V amazonském pralese v Ekvádoru našli vědci jantar starý 112 milionů let. Odhaluje svět hmyzu a pavouků, kteří žili po boku dinosaurů. Podle vědců jde o první nález svého druhu v Jižní Americe.
V lomu Genoveva v pánvi Oriente na východě Ekvádoru našel mezinárodní tým vědců unikátní jantar, zkamenělou pryskyřici starou 112 milionů let. Své poznatky publikovali v časopise Communications Earth & Environment.
Vzácné vzorky obsahují bioinkluze, tedy pozůstatky života zachované v pryskyřici, mezi nimiž se nachází části rostlin, různé druhy hmyzu i dokonale zachovaná fosilizovaná pavučina.
„Je to poprvé, co byl jantar s hmyzem a pavouky nalezen v celé Jižní Americe, a jedná se jistě o nový druh,“ uvedl pro vědecký časopis New Scientist profesor Xavier Delclòs z Barcelonské univerzity.
Pravěký hmyz po boku dinosaurů
Vzorky obsahují rozmanitý hmyz, od komárů a vos přes pakomáry až po brouky. Tito živočichové obývali tropický prales v období křídy, kdy dnešní Jižní Amerika byla součástí super kontinentu Gondwana.
„Existuje několik druhů komárů, kteří se živí krví, což by naznačovalo, že v určité fázi svého životního cyklu by potřebovali krev obratlovců, pravděpodobně ptačích nebo neptačích dinosaurů,“ vysvětlil Delclòs.
Podle vědců jde o přímé svědectví o pravěkém ekosystému, některé druhy hmyzu totiž ke svému životu potřebují vodní prostředí. To ukazuje, že v oblasti musela existovat síť jezer, řek a močálů.
Původ jantaru z amazonského pralesa
Geologové se domnívají, že jantar pochází z pryskyřice jehličnanů z čeledi araukáriovitých. Ty pokrývaly oblast před více než 100 miliony let a byly součástí tehdejšího pralesa.
Většina nalezených kusů byla získána z podzemních ložisek, ale při předběžném průzkumu tým shromáždil i 60 vzorků z povrchu. Z nich více než třetina obsahovala bioinkluze, tedy fosilizované pozůstatky hmyzu, pavouků nebo rostlin.
Jurský park z ekvádorského jantaru nevznikne
Objev přirozeně vyvolává otázku, zda by z takto zachovaného hmyzu mohla být získána dinosauří DNA. Vědci však tuto možnost vylučují.
„Z křídového jantaru nemůžeme mít Jurský park, alespoň se současnými technikami,“ zdůraznil Delclòs. Chemické procesy, které probíhaly v pryskyřici po miliony let, zničily veškerý genetický materiál.
Podle odborníků jde o objev, který významně rozšiřuje znalosti o životě v mezozoiku. Přináší důležité informace nejen o druzích hmyzu, ale i o klimatu a ekosystému tehdejší Jižní Ameriky.
„Pokud by někdo v té době navštívil toto místo, určitě by potřeboval repelent proti hmyzu. A pravděpodobně také nějaký způsob, jak uniknout před jedním nebo dvěma masožravými dinosaury,“ poznamenal s nadsázkou Delclòs.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Zemřelých meziročně mírně přibylo. Narozených dětí a sňatků ubylo
