Původně zdravá snaha o zlepšení životního stylu se může změnit na nekontrolovatelnou posedlost zdravým jídlem. Ta ovlivňuje nejen fyzické, ale i psychické zdraví postižených, říká praktická lékařka Meredith Goodwin.
Zdravý životní styl
Základem pro udržení si dobré fyzické a psychické kondice je zdravý životní styl. Co si pod tím představit? Je to především pestrý a vyvážený jídelníček a dostatečná pohybová aktivita. Zatímco někteří lidé k tomuto přistupují poměrně rozumně a opravdu se drží zásad správné výživy, existují mezi námi i jedinci, kteří zdravému stravování a sledování kvality potravin propadnou patologickým způsobem.
Určitě je správné se seznámit s etiketou na potravině, abyste věděli, co vůbec obsahuje. Omezení konzumace rafinovaného cukru a živočišných tuků také přispěje k tomu, že vaše cévy budou zdravější. Když si občas ráno na snídani připravíte ovocné smoothie, dodáte vašemu tělu potřebné vitamíny a minerály. Kdy tedy hovoříme o extrémní fixaci na kvalitu potravin?
Posedlost zdravým jídlem
Jedinci, kteří propadnou závislostí na zdravé stravě, postupně vyřazují ze své stravy maso, mléko, pšenici, tuky, GMO rostliny, alkohol, kávu s kofeinem, sůl, cukr. Pečlivě sledují, zdali je vše, co konzumují, označeno bio a neobsahuje to barviva, pesticidy, umělá hnojiva a další přídatné látky. Na první pohled na tom není nic špatného. Vlastně by měla ke konzumaci zůstat ta správná zdravá strava.
Avšak tento přístup je prvním krokem k tomu, aby se u dané osoby vyvinula psychická porucha zvaná ortorexie. U lidí, kteří jí trpí, se totiž postupně zužuje výčet povolených potravin, až zůstane nedostatečné minimum, které ke zdravému prospívání lidského organismu bohužel nevede.
Nemoc postihuje perfekcionisty
Pojem O zavedl americký lékař Steven Bratman v roce 1997. Popsal ji ve své knize Health Food Junkies (Fanatici zdravé výživy). Zajímavé je, že ortorexií zpravidla trpí lidé z vyšší příjmové kategorie a s vyšším sociálním statusem. Nemoc postihuje osoby, perfekcionisticky zaměřené, jež se vyznačují touhou po dokonalosti. Výběru jídla se věnují až úzkostlivě pečlivě. „Lidé s ortorexií mají často pocit, že jejich sebehodnota závisí na schopnosti úzkostlivě dodržovat životní styl, který považují za zdravý,“ tvrdí praktická lékařka Meredith.
Z internetu a nejrůznějších knih mají ortoretikové nastudované, co je zdravé a co nikoliv. Jsou zpravidla i členy podobně zaměřených skupin na sociálních sítích, v nichž si navzájem vyměňují zkušenosti. Zde získávají také potvrzení toho, že jejich přístup k jídlu je jediný správný. Pokud náhodou zkonzumuje nepovolený pokrm, trpí výčitkami svědomí. Na tomto popisu sami určitě vidíte, že se nejedná o zdravý přístup ke stravování.
Ortorexie jako nemoc duše
Ortorexie je porucha příjmu potravy, která zahrnuje nezdravou posedlost optimální výživou. „Lidé s touto poruchou se natolik zabývají zdravotní nezávadností jídla, že to nepříznivě ovlivňuje jejich zdraví a každodenní aktivity,“ uvádí Healthline.
Stejně jako mentální anorexie je ortorexie psychickým onemocněním, jež může vést až ke smrti. Na vině bývá vyhladovění těla nesprávnou skladbou jídelníčku. Na rozdíl od anorektiků ale ortorektik většinou nechce zhubnout, pouze se zabývá kvalitou své stravy. Podvýživa je však bývá častým důsledkem jeho stravování, protože v honbě za zdravými potravinami postupně vyřadí vše pro organismus důležité.
Týká se to zejména těch, kteří se striktně živí tzv. raw stravou, jež sestává pouze z ovoce, zeleniny a různých semen. Jsou to potraviny sice zdravé, ale měly by být součástí pestrého jídelníčku, v němž nechybějí všechny potřebné živiny.
Ortorexie v sobě nese rysy obsedantně kompulzivní poruchy. Postižená osoba se ve své mysli nutkavým způsobem zaobírá jídlem a jeho přípravou. Neustálá potřeba „zdravé stravy“ omezuje její sociální vztahy a veškerý volný čas vyplňuje plánování jídla. Pacient nemá na svou nemoc náhled. Neuvědomuje si nesprávnost svého přístupu k jídlu. Přispívá k tomu i současná společnost nastavená na výkon, krásu a mladistvý vzhled v každém věku. Nemalou vinu mají sociální sítě plné dokonalých lidí. Co za onou domnělou dokonalostí ale stojí, vidět už bohužel není.
Autor: Jana Surmová – NašeTéma.
