Vědecký svět zažívá revoluci. Umělá inteligence navrhla nové čipy, které fungují lépe než lidské návrhy. Vědci ale čelí záhadě – jak přesně tyto čipy pracují, zatím nikdo netuší.
Umělá inteligence a superpočítače jsou ve vědě běžně využívány k řešení složitých výpočtů. Nyní se však objevuje nová možnost – AI se začíná podílet i na návrhu hardwaru. Skupina vědců použila model umělé inteligence k vytvoření revolučních mikročipů, které vykazují vyšší efektivitu než tradičně navrhované varianty.
Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature Communications autoři popsali celý proces, ale zároveň upozornili na nečekaný problém – zatím nikdo přesně nechápe, jak tyto čipy vlastně fungují.
Design s bezchybnou funkčností
Když vědci analyzovali návrhy vytvořené umělou inteligencí, nestačili se divit. Čipy na první pohled vypadaly jako chaotická změť prvků, přesto při testech prokázaly nečekanou účinnost. AI vytvořila optimalizované elektromagnetické struktury, které překonávají běžné návrhy z hlediska výkonu i efektivity.
„AI jsme zadali pouze požadovaný výsledek a ona navrhla čip, který ho dokáže dosáhnout. Jak přesně došla k tomuto řešení, ale sami nevíme,“ přiznal profesor Kaushik Sengupta, vedoucí výzkumného týmu z Princeton Materials Institute.
AI jako pomocník
Ačkoli umělá inteligence přinesla fascinující výsledky, výzkumníci upozorňují na její nedostatky. Model často generoval i chybné návrhy, které bylo nutné ručně opravovat.
„Smyslem není nahradit lidské inženýry, ale pomoci jim zefektivnit práci. Lidská mysl je nenahraditelná při vymýšlení nových konceptů, zatímco AI může urychlit rutinní procesy,“ dodává Sengupta.
Tradiční návrh čipu zahrnuje týdny testování, odborné znalosti i metodu pokus-omyl. Využití AI a superpočítačů by mohlo tento proces výrazně urychlit, snížit náklady a otevřít dveře k vývoji zcela nových technologií. Odpověď na otázku, jak přesně AI k těmto revolučním návrhům dochází, však zůstává zatím nezodpovězena.
