Mezinárodní den žen (MDŽ), který se každoročně slaví 8. března, je dnes vnímán jako příležitost k oslavě ženských úspěchů, ale i k připomínce boje za rovnoprávnost. Jeho kořeny sahají do počátku 20. století, kdy se ženy v průmyslových zemích začaly organizovat a hlasitě žádat o lepší pracovní podmínky, volební právo a rovnost. Jak se tento svátek vyvíjel a co světu přinesl?
Počátky v dělnickém hnutí
Příběh MDŽ začíná ve Spojených státech. V roce 1908 vyšly do ulic New Yorku tisíce švadlen, aby protestovaly proti nízkým mzdám, dlouhým pracovním hodinám a nebezpečným podmínkám v textilních továrnách. Demonstrace, organizovaná Socialistickou stranou Ameriky, položila základ pro myšlenku zvláštního dne věnovaného ženám. O rok později, 28. února 1909, se v USA poprvé konal Národní den žen.
Skutečný impuls ale přišel z Evropy. V roce 1910 na druhé Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani navrhla německá socialistka Klára Zetkinová (přezdívaná babička komunismu – pozn. red.) ustanovení Mezinárodního dne žen. Cílem bylo sjednotit ženy napříč zeměmi v boji za jejich práva. Datum 8. března nebylo tehdy ještě pevně stanoveno – to se změnilo až později.
Klíčový rok 1917 a sovětský vliv
Osudový okamžik nastal 8. března 1917 (podle gregoriánského kalendáře; tehdy podle juliánského kalendáře 23. února – pozn. red.) v Petrohradě. Ruské dělnice zde zorganizovaly masivní stávku proti nedostatku potravin, válce a carskému režimu. Tento protest se stal jedním z impulsů k vypuknutí únorové revoluce, která svrhla cara Mikuláše II. Význam této události vedl k tomu, že Sovětský svaz později přijal 8. březen jako oficiální datum MDŽ.
Po vzniku komunistických režimů ve východním bloku se svátek stal pevnou součástí jejich propagandy. V Československu byl MDŽ za socialismu spojen s oslavou „pracující ženy“ a doprovázen státními akcemi, jako bylo předávání květin. Tento přístup však často zastínil původní myšlenku boje za rovnoprávnost.
Globální rozměr a uznání OSN
Po druhé světové válce se MDŽ začal šířit do dalších zemí a postupně ztrácel svůj výlučně socialistický charakter. Klíčovým mezníkem bylo rozhodnutí Organizace spojených národů (OSN) v roce 1975, kdy byl 8. březen oficiálně uznán jako Mezinárodní den žen. OSN tento den využívá k podpoře genderové rovnosti a upozorňování na problémy, jako je diskriminace, násilí na ženách či nerovné příležitosti.
MDŽ dnes
Dnes má Mezinárodní den žen různé podoby podle zemí a kultur. V některých státech, například v Rusku, na Ukrajině či v Číně, je státním svátkem spojeným s dáváním květin a dárků. Jinde, jako v USA nebo západní Evropě, se klade důraz na feministická témata a protesty proti přetrvávajícím nerovnostem – například v platové rovnosti nebo politické reprezentaci.
Po Sametové revoluci začal tento svátek v Česku upadat v zapomnění kvůli své spojitosti se socialismem. Naopak na popularitě získal dříve přehlížený Svátek matek, který připadá na druhou květnovou neděli. Přesto si Mezinárodní den žen u nás stále nachází své příznivce.
V roce 2025, kdy si připomínáme 50 let od uznání MDŽ OSN, zůstává tento den připomínkou, že cesta k rovnoprávnosti není zdaleka u konce. MDŽ tak zůstává nejen oslavou, ale i výzvou k dalšímu pokroku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Politik Novotný prohrál další soud. Rodina Kristelové si kvůli šikaně prošla peklem
