Jen málo lidí má možnost zažít život ve vesmíru na vlastní kůži. Astronauti na dlouhých misích často čelí samotě a izolaci. Italský vědec Maurizio Balistreri přišel s netradičním, ale potenciálně účinným řešením tohoto problému. Astronautům by mohli dělat společnost roboti s umělou inteligencí (AI).
„Astronauti vyslaní na vesmírné mise by měli mít přístup k intimním robotům, aby se zlepšilo jejich duševní zdraví, když jsou daleko od domova,“ navrhl italský vědec Maurizio Balistreri, informuje deník Daily Star.
Italský docent morální filozofie na Tuscia University, Maurizio Balistreri, se při svém výzkumu zaměřil na výzvy, kterým astronauti čelí ve vesmíru kvůli omezeným možnostem navazování osobních vztahů. Zkoumal výhody a nevýhody používání virtuální reality ve srovnání s intimními roboty v kosmickém prostředí. Balistreri navrhl, že vesmírné agentury a soukromé společnosti by měly zvážit podporu používání těchto robotů astronauty.
V článku zveřejněném v časopisu New Techno Humanities Balistreri uvádí, že intimní roboti by mohli sloužit jako společníci při každodenních činnostech. Tito roboti by mohli astronautům poskytovat nejen pomoc, ale i fyzickou blízkost.
„S avatarem či hologramem lze komunikovat, ale robota lze také cítit, dotýkat se ho, hladit ho a objímat,“ popsal Balistreri. Podle něj by roboti s umělou inteligencí mohli astronautům v odlehlých částech vesmíru nabídnout možnost sdílení zážitků a pocit blízkosti, což by jim pomohlo překonat izolaci.
Balistreri také zmínil příklady lidí, kteří navázali vztahy s mechanickými roboty. Například čínský inženýr Zheng Jiajia se po neúspěšných pokusech najít si partnerku oženil se svým robotem. Podobně Japonec uzavřel manželství s virtuální anime postavou Hatsune Miku. Balistreri dochází k závěru, že intimní technologie mohou být cenným přínosem pro astronauty na vesmírných misích a pomoci jim zvládat sociální odloučení.
Podpora duševního zdraví astronautů je bezesporu klíčovým faktorem úspěchu dlouhodobých vesmírných misí. V prostředí, kde jsou izolováni od svých rodin a přátel, může být emocionální a fyzická blízkost zásadní pro udržení psychické pohody. Intimní roboti by tak mohli nabízet nejen společnost, ale také formu emocionální podpory, která je v extrémních podmínkách určitě nezbytná.
Navíc, pokroky v technologii umělé inteligence a robotiky by mohly znamenat, že tito roboti budou schopni se přizpůsobit individuálním potřebám a preferencím každého astronauta. Mohli by poskytovat nejen konverzaci na úrovni a společnost, ale také pomoc při každodenních úkolech a řešení problémů, čímž by se zvyšovala efektivita a morálka celé vesmírné posádky.
Z dlouhodobého hlediska by vývoj a integrace těchto technologií mohl mít dopad i na běžný život na naší planetě. Intimní roboti by mohli najít uplatnění v péči o seniory, osoby s omezenou pohyblivostí nebo v situacích, kde je lidský kontakt omezený. Mohli by se stát novým nástrojem pro zlepšení kvality života v různých oblastech.
Celkově vzato, přestože se myšlenka intimních robotů s umělou inteligencí může zdát kontroverzní nebo futuristická, představuje zajímavou a potenciálně užitečnou inovaci v oblasti podpory duševního zdraví astronautů. S postupujícími technologickými pokroky se možná brzy dočkáme doby, kdy tito roboti budou běžnou součástí vesmírných misí i každodenního života na Zemi.
Autor: Eva Klein
