětech – dva lidé zahynuli přímo v Kyjevě a další dva v okolí metropole. Raketa Orešnik dopadla nedaleko města Bila Cerkva přibližně 80 kilometrů jižně od Kyjeva.
Mezi zasaženými cíli byla i jedna z budov Státní záchranné služby Ukrajiny (DSNS) v Kyjevě, kterou podle úřadů zasáhla ruská raketa přímo. „Ruská agrese systematicky cílí i na záchranáře, kteří každý den nasazují vlastní životy, aby zachraňovali druhé,“ uvedl šéf ukrajinských záchranářů Andrij Danyk.
Mezi zasaženými budovami bylo i historické sídlo ukrajinského ministerstva zahraničí, na což česká diplomacie reagovala pravděpodobně oním příspěvkem. Ani útok na záchranáře, ani na ministerstvo zahraničí ale v české reakci nezazněl.
Kritici zároveň upozorňují, že Macinka sám v minulých měsících sahá k velmi ostrému slovníku jinde. V lednu označil organizaci Hnutí DUHA za „teroristy“. Organizace podle informací NašeTéma.cz chystá žalobu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mrázová: Lidé mě vnímají jako papalášku
