Pravá česká čína – to zní jako oxymorón, něco jako chytrá hloupost nebo pravdomluvné lhaní. Což nic nemění na tom, že je to jedna z nejoblíbenějších rychlovek. U nás máme rádi křehké vepřové nudličky.
Proč ten název česká čína?
V moderní době máme přístup ke všem možným exotickým surovinám. V minulosti tomu tak samozřejmě nebylo. Čína jako stát je od našich středoevropských končin hodně z ruky. Přísady jako mořská řasa kombu, shiitake houby, tofu, fazolové výhonky nebo třeba pasta z černých bobů nebyly všeobecně k mání.
Dagmar Heřtová na webu Glanc uvádí: „První zmínku o čínské kuchyni s receptem najdete v knize Mladá hospodyňka z roku 1915 od Anny Drůbkové, tamní recept na čínu ale čínský vůbec není. Vepřová krkovice byla na závěr podlita pořádnou dávkou smetany (přitom Asiaté laktózu nesnášejí) a výsledek doporučovala autorka podávat s knedlíkem či bramborem!“
Což mluví úplně za vše. V Číně se na rozdíl od Indie mléko a mléčné výrobky příliš neujaly. Jejich kuchyně zahrnuje rýži, nudle, čerstvé tofu, mořské řasy, mnoho druhů listové zeleniny, které většina Čechů ani nezná, a také vajíčka, která na oplátku nevyužívá zase indická kuchyně. Na dochucení se často používají různé druhy fermentovaných omáček, jako je například sójová, miso pasta nebo rybí omáčka.
První čínská restaurace v Praze
Obliba čínské kuchyně v České republice všeobecně vzrostla se zakládáním prvních čínských restaurací. Mnozí z nás si vybaví bezkonkurenční nudle nebo maso ve sladkokyselé omáčce.
„Čínská restaurace sídlila ve Vodičkově ulici číslo 19. Byla tehdy jediná svého druhu a založil ji roku 1958 Adolf Hoffmeister, český diplomat, spisovatel a malíř. Hoffmeister v rámci svojí práce pobýval v New Yorku i v Paříži a tam mu zachutnala právě čínská kuchyně. Jelikož komunistická Čína byla přátelská země, nebyl se založením restaurace problém,“ vysvětluje Jana Šrámčíková na webu Svět cestovatele.
Recept: Čína s rýží
Připravte si s námi zkaramelizované nudličky v sójové omáčce na způsob Švei-ču-žou! Jsou vždy zaručeně křehké a šťavnaté díky tajné ingredienci – cukru. Navíc tento recept není vůbec náročný na suroviny.
Ingredience:
- 600 g libové vepřové kýty
- ½ pekingského zelí
- 2 lžíce kukuřičného škrobu, nebo Solamylu
- 1 žloutek
- cukr
- 2 lžíce worchesteru
- 6 lžic oblíbené sójové omáčky
- slunečnicový, nebo řepkový olej, nejlépe lisovaný zastudena
Postup přípravy:
Vezměte do ruky vepřové maso a nakrájejte na tenké nudličky. Je lepší si s tím vyhrát, aby do sebe co nejlépe nasáklo slanost sójové omáčky. Vzorně nakrájené nudličky přesuňte do misky a nasypte na ně 2 plné lžíce škrobu. Přiklepněte jeden žloutek. Právě žloutek ve spojení se škrobem vytvoří na mase požadovanou krustičku. Nedávejte celé vejce, protože bílek by se v jídle srazil.
Poté přidejte sójovou omáčku a worchester. Sójové omáčky vždy minimálně 6 lžic, worchesteru 2 lžíce. Nakonec dochuťte pepřem a solí. Nezapomeňte do marinády přidat trochu oleje. Namarinované maso na čínu nechte uležet minimálně 2 hodiny v lednici, ideálně i přes noc. Čím déle necháte maso marinovat, tím bude křehčí.
Pekingské zelí si nakrájejte už předtím, než začnete smažit. V průběhu byste totiž nemuseli zeleninu stačit nakrájet, protože maso je hotové hned. Čína by se neměla smažit více než 15 minut, jinak by se mohlo stát, že se vepřové maso vysuší a ztvrdne. Jestliže nemáte po ruce pekingské zelí, můžete ho nahradit i jiným druhem čerstvé zeleniny, např. pórkem.
Základem číny je rozpálený olej, který nalijete do pánev a počkáte, až se bude z pánve mírně zvedat pára. Následně vložte na pánev maso. Po odpaření vody, co se z masa uvolnila, vsypte na pánev celou lžíci cukru. Až maso dostane karamelovou barvu, přidejte zelí a duste do měkka. Dobrou chuť!
Autor: Martina Hokszová – NašeTéma. Zdroj receptu: Rodinný recept Martiny Hokszové.
