Pobaltské státy a Polsko bijí na poplach: Rusko a Bělorusko ohrožují východní hranici EU sabotážemi a zneužíváním migrantů. V otevřeném dopise žádají Brusel o finanční a strategickou podporu pro projekty „Východní štít“ a Baltskou obrannou linii, které mají zastavit potenciální invazi Ruska.
Evropská unie čelí narůstající hrozbě na své východní hranici. Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko v otevřeném dopise adresovaném vedení EU vyzývají k posílení obranných iniciativ, které mají ochránit Evropskou unii před agresivními kroky Ruska a Běloruska.
Dopis, jehož obsah zveřejnila na sociální síti X estonská premiérka Kristen Michal, podepsali vedle ní lotyšská premiérka Evika Silinė, litevský prezident Gitanas Nauseda a polský premiér Donald Tusk.
Rusko a Bělorusko testují odolnost EU
„Rusko testuje naši odstrašující schopnost a odolnost destabilizujícími akcemi a sabotážními akty, zejména podél východních hranic EU. Čelíme také dalšímu tlaku ze strany Ruska a Běloruska, kteří migranty používají jako zbraň,“ uvedli lídři čtyř zemí v dopise. Tyto kroky, včetně zneužívání migrantů k vyvíjení nátlaku na hraniční oblasti, označili za jasný pokus o narušení stability Unie.
Podle autorů dopisu hrozba ze strany Ruska a jeho spojence Běloruska neustále roste, což vyžaduje koordinovanou a rozhodnou reakci na evropské úrovni. „Je nezbytné, aby EU považovala iniciativy jako Baltská obranná linie a „Východní štít“ za projekty společného evropského zájmu a podpořila je všemi dostupnými nástroji,“ zdůraznili.
Pobaltské státy a Polsko už investují miliardy
Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko nečekají s rukama v klíně. Tyto země už nyní vynakládají značné prostředky na posílení své obrany, přičemž jsou připraveny investovat více než 5 % svého HDP. Polsko například loni oznámilo zahájení výstavby opevňovacího systému „Východní štít“ na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Na tento projekt, který zahrnuje síť bunkrů, bariér a vojenských skladů, vyčlenila vláda v letech 2024 až 2028 deset miliard zlotých.
Podobně Estonsko ve spolupráci se Státním investičním centrem pro obranu (RKIK) začalo budovat Baltskou obrannou linii na své jihovýchodní hranici. Tato iniciativa má vytvořit vícevrstvý systém obrany, který zahrnuje nejen fyzické bariéry, ale i moderní infrastrukturu pro rychlou reakci na případné hrozby.
Volání po evropské solidaritě
Lídři čtyř zemí v dopise zdůraznili, že jejich iniciativy nejsou jen národními projekty, ale mají strategický význam pro celou Evropskou unii. „Východní štít a Baltská obranná linie jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti východní hranice EU. Tyto projekty už běží, ale potřebují širší podporu evropských institucí,“ uvedli. Kromě finanční podpory požadují užší koordinaci mezi EU a NATO, aby byla zajištěna efektivní odstrašující schopnost.
Výzva pobaltských států a Polska přichází v době, kdy se Evropa potýká s rostoucí geopolitickou nejistotou. Rusko pod vedením Vladimira Putina pokračuje v agresivní politice, která zahrnuje nejen vojenské provokace, ale i hybridní válku využívající dezinformace, sabotáže a migraci jako zbraň.
Otázkou zůstává, jak rychle a jak razantně EU na tuto výzvu zareaguje. Pokud se Brusel rozhodne projekty „Východní štít“ a Baltskou obrannou linii podpořit, může to znamenat zásadní posun v evropské bezpečnostní strategii.
Jedno je však jisté: Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko jsou odhodlány bránit nejen své hranice, ale i hodnoty Evropské unie. A jejich varování před ruskou hrozbou by mělo být pro všechny evropské lídry budíčkem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko nasadilo proti Ukrajině nové Šáhedy s AI
