Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) by 54 procent Ukrajinců bylo připraveno v případě potřeby vstoupit do Obranných sil a bránit svou zemi se zbraní v ruce. Ochota je patrná nejen mezi muži, ale i mezi ženami, což podle odborníků dokládá silný patriotismus v době války s Ruskem.
Ukrajinci jsou ochotni bojovat
Ukrajinci již třetím rokem čelí rozsáhlé ruské agresi a podle nejnovějšího výzkumu se většina obyvatel země nevzdává. Celkem 54 procent dotázaných ve věku 18 let a starších, kteří neslouží v armádě, uvedlo, že jsou připraveni vstoupit do Obranných sil, pokud by to bylo nutné, vyplývá to z nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).
„Mezi Ukrajinci (muži i ženy ve věku 18+, kteří neslouží vojenskou službu) 54 % uvádí, že jsou spíše nebo rozhodně připraveni, pokud to bude nutné, vstoupit do Obranných sil a bránit Ukrajinu se zbraní v ruce. Z nich je 23 % rozhodně připraveno a dalších 31 % je spíše připraveno,“ uvádějí sociologové.
Zároveň ale 38 procent respondentů odpovědělo, že by se do armády nezapojilo – 15 procent by se spíše nezúčastnilo a 23 procent takovou možnost kategoricky odmítá.
Ženy jako součást obrany
Výzkum upozorňuje, že připravenost bránit zemi není výhradně mužskou záležitostí. „Mezi muži mladšími 60 let je většina (60–64 %) připravena v případě potřeby vstoupit do Obranných sil. Je důležité zdůraznit, že i značná část ukrajinských žen je v případě potřeby připravena bránit Ukrajinu se zbraněmi v rámci Obranných sil,“ uvedli analytici.
Podle odborníků je tento trend důležitý i z hlediska dlouhodobého vývoje společnosti. Vysoká ochota žen přispět k obraně země podle nich ukazuje na mobilizaci celé společnosti a schopnost čelit válce i mimo tradiční genderové role.
Patriotismus posílený válkou
Sociologové zdůrazňují, že v ukrajinském případě nejde o teoretickou otázku. „Kvůli reálné hrozbě dávají Ukrajinci odpovědi, které se blíží reálnému možnému chování,“ upozorňují autoři průzkumu.
Podpora obranyschopnosti státu se na Ukrajině promítá i do každodenního života. Mnozí civilisté se účastní dobrovolnických aktivit, pomáhají armádě či podporují humanitární projekty. Podle sociologů je právě kombinace vojenského odhodlání a civilního úsilí jedním z důvodů, proč se Ukrajina dokázala bránit mnohem déle, než se původně očekávalo.
Jak si stojí jiné země
Ochota bránit vlast v případě války je na Ukrajině výrazně vyšší než v jiných státech. Podle údajů Gallupova institutu z roku 2023 by bylo připraveno bojovat za svou zemi 45 procent Poláků, 41 procent Američanů, 33 procent Britů a pouze 23 procent Němců. V průměru napříč členskými státy Evropské unie činila ochota 32 procent.
Ve srovnání s těmito čísly je ukrajinský výsledek nadprůměrný. Podle odborníků je to ale dáno především tím, že Ukrajinci otázku obrany neřeší v rovině abstraktních úvah, ale v konkrétní realitě probíhající války.
Průzkum mezi tisícovkou respondentů
Průzkum provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) mezi 2. a 14. zářím 2025. Výzkum zahrnoval 1023 respondentů starších 18 let, kteří v době dotazování pobývali na území kontrolovaném ukrajinskou vládou.
Dotazování probíhalo formou asistovaných telefonických rozhovorů (CATI), přičemž vzorek byl vytvořen náhodným generováním mobilních čísel a následně statisticky vyvážen. Do průzkumu nebyli zahrnuti obyvatelé okupovaných území ani Ukrajinci, kteří po 24. únoru 2022 odešli do zahraničí.
Válka na Ukrajině
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Od té doby probíhají těžké boje na východě a jihu země, zatímco velká část obyvatel byla nucena opustit své domovy. Podle OSN patří konflikt k největším uprchlickým krizím v Evropě od druhé světové války.
Ukrajinská armáda čelí nejen frontovým střetům, ale i pravidelným útokům na civilní infrastrukturu a města. Připravenost civilního obyvatelstva k obraně státu proto podle expertů odráží i celkovou psychologickou odolnost ukrajinské společnosti.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Rusko zaútočilo na Národní farmaceutickou univerzitu v Charkově
