William Shakespeare patří mezi nejvýznamnější anglické dramatiky a jeho odkaz přetrvává i stovky let po jeho smrti. A stejně tak tajemství, které panuje kolem jeho hrobu.
Cesta ke slávě
Anglický dramatik se patrně narodil 23. dubna roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou. V 18 letech se zde oženil s Anne Hathawayovou, které bylo již 26 let, a během své slavné kariéry se do rodného města neustále vracel. Ačkoliv se páru narodily celkem tři děti, Shakespearova rodová linie s nimi vymřela.
V rodném Stratfordu neměl dlouho stání, a proto odešel do Londýna vstříc novým příležitostem. I když je Shakespeare známý především jako dramatik, zpočátku se živil jako herec. Se svými přáteli založil akciovou společnost a vydělával honoráře za každou hru, kterou napsal. Jeho manželka s dětmi však zůstala ve Stratfordu, takže byl neustále v pohybu. Jako začínající úspěšný dramatik si nemohl dovolit opustit trvale Londýn, tehdejší centrum veškerého uměleckého a společenského dění. Jeho věhlas rostl, navazoval styky, a dokonce byl i oblíbencem tehdejšího krále Jakuba I. Natolik byla jeho tvorba oblíbená. Odborníci se však dodnes přou, zdali byl opravdu autorem všech svých děl.
Shakespeare nebyl pouze působivou osobností díky svému talentu. Zajímavý byl i jeho vzhled. Údajně nosil v levém uchu zlatou náušnici. V jakubovské a alžbětinské době to byl poměrně typický znak bohémství a kreativity. Této skutečnosti si lze povšimnout i na jednom z nejslavnějších zobrazení Shakespeara, jehož autorství je připisováno Johnu Taylorovi.
Napsal si vlastní epitaf
Shakespeare se už za svého života stal významnou a slavnou osobností. Anglický národní básník či bard z Avonu, jak byl mnohými nazýván, si byl vědom toho, že by se po smrti mohly jeho ostatky stát centrem zájmu lovců relikvií. Tehdy byl totiž lov relikvií poměrně populární kratochvílí. Shakespearovo postavení jakožto předního anglického spisovatele, jehož věhlas sahal i za hranice Lamanšského průlivu, lákalo sběratele vlastnit jeho tělesné ostatky.
Byť je Shakespearův život opravdu fascinující, okolnosti jeho smrti a hrobu halí tajemství, které nejednoho nadšence nenechá spát. Není zcela zřejmé, co bylo příčinou Shakespearovy smrti, patrně ji však očekával. Zemřel roku 1616 ve věku 52 let, přičemž byl pohřben v kostele Svaté Trojice ve Stratfordu. Rozhodl se však svůj hrob pojistit kletbou, která měla odradit všechny odvážlivce, kteří by chtěli znesvětit jeho posmrtný odpočinek.
Na kameni je vyryt epitaf, jehož slova zní: „Zdrž se, příteli, pro osud boží, kopání pod kamenem, který zde leží. Buď požehnán, kdo prach můj nevyhostí, a ztracený ten, kdo mých dotkne se kostí.“
Shakespeara totiž údajně velice trápilo, co se stane s jeho tělem. „Shakespeare byl neobvykle posedlý svým pohřbem a měl vážné obavy, že by lidé mohli jeho hrob otevřít,“ uvedl britský historik Philip Schwyzer a dodal: „Epitaf představuje jeho poslední, nekompromisní prohlášení na téma, které ho zaměstnávalo po celou dobu jeho kariéry scénického spisovatele.“
Zvláštní hrob
Shakespearův hrob však není zvláštní jen pro poetická a varovná slova, která si sám sepsal. Podivné je i to, že se na náhrobku nenachází jméno. Kolem roku 1623 byl na stěně kostela alespoň vztyčen pohřební pomník s jeho podobiznou.
Zhruba čtyři století kletba, která nad jeho hrobem visela, odrazovala kohokoliv místo jeho posledního odpočinku znesvětit. Církev ani mnozí badatelé se neodvažovali hrob vykopat, neboť chtěli jeho přání respektovat. Zároveň se obávali, že by se jeho kletba mohla projevit. Nicméně historiky přirozeně ostatky nejznámějšího dramatika fascinovaly, proto v roce 2010 odborníci ze Staffordshire University provedli sken hrobu.
Ztracená lebka
Koncem 19. století koloval příběh, který neporušenost Shakespearova hrobu zcela nepotvrzoval. K jeho vykradení mělo údajně dojít už v roce 1794, kdy skupina vykradačů hrobů odnesla Shakespearovu lebku. Někteří tomu věřili, jiní příběh považovali za nesmysl. V roce 2016 výzkum pokračoval a výsledky ukázaly, že došlo k výrazné opravě horní části hrobu a kostře patrně chyběla lebka.
Nakolik je dramatikova kletba reálná, se nedozvíme. Patrně nezaúčinkovala ani na zloděje v roce 1794. Není kletba jen záminkou pro to, aby se hrob neotevřel a nebylo odhaleno, že zde Shakespeare vůbec nespočívá?
Autor: Pavla Krejčí – NašeTéma. Zdroje: Kniha – Archeologies of English Renaissance Literature (Patrick Schwyzer, Oxford University Press 2007), Centre of Archeology, History Extra
