Konec vesmíru může přijít mnohem dříve, než vědci dosud předpokládali. Nový výzkum odhaluje, že kvůli Hawkingovu záření se mohou všechny kosmické objekty, včetně hvězd a černých děr, vypařit už za 10^78 let. Co to znamená pro budoucnost vesmíru?
Vesmír, jak ho známe, možná nemá před sebou tak dlouhou budoucnost, jak jsme si dosud mysleli. Podle nového výzkumu, který provedli astrofyzici z Radboud University v Nizozemsku, by mohl konec vesmíru nastat už za 10^78 let. To je sice stále nepředstavitelně dlouhá doba, ale výrazně kratší, než dříve odhadovaných 10^100 let.
Studii, kterou publikovali Heino Falcke, Michael Wondrak a Walter van Suijlekom v časopise Journal of Cosmology and Astroparticle Physics, přináší nový pohled na to, jak vesmír jednou skončí.
Vše ve vesmíru se vypařuje
Tým vědců navázal na svůj předchozí výzkum z roku 2023, který ukázal, že Hawkingovo záření – teoretická emise částic z černých děr způsobená kvantovými efekty – neovlivňuje pouze černé díry. Podle jejich modelu mohou podobné záření vyzařovat i méně husté kosmické struktury, jako jsou neutronové hvězdy nebo bílí trpaslíci. Tento proces vede k pomalému „vypařování“ těchto objektů.
„Po velmi dlouhé době by to nakonec způsobilo, že se vše ve vesmíru vypaří, stejně jako černé díry,“ vysvětlil Heino Falcke v souvislosti s výzkumem z roku 2023. „To mění nejen naše chápání Hawkingova záření, ale také náš pohled na vesmír a jeho budoucnost,“ dodal.
Jak dlouho vydrží vesmír?
Vědci k výpočtům životnosti vesmíru použili různé kosmické objekty, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a bílí trpaslíci. Bílí trpaslíci, kteří mají nejmenší hustotu, se odpařují nejpomaleji, a jejich odhadovaná životnost 10^78 let tak slouží jako klíčový ukazatel pro přežití vesmíru. Naopak černé díry o hvězdné hmotnosti mizí rychleji, za 10^67 až 10^68 let, přičemž neutronové hvězdy mají podobnou životnost.
„Černé díry nemají povrch. Znovu absorbují část svého vlastního záření, což proces zpomaluje,“ uvedl Michael Wondrak. Vědci rovněž vypočítali, že například Měsíc by se mohl „rozpadnout“ za 10^89 let, supermasivní černé díry za 10^96 let a halo temné hmoty kolem galaktických superkup až za 10^135 let. I když jde o extrémně dlouhá časová období, jsou stále výrazně kratší než předchozí odhady.
Záhada Hawkingova záření
Tradičně se předpokládalo, že k produkci Hawkingova záření je nutný horizont událostí, jaký mají černé díry. Nizozemští vědci však nyní tvrdí, že k tomuto jevu stačí dostatečné zakřivení časoprostoru kolem hmotných objektů. „Kladením těchto otázek a studiem extrémních případů doufáme, že lépe porozumíme teorii a možná jednoho dne odhalíme záhadu Hawkingova záření,“ uvedl Walter van Suijlekom.
Nový výzkum nejen zkracuje odhadovanou životnost vesmíru, ale také přispívá k hlubšímu pochopení jeho vývoje. I když je konec vesmíru stále v nepředstavitelné budoucnosti, tato zjištění nám dokládají, jak křehká a proměnlivá je kosmická realita, ve které žijeme.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chorvaté si stěžují na české turisty. Dělají z našeho městečka Monte Carlo, píše tamní deník
