Tři ruské stíhačky typu MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor u ostrova Vaindloo, a to po dobu 12 minut, než je letouny NATO vyprovodily. Estonský poslanec Marko Mikhelson volá po rozhodnějším postupu, hovoří se o možnosti sestřelení ruských strojů, pokud dojde k podobnému incidentu. Estonsko aktivoval článek 4 NATO, spojenci připravují konzultace.
Ruské stíhačky MiG-31 v pátek 19. září dopoledne pronikly několik kilometrů do vzdušného prostoru Estonska u ostrova Vaindloo v oblasti Finského zálivu, uvedlo Ministerstvo obrany Estonska na síti X. Incident trval přibližně dvanáct minut. Podle estonských úřadů letouny neměly nahlášený letový plán, vypnuly identifikační transpondéry a nekomunikovaly s řízením letového provozu.
NATO reagovalo vysláním stíhacích letounů z Finska, Švédska a Itálie, které ruské stroje doprovodily zpět mimo alianční vzdušný prostor. Krátce po incidentu estonská vláda aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy, jenž umožňuje svolání konzultací mezi členskými státy v případě ohrožení bezpečnosti nebo územní celistvosti. Jednání Rady NATO má proběhnout v nejbližších dnech.
Podle estonského ministerstva zahraničí jde o čtvrté narušení v letošním roce, přičemž tento případ označilo za „bezprecedentně drzý“. Podle Tallinnu jde o provokaci, která má testovat reakce nejen Estonska, ale i celé aliance. Ministr obrany Margus Tsahkna uvedl, že šlo o jasný signál z Moskvy: „Byla to jednoznačná provokace. Bylo to takto míněno, a proto svoláváme politické konzultace podle článku 4.“
K ostré reakci vyzval předseda zahraniční komise estonského parlamentu Marko Mikhelson. Na sociální síti X připomněl, že Turecko v roce 2015 sestřelilo ruský letoun Su-24 pouhých 17 vteřin po vstupu do svého vzdušného prostoru. „17 vteřin versus 12 minut. Příště uděláme právě to, pokud víte, co tím myslím,“ napsal Mikhelson.
Na incident reagoval také prezident Petr Pavel. Podle něj je narušení vzdušného prostoru důvodem k okamžitému použití obranných mechanismů. „Rusko se bude chovat tak, jak mu dovolíme. Narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů, a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nikdo nechtěl ani na naší straně, ani na té ruské,“ prohlásil ve vysílání ČT Pavel během Dnů NATO v Mošnově.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské drony vlétly do Polska. Rusko zaútočilo na NATO, oznámil Wilson
K situaci se vyjádřila i Evropská unie. Vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallasová, která sama pochází z Estonska, uvedla, že jde o „extrémně nebezpečnou provokaci“. EU podle ní musí společně s NATO posílit bezpečnostní opatření v regionu a zvýšit podporu Estonsku.
Estonské ministerstvo obrany v sobotu na síti X zveřejnilo mapu ukazující letovou trasu ruských stíhaček. Stroje pronikly zhruba devět kilometrů do vnitrozemí a v jednu chvíli se dostaly do blízkosti hlavního města Tallinnu. Obranné složky incident monitorovaly, ale k přímému střetu nedošlo.
Z právního hlediska má Estonsko právo chránit svůj vzdušný prostor všemi dostupnými prostředky. Podle mezinárodního práva je ale sestřelení vojenského letounu mimořádně závažným krokem, který by mohl být považován za začátek ozbrojeného konfliktu. Proto se většina aliančních států snaží podobným situacím předejít prostřednictvím varování a doprovodu.
Incident je součástí širšího obrazu napětí v regionu. Ruské letouny v posledních měsících opakovaně narušily vzdušný prostor pobaltských zemí, včetně Litvy a Lotyšska. Jen v letošním roce šlo o několik případů, přičemž narušení v Estonsku je dosud nejvážnější. Podle analytiků jde o součást strategie Moskvy, která testuje připravenost a odhodlání NATO.
Narušení estonského vzdušného prostoru přichází jen několik dní po cvičení ruských a běloruských ozbrojených sil poblíž hranic NATO.
Očekává se, že na nadcházejících jednáních Rady NATO bude diskutováno o dalším posílení alianční přítomnosti v pobaltských státech a případném zpřísnění pravidel reakce na narušení vzdušného prostoru. Pro Estonsko je zásadní, aby jeho spojenci jasně deklarovali připravenost bránit hranice aliance.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Litva zmařila ruský plán zneužít poštovní balíky k bombovým útokům v Evropě
