Vědci z Japonska odhadují, že během milionu let bylo ztraceno přibližně pět genů. Tímto tempem by posledních 55 genů na chromozomu Y mohlo zmizet za 11 milionů let. Objev nového genu u krys přináší naději pro lidstvo, vyplývá ze studie publikované v odborném časopisu PNAS.
Moderní životní styl a změny životního prostředí ovlivňují nás i naše zdraví. Vědci z Japonska učinili znepokojivý objev, který by v budoucnu mohl vést k vyhynutí lidí. Zjistili, že lidský chromozom Y, který se vyskytuje pouze u mužů, degeneruje a mohl by za pár milionů let zcela zmizet.
Ale lidé nejsou jediní, u kterých je zaznamenáno mizení chromozomu Y. Dva druhy hlodavců již chromozom Y ztratily, ale i tak přežily.
Právě studie publikovaná v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Science, ukázala, co se s těmito hlodavci stalo a jak se vyvinuli.
Jak japonští vědci vysvětlují, u savců, stejně jako u lidí, mají samice dva chromozomy X a samci chromozomy X a Y. Zatímco chromozom X obsahuje asi 900 genů odpovědných za vývoj nového člověka, chromozom Y obsahuje pouze 55 genů, které nejsou spojené s vývojem nového organismu. Ale chromozom Y má gen, který je zodpovědný za vývoj mužského embrya. Tento gen se aktivuje zhruba 12 týdnů po početí a spouští vývoj varlat, která jsou nezbytná pro vývoj embrya v budoucího mužského jedince.
Autoři zmíněné studie poukazují na to, že takový poměr chromozomů X a Y se u některých zvířat liší. Například australský ptakopysk má zcela odlišné chromozomy určující pohlaví zvířete. U nich je pár XY obyčejný chromozom, což by mohlo naznačovat, že takový pár měli před pár miliony let i jiní savci.
Vědci proto odhadují, že chromozom Y během evoluce ztrácí aktivní geny. Odhadují také, že během milionu let bylo u mužů ztraceno přibližně pět genů. Tímto tempem by posledních 55 genů na chromozomu Y mohlo zmizet za 11 milionů let.
To však nutně neznamená, že muži vyhynou. Vědci pro svůj výzkum použili hlodavce (hraboš evropský a krysa ostnatá japonská), kteří dokázali bez chromozomu Y přežít. Nyní mají pouze chromozom X, v jednoduchém nebo dvojitém výskytu u obou pohlaví.
Přestože vědci stále nevědí, jak tito hlodavci určují pohlaví bez genu SRY, zjistili, že většinu genů „přesunuli“ z chromozomu Y do jiných chromozomů. Zjistili také, že malý rozdíl v blízkosti klíčového pohlavního genu SOX9 u potkana byl charakteristický pouze pro samce tohoto druhu. To naznačuje, že tento malý rozdíl může stačit k odlišení mužských a ženských členů tohoto druhu.
Zjištění přimělo vědce k úvahám, co by se stalo, kdyby chromozom Y u lidí zmizel. Na jednu stranu by to mohlo způsobit vyhynutí naší populace, na druhou stranu existuje možnost, že se i u nás vyvine nový gen, který byl určoval pohlaví.
Výzkumníci však varují, že vývoj nových genů přináší nová rizika. Co když se lidé v různých částech světa vyvíjejí odlišně, jako se to v minulosti stalo u zvířat?
Hypoteticky vzato, někdo, kdo navštíví Zemi za 11 milionů let, může také zjistit, že lidé vyhynuli. Nebo že existuje několik různých lidských druhů s různým pohlavím. Kdo si totiž může být jistý, že se během evoluce nevyvine třetí nebo čtvrté pohlaví?
Autor: Jan Votruba. Zdroj: PNAS
