Ve věku 80 let zemřela Jana Synková. Herečka, známá svými rolemi v divadle Studio Ypsilon, ve filmu a v televizi, zemřela v noci na 28. prosince v sanatoriu v Mníšku pod Brdy. Podle kameramana Václava Duchka, který informaci potvrdil serveru Blesk.cz, herečka zesnula ve spánku.
Synková se v posledních letech potýkala s Alzheimerovou chorobou. Její zdravotní stav se zhoršil po smrti jejího manžela, Jana Schmida (†87), který zemřel v červnu tohoto roku. Kvůli své nemoci se Synková nemohla zúčastnit ani jeho pohřbu. Nemoc ji donutila odejít i z Divadla Broadway, kde hrála v muzikálu Mýdlový princ, protože se jí pletly scény a texty.
Jana Synková se narodila 18. dubna 1944 v Praze. Pocházela z umělecké rodiny – její dědeček Richard Josef Menšík a babička Emílie Herrmannová-Menšíková byli významnými osobnostmi Vinohradského divadla. Už od dětství se věnovala recitaci a navštěvovala dramatický kroužek. Po maturitě krátce působila v Městském divadle v Mladé Boleslavi a následně vystudovala DAMU. V letech 1967-1969 hrála v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Později se stala členkou legendárního Naivního divadla v Liberci, se kterým se přestěhovala do Prahy.
V roce 1974 se provdala za Jana Schmida a měli spolu dvě děti.
Nejvíce se proslavila svým působením v divadle Studio Ypsilon, jehož zakladatelem byl její manžel Jan Schmid. Zde ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí, například Lady Macbeth v Macbethovi, Šuru ve hře „Voni sou hodnej chlapec“ nebo Carevnu ve Voskové figuríně. Hrála také v inscenacích jako „Svatá rodina“, „Praha ve sto věžích“, „TGM mezi minulostí a přítomností“, „Rusalka nejen podle Dvořáka“, „Babička se vrací“, „Škaredá středa“, „Varieté Freda A. neboli Chytání větru“, „Jezinky a bezinky“ a „Spálená 16“.
Synková byla pro Studio Ypsilon klíčovou osobností. Její herecký styl, charakterizovaný humorem a spontánností, dokonale zapadal do poetiky divadla. Byla známá svou schopností improvizace a vnášením vlastních nápadů do inscenací. Spolupracovala s mnoha významnými režiséry a herci, a její výkony na jevišti si získaly uznání kritiky i diváků.
Diváci si ji pamatují například z filmů Saturnin (1994), Byl jednou jeden polda (1995), Babovřesky (2013) nebo Špindl 2 (2019). V Saturninovi ztvárnila nezapomenutelnou tetu Kateřinu, v Byl jednou jeden polda si zahrála panovačnou psycholožku Kudlákovou.
Zpráva o úmrtí Jany Synkové zarmoutila nejen její kolegy z divadla, ale i širokou veřejnost. Na sociálních sítích se objevují kondolence a vzpomínky na herečku, která se zapsala do srdcí diváků svým talentem a nezapomenutelnými rolemi. Mnozí vzpomínají na její humor, energii a lidskost. „Odešla velká herečka a skvělý člověk,“ napsal jeden z fanoušků na sociální síti X.
Jana Synková u Jana Krause
Jana Synková byla významnou osobností českého divadla a filmu. Její úmrtí je velkou ztrátou pro českou kulturu. Její talent, humor a lidskost budou chybět nejen jejím blízkým, ale i všem, kteří ji obdivovali na jevišti a na filmovém plátně. Její role v divadle Studio Ypsilon, ale i ve filmu a televizi, z ní udělaly jednu z nejoblíbenějších českých hereček.
