Proč se necháváme strhnout konspiračními teoriemi? Vědci tvrdí, že za tím je touha po chaosu

Konspirační teorie a dezinformace jsou na vzestupu. Vědci z Carleton University zkoumali, proč se jimi lidé nechávají tak snadno strhnout. Na vině je podle nich touha po chaosu. Výzkum byl publikován na odborném webu SageJournals.

Reklama

Konspirační teorie a dezinformace jsou na internetu všudypřítomné. Některé teorie jsou neškodné. Příkladem neškodné konspirační teorie se nabízí tvrzení, že Elvis Presley je stále naživu nebo že je Měsíc dutý.

Jiné jsou nebezpečné. Mezi ty aktuálně nebezpečné teorie jsou například informace o tom, že očkování proti covid-19 obsahuje mikročipy nebo že klimatická změna je podvod.

Motivace k šíření konspirační teorie

Proč se lidé nechávají strhnout těmito konspiračními teoriemi a dezinformacemi? Co je motivuje k tomu, aby je šířili dál?

Vědci z Carleton University zkoumali psychologii, která stojí za konspiračním myšlením a zjistili, že jedním z hlavních faktorů je touha po chaosu. To například znamená, že někteří chtějí narušit nebo zničit zavedený politický systém, který považují za neférový, korupční nebo nespravedlivý. Tito lidé jsou ochotni sdílet konspirační teorie, i když jim sami nevěří, protože chtějí vyvolat zmatek, rozdělení a konflikt ve společnosti.

Průzkum byl proveden mezi více než 3 tisíci Američany, kteří se identifikovali jako liberálové, konzervativci nebo nezávislí. Byli dotazováni nato, zda věří v různé konspirační teorie, zda by je sdíleli na sociálních sítích a zda mají potřebu chaosu.

Touha po chaosu

Potřeba chaosu byla měřena podle toho, s jakou intenzitou souhlasili s výroky jako „Nemůžeme vyřešit problémy v našich sociálních institucích, musíme je strhnout a začít znovu“ nebo „Potřebuji kolem sebe chaos – je to příliš nudné, když se nic neděje“.

Výsledky studie ukázaly, že nejsilnějším prediktorem toho, zda by lidé sdíleli konspirační teorie, byla jejich víra v ně. To je pochopitelné, protože ti, kteří věří v konspirace, mají tendenci hledat potvrzení svých názorů a ignorovat protichůdné pravdou podložené důkazy. Tato víra často pramení z legitimních a nenaplněných potřeb a obav, které lidé mají ve svém životě. Mezi nenaplněné potřeby se dá zařadit zdraví, spravedlnost, finance nebo smysl života.

Nicméně, vědci také zjistili, že potřeba chaosu byla silným faktorem, který ovlivňoval, zda by lidé sdíleli konspirační teorie, i když jim nevěřili. To poukazuje na fakt, že někteří lidé jsou motivováni nejen posilovat své stávající přesvědčení, ale také mobilizovat ostatní proti pravdě a celému politickému systému. Tito podporovatelé konspirací jsou nespokojení se stavem společnosti a chtějí ji změnit radikálním způsobem. Sdílením konspiračních teorií na sociálních sítích a různě po internetu, se snaží podkopat důvěru v autority, instituce i vědu a vyvolat tak pocit nejistoty, strachu a vzteku u ostatních.

Vědci upozorňují, že jejich studie je pouze pozorovací a nelze z ní vyvozovat příčinné souvislosti. Navíc se zaměřili pouze na americký kontext, který může být specifický svou politickou polarizací, mediálním prostředím a také historií. Nicméně, výzkum zjištěním poskytuje velmi zajímavý pohled na to, co se děje v hlavách lidí, kteří se nechávají strhnout konspiračními teoriemi.

Obrana před dezinformacemi

Spousta lidí si položí otázku: „Jak se tedy bránit konspiračním teoriím?“ Vědci navrhují, že klíčem je pochopit naši potřebu chaosu a najít zdravější způsoby, jak ji uspokojit. Místo toho, abychom se nechali unášet dezinformacemi, lží a škodlivými tvrzeními, měli bychom se snažit být kritičtí, informovaní a otevření. Měli bychom také hledat konstruktivní a svobodné způsoby, jak se zapojit do hledání pravdy u ověřených zdrojů a řešit osobní problémy, které nás trápí.

Nakonec bychom si měli uvědomit, že vyvolání chaosu není řešením žádného problému, ale spíše cestou k ještě většímu utrpení.

Zdroj: SageJournals, David Nývlt – NašeTéma

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama