Nová data z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) odhalila znepokojivé trendy ve vnímání klíčových institucí veřejností. Prezident Petr Pavel ztrácí důvěru voličů, stejně jako vláda Petra Fialy, jejíž podpora zůstává na historicky nízké úrovni. Češi nadále věří především starostům a místním zastupitelstvům.
Důvěra k místní samosprávě stále vítězí
Průzkum CVVM poukazuje na to, že mezi Čechy panuje největší důvěra vůči starostům (68 procent) a obecním zastupitelstvům (65 procent). Na opačném konci žebříčku stojí centrální instituce, jako je vláda Petra Fialy, které důvěřuje pouhých 23 procent dotázaných.
O nic lépe na tom není ani Poslanecká sněmovna s podporou pouhých 24 procent respondentů a Senát, jemuž věří 32 procent lidí.
Prezident Petr Pavel si i nadále udržuje větší důvěru než vláda nebo parlament, aktuálně mu věří na 51 procent respondentů. Tento výsledek však znamená jeho nejslabší výsledek od zvolení v lednu 2023, kdy důvěra v něj dosahovala vyšších hodnot. V předchozím průzkumu důvěřovalo Pavlovi 53 procent dotázaných.
Spokojenost s politickou situací je na minimu
Průzkum dále ukázal, že pouze 15 procent Čechů je spokojeno s aktuální politickou situací v Česku. Naopak 63 procent vyjádřilo nespokojenost. Přestože jde o mírné zlepšení oproti podzimu 2023, kdy nespokojenost dosahovala 69 procent, dlouhodobé hodnocení politické situace zůstává výrazně pod úrovní let 2014 až 2020.
„Hodnocení politické situace se ve srovnání s posledním průzkumem statisticky významně nezměnilo. V delším horizontu lze ale pozorovat jisté zlepšení oproti období let 2012 a 2013,“ uvádí ve své prosincové zprávě CVVM.
Důvěra ovlivněná vzděláním, příjmem i věkem
Podle výzkumu CVVM existují výrazné rozdíly v důvěře k institucím podle socioekonomického postavení. Zatímco lidé s vyšším vzděláním a příjmem častěji důvěřují prezidentovi, vládě či Senátu, nižší vzdělání a příjem posilují důvěru k místní samosprávě.
Demografické faktory hrají rovněž významnou roli. Mladší lidé jsou optimističtější a častěji důvěřují centrálním institucím, zatímco starší generace zůstává skeptická. Rozdíly se projevují i mezi venkovem a městy – obyvatelé malých obcí více důvěřují starostům, zatímco obyvatelé velkých měst inklinují k podpoře centrálních institucí.
Rozdíly podle politických preferencí
Důvěra v prezidenta Petra Pavla, vládu Petra Fialy a parlament se liší podle politické příslušnosti. Zatímco voliči vládní koalice mají tendenci hodnotit tyto instituce příznivěji, opozice – zejména příznivci hnutí ANO, SPD a KSČM – je hodnotí výrazně kritičtěji.
Průzkumu, který probíhal od září do listopadu 2024, se zúčastnilo přibližně 1000 osob starších 15 let. Výsledky tak poskytují ucelený obrázek o tom, jak Češi vnímají klíčové instituce státu v kontextu současné politické situace.
