Ludolph van Ceulen: Stvořitel čísla Pí miloval šerm

Číslo Pí. Pro spoustu studentů dnes představuje noční můru. Kdo se za ním skrývá? Pojďme poodhalit roušku tajemství kolem života Ludolpha van Ceulena, který se o jeho výpočet zasloužil. „Na náhrobku Ludolpha van Ceulena v nizozemském Leidenu je vyryto jeho úžasné 35místné přiblížení k Pí,“ uvádí web Ams.

Reklama

Vynikal vytrvalostí a ochotou se učit

Na svět přišel Ludolph van Ceulen v Hildesheimu v Německu v roce 1540. Brzy se ale s rodiči přestěhoval do Delftu v Holandsku, protože jako protestanti to ve své domovině neměli zrovna jednoduché, což poznamenává web Mathematical association of America.

Rodina navíc byla poměrně chudá, proto Ludolf neměl šanci dosáhnout na univerzitní vzdělání. Chytrého a šikovného mladíka to ale přesto neodradilo a svůj talent nezahodil. Nechyběla mu vytrvalost a byl ochotný a schopný se učit sám. Vášeň projevoval hlavně pro matematiku. Kde se v něm vzala, to bohužel netušíme.

Druhá životní vášeň

Jeho život je trochu záhadou. Moc se o něm neví. Na webu Mathematical association of America se píše: „Část toho, co je málo známo o Van Ceulenově životě před rokem 1578, pochází z předmluvy Vandena Circkela. Od roku 1566 se živil jako učitel matematiky a v roce 1580 otevřel svou první šermířskou školu.“

V nizozemském Leidenu začal v roce 1600 přednášet matematiku, přestože mu formální vzdělání chybělo. Základy získal sám svojí vytrvalostí a okolí přesvědčil o svých znalostech.

„Dne 10. ledna 1600 byl Van Ceulen jmenován do inženýrské školy. Škola byla zřízena ve Faliedenbegijnkerku, aby Van Ceulen mohl vyučovat šerm a matematiku ve stejné budově,“ uvádí web Mathshistory. Jeho nadřízení mu tedy vyšli vstříc, protože, jak zmiňujeme, jeho životní radostí byl kromě matematiky také šerm. Ten zaplňuje bílá místa jeho života.

Osvícená koncepce výuky

Novinkou se stalo i to, že ve škole přednášel holandsky, nikoliv latinsky, jak bylo tehdy zvykem. Snad byla důvodem skutečnost, že měl v latině nějaké nedostatky. I své nejdůležitější dílo „O kruhu“ sepsal v holandštině. Matematice zasvětil svůj život a většinu času strávil před školní tabulí nebo nad výpočty ve své pracovně.

K vyučování přistupoval velmi osvíceně. „Způsob výuky, který škola přijala, spočíval v tom, že výuka se skládala z půlhodinové přednášky, po které následovala půlhodinová konzultace, během níž mohli studenti klást přednášejícímu otázky,“ dodává web Mathshistory. To také nebylo tehdy úplně běžnou záležitostí.

I v jeho době se stále ve výuce preferuje otrocké biflování nad pochopením učiva. Prostor k úvahám samotných studentů, logickému myšlení nebo možnost klást vyučujícímu všetečné otázky tehdy nebylo standardní záležitostí. I proto je Ceulenova koncepce výuky novátorská.

Navázal na Archimedovy tradice

Konečně se ale dostáváme k tomu, proč si jeho jméno musí dodnes studenti vtloukat do hlavy. Snažil se spočítat obvod kruhu a vycházel z toho, že jde o mnohoúhelník. Navázal tak na Archimedovu tradici, kterou dále rozvíjel.

V knize „Archimedes: Otec matematiky“ od Heather Hasanové se dočteme, že počítal „polygon o více než 30 miliardách stran“. Nakonec se mu povedlo provést výpočet na celkem 20 desetinných míst.

Posmrtně dokonce vyšlo najevo, že to zvládl ještě podrobněji. Jak uvádí kniha „Pí: A Source Book“, zpracovaná autory J. L. Berggreenem, Jonathanem a Peterem Borweinovými: „Vrcholný výpočet Pí čistě archimediánskými technikami provedl Ludolph na 35 míst.“

Číslo na náhrobku

Stal se tím natolik slavným, že Ludolphovo slavné dílo zdobí i jeho epitaf. „Na náhrobku Ludolpha van Ceulena v nizozemském Leidenu je vyryto jeho úžasné 35místné přiblížení k Pí,“ dodává web Ams.

V souladu s tradicí založenou Archimedem jsou zde horní a dolní meze uvedeny spíše jako zlomky než desetinná místa. Ve své době šlo o opravdu úctyhodné dílo. Ludolphův odkaz v podobě výpočtu vědci v dalších staletích rozvíjeli.

V roce 2002 kanadský tým počítačových vědců na tokijské univerzitě vypočítal číslo na neuvěřitelných 1,2411 bilionu desetinných míst. Tím překonal jejich vlastní předchozí rekord 206 miliard číslic, zaznamenaný v roce 1999, jak se píše na webu Ams.

Autor: Helena Stejskalová.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Zakládáme si na tom, aby NašeTéma.cz bylo místem bezpečné diskuze. Přidávání komentářů do diskuze je proto dostupné pouze s účtem na Seznam.cz.

Pokud jste v článku zaznamenali překlep, nesrovnalost či chybu, neváhejte nám, prosím, napsat na email: tym@nasetema.cz. Děkujeme!

Reklama
Reklama
Reklama