Chorvaté, zejména v oblasti Dalmácie, už mají plné zuby návalů turistů z Česka. Hlavním důvodem jejich rozhořčení je stavební boom, který podle nich mění poklidná přímořská městečka v přelidněná letoviska. Bohatí Češi si tu ve velkém staví honosné prázdninové vily, což místním připadá jako necitlivý zásah do jejich domova.
Nejvíce napjatá situace je v malém městečku Sevid, ležícím zhruba 50 kilometrů od Šibeniku. „Všechno tu skupují a dělají z našeho klidného města druhé Monte Carlo,“ citoval deník Jutarnji list jednoho z místních obyvatel. Podle nich je Sevid dnes spíš jedním velkým staveništěm než idylickou vesničkou. „Kde se vzaly všechny ty bagry? Je jich tu víc než lidí,“ postěžovala si další obyvatelka. Kdysi malebné uličky, lemované rybářskými domky, se podle místních proměňují v luxusní čtvrť, která nemá s původním charakterem města nic společného.
Problémy s turisty nejsou v Chorvatsku novinkou. V turistických centrech, jako je Split nebo Dubrovník, se místní už dlouho cítí ve vlastním domově jako cizinci. „Chodím po Splitu a sotva slyším chorvatštinu. Je to zvláštní pocit, když se ve svém rodném městě cítím jako turista,“ svěřil se serveru Mirror jeden ze splitkých rodáků. Podle něj mnoho turistů, včetně Čechů, postrádá základní respekt k místní kultuře a tradicím. „Když někdo zneuctí starověké památky nebo se chová nevhodně, je to pro nás všechny urážka,“ dodal s hořkostí.
Chorvati si stěžují, že turisté často ignorují nepsaná pravidla chování. Například v historických částech měst, kde stojí římské ruiny nebo středověké stavby, se podle místních někteří turisté chovají bezohledně. „Viděla jsem, jak skupina turistů hází odpadky přímo na ulici, nebo jak se opilí lidé loudají po památkách. To není úcta k našemu dědictví,“ popsala obyvatelka Splitu. Takové chování jen prohlubuje propast mezi místními a turisty.
Přestože Chorvatsko zůstává pro Čechy oblíbenou destinací, jeho popularita pomalu klesá. Podle dat Českého statistického úřadu loni Chorvatsko navštívilo o pětinu méně českých turistů než v předchozích letech. Důvodem je zřejmě rostoucí zdražování, ke kterému Chorvatsko přistoupilo po přijetí eura v roce 2023. „Ceny za ubytování, jídlo i služby šly rapidně nahoru. Pro rodiny, které sem jezdily pravidelně, je to už finančně náročné,“ uvedl majitel cestovní kanceláře specializující se na chorvatské destinace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Generální bojkot v Chorvatsku: Lidé se bouří proti vysokým cenám
Zdražování není jediným problémem. Místní také kritizují dopady masového turismu na životní prostředí. V Sevidu například obyvatelé poukazují na nedostatek vody, který se zhoršuje s každou novou stavbou. „Naše studny vysychají, protože vily potřebují bazény a zahrady,“ uvedla místní aktivistka. Podobné problémy hlásí i další přímořská města, kde se turistický boom stal dvojsečnou zbraní – na jednu stranu přináší peníze, na druhou stranu ničí přírodu a komunitní život.
Mezitím se Češi začínají poohlížet po jiných destinacích. Loni počet českých turistů v Itálii zaznamenal rapidní boom. „Itálie nabízí podobný zážitek – moře, slunce, dobrou kuchyni – ale ceny jsou často příznivější,“ vysvětluje Kamil, který byl v Chorvatsku naposledy v roce 2023. Oblíbené jsou zejména oblasti jako Toskánsko nebo Sardinie, které lákají nejen cenou, ale i menší přelidněností.
Chorvatsko tak stojí před dilematem: jak vyvážit ekonomické přínosy turismu s potřebami místních obyvatel. „Miluju Chorvatsko, ale chápu, že místní chtějí žít normální život. Možná je čas zkusit něco nového,“ říká Petra, pravidelná návštěvnice Dalmácie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dovolená v Chorvatsku: Vysoké ceny ohrožují turistický ruch, varuje tamní premiér
