Telegram se z bezpečné sítě změnil v útočiště zločinců. End-to-end šifrování a slabá moderace obsahu umožňují hackerům a teroristům operovat bez obav. Proč se z komunikační aplikace stal ráj pro ilegální aktivity?
Telegram, původně zamýšlený jako bezpečná komunikační platforma, se během posledních let proměnil ve stinné zákoutí internetu, kde kyberzločinci nacházejí ideální podmínky pro svou činnost.
Před několika dny došlo podle informací serveru SeznamZprávy k zatčení generálního ředitele Telegramu Pavla Durova francouzskými úřady. Podle portálu Axios právě zatčení Durova rozproudilo mezinárodní debaty o tom, jak Telegram přistupuje k boji proti zločineckým aktivitám a extremistickým skupinám, a co všechno platforma na tomto poli zanedbala.
Jak je tedy možné, že se z této populární aplikace stal ráj pro zločince, drogové dealery, hackery a teroristické skupiny?
Svoboda versus bezpečnost
Platforma Telegram, založená francouzsko-ruským podnikatelem a programátorem Pavlem Durovem, si od počátku kladla za cíl poskytnout uživatelům maximální soukromí a svobodu projevu. Toho bylo dosaženo prostřednictvím end-to-end šifrování, tajných chatů a volné moderace obsahu. Právě tyto prvky, původně zamýšlené jako ochrana uživatelů například před sledováním a cenzurou, se tak staly magnetem pro zločince.
S šifrovanými chaty, kde ani Telegram nemá přístup k obsahu zpráv, se platforma stala místem, kde je možné bez obav plánovat a koordinovat kriminální aktivity. Možnost nastavit samodestrukci zpráv činí téměř nemožným pro vyšetřovatele zachytit klíčové důkazy. Odborníci varují, že kombinace těchto funkcí poskytuje ideální podmínky pro nelegální aktivity, aniž by zločinci museli mít obavy z odhalení.
Virtuální anonymita na dosah ruky
Jednou z dalších výhod Telegramu, kterou zločinci hojně využívají, je možnost registrace účtu pomocí virtuálního telefonního čísla. Tento krok, který umožňuje skrýt skutečnou identitu uživatele, vytváří další bariéru pro vyšetřovací orgány. Na rozdíl od jiných komunikačních platforem, které vyžadují ověření pomocí aktivní SIM karty, Telegram tuto podmínku nepožaduje, což přidává další úroveň anonymity.
Telegram se tak stal hlavním komunikačním nástrojem nejen pro hackery, ale podle webu The Counter Extremism Project (CEP) i pro teroristické skupiny. Například organizace ISIS byla schopna přes Telegram veřejně přiznávat odpovědnost za své útoky, zatímco proruské hackerské skupiny na této platformě koordinují kyberútoky na různé cíle.
Moderování obsahu
Moderování obsahu na Telegramu je dalším bodem, který přispěl k tomu, že se platforma stala útočištěm pro zločince. Pravidla, která jsou nastavena velmi vágně, dovolují uživatelům provozovat i vysoce nelegální činnosti, a to často bez jakékoliv reakce ze strany platformy. Šíření dětské pornografie, plánování teroristických útoků nebo koordinace hackerských skupin – to vše se na Telegramu odehrává díky laxnímu přístupu k moderaci obsahu. „Na Telegram lze umístit hodně, aniž by to bylo provozovatelem smazáno,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál mediální analytik Josef Šlerka.
Proruská hackerská skupina Killnet je jedním z příkladů, jak zločinci mohou využívat Telegram k veřejné koordinaci svých aktivit. Skrze veřejné kanály sdílí škodlivé skripty a seznamy cílů pro DDoS útoky, což umožňuje široké komunitě kyberzločinců zapojit se do těchto útoků.
Světlo na konci tunelu?
Telegram se přesto snaží udržet svou pověst legitimní platformy pro komunikaci. Přestože se nejedná o častý jev, občas zasahuje proti ilegálním kanálům a blokuje uživatele, kteří se dopouštějí závažných porušení pravidel.
V době ruské invaze na Ukrajinu se Telegram stal nepostradatelným nástrojem pro šíření informací a koordinaci mezi vojenskými a civilními složkami. Ukrajinská armáda například používá Telegram k rychlému informování veřejnosti o své činnosti.
I přes všechny tyto snahy však zůstává otázka: Dokáže vůbec ještě Telegram najít rovnováhu mezi svobodou projevu a bezpečností, nebo se definitivně zařadí mezi platformy, které zločinci považují za své domovské útočiště?
Telegram, kdysi symbol svobody, se aktuálně nachází na tenké hranici mezi tím, čím chtěl být, a tím, čím se stal. A zatímco se svět digitální komunikace neustále vyvíjí, zůstává otázkou, zda se podaří tuto hranici překročit správným směrem.
Autor: Petr Ševčík
