Když se dnes podíváte na svůj mobil nebo kalendář, uvidíte datum, které se každý rok nevidí – 29. února. Přesněji, 29. únor se objevuje pouze každý čtvrtý rok. Proč? Existují docela dobré důvody.
Vědecký důvod
Země totiž potřebuje přibližně 365,25 dne (přesněji 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 46 sekund), aby oběhla Slunce a označila tak sluneční rok. To si ale do kalendáře zapsat nemůžeme. Proto bylo dohodnuto, že každý čtvrtý rok, ten den navíc, který Země nashromáždí při cestování kolem Slunce, zapíšeme do kalendáře.
Den navíc také označuje přestupný rok, tj. rok, který má 366 dní místo 365.
I když se to může zdát jako nesmysl, má to svůj dobrý důvod. Takto totiž sledujeme sluneční rok. Kdyby se lidé neřídili slunečním rokem, nakonec by se kalendářní rok a sluneční rok rozcházely. Takže místo u moře bychom trávili prázdniny v červenci a srpnu na lyžích a na jaře oslavili Nový rok.
Aby se to nestalo, máme rok přestupný
Zajímavé ale je, že Země není jedinou planetou, která má přestupný rok. Mars má například více přestupných let než těch běžných. Rok na Marsu trvá 668 solů neboli dní, ale Mars potřebuje 668,6 solů, aby obletěl Slunce. V desetiletém období má tedy Mars 4 roky s 668 dny a šest s 669 dny.
Matematický důvod
Existuje ještě jeden důvod, proč máme přestupné roky. Kolem roku 46 př. n. l. v Římské říši zavedl Julius Caesar kalendářní systém známý dnes jako juliánský kalendář.
Juliánský kalendář měl chybu od samého začátku. Totiž byl o něco delší než sluneční kalendář. To vedlo k hromadění chyb v průběhu let, takže do roku 1582 se nashromáždilo 12,7 dne navíc.
Zde vstupuje na scénu papež Řehoř XIII., který v roce 1582 reformoval kalendář tím, že určil, že všechny roky dělitelné 4 by měly být přestupnými roky, kromě let století, které musí být dělitelné 400, aby to byly roky přestupné.
Gregoriánský kalendář se v římskokatolických zemích začal používat v říjnu 1582, kdy byl kalendář zarovnán s ročními obdobími a z kalendáře bylo odstraněno 10 dní (přebytek nashromážděný Juliem Caesarem). Aby se nový kalendář začal používat, rozhodli se, že po čtvrtku 4. října bude následovat pátek 15. října toho roku (což vyvolalo údiv mezi obyvatelstvem, zejména těmi, jejichž narozeniny připadly na odstraněné dny).
Pár zajímavostí
Zajímavé je, že Velká Británie a její kolonie zavedly nový gregoriánský kalendář až v září roku 1752. V té době již byla nutná dodatečná oprava o jeden den. Změna kalendáře se dotkla i dokumentů, takže některé britské dokumenty z tohoto období nesly obě data – jak podle juliánského, tak podle gregoriánského kalendáře.
A na závěr ještě pár zajímavostí souvisejících s 29. únorem. Toho dne bylo tehdy ženám v Irsku dovoleno požádat o ruku muže, které chtěly. V některých kulturách je 29. únor považován za nešťastný den. Například v Itálii je přestupný rok považován za nešťastný a v Řecku se nedoporučuje plánovat svatbu v přestupném roce. Odhaduje se, že každý 29. únor se na světě narodí kolem 5 milionů dětí.
Mnoho slavných lidí se narodilo 29. února. Například skladatel Gioachino Antonio Rossini, španělský premiér Pedro Sanchez, irský inženýr a tvůrce moderních ponorek John Philip Holland nebo rapper Ja Rule.
Autor: Jan Votruba. Zdroje: Wikipedia, Quartz