Evropa čelí podle poslance a člena sněmovního výboru pro obranu Matěje Hlavatého riziku ruských hybridních operací. Podle něj Moskva vedle sabotáží a útoků na kritickou infrastrukturu připravuje také informační operace, které mají zpochybnit původce případného útoku a obrátit pozornost k Ukrajině.
„Rusko si nepřipravuje jen drony, rakety nebo sabotéry. Připravuje si také příběh, kterým bude chtít vysvětlit, proč za případný útok v Evropě vlastně nemůže ono,“ uvedl Hlavatý (STAN) na síti X.
Evropské státy v posledních měsících upozorňují na ruské sabotáže, kybernetické útoky a dezinformační kampaně. Podle Hlavatého je jejich propojení součástí širší strategie, jejímž cílem je zmanipulovat veřejnost a zkomplikovat určení původce případného útoku.
Dron s výbušninou u ukrajinského letadla
Na letišti Leipzig/Halle v Německu byl počátkem srpna nalezen dron s vojenskou výbušninou a rozbuškou. Ležel v blízkosti ukrajinského nákladního letounu Antonov An-124. Případ vyšetřují německé bezpečnostní složky.
Incident má význam i kvůli samotnému letišti, které je důležitým logistickým uzlem NATO. Operují odtud letouny v rámci programu Strategic Airlift International Solution, které zajišťuje přepravu nákladu pro spojence na východním křídle aliance.
V době nálezu jiný dron narazil do nákladního letounu DHL. Stroj následně přistál v Hannoveru.
Německé úřady zatím pachatele neurčily. Podle informací amerických zpravodajských služeb, které zveřejnil The Wall Street Journal, však za dronem s výbušninou pravděpodobně stojí Rusko. Berlín tuto verzi dosud oficiálně nepotvrdil.
Moskva odpovědnost odmítá. Ruské velvyslanectví v Berlíně označilo incident za „vykonstruovanou provokaci“, která „slouží zájmům Kyjeva a militaristického křídla evropské politické reprezentace“.
Pro Hlavatého je případ důležitý i kvůli následné informační kampani. Podle něj může být součástí strategie, která má po podobných incidentech zpochybnit jejich skutečného pachatele. „Kremelská propaganda okamžitě nabídla opačný příběh: provokace Ukrajiny, která měla vytvořit ‚ruskou stopu‘,“ uvedl.
V Bulharsku explodoval dron
Další incident se odehrál v Bulharsku. Dron, který vstoupil do bulharského vzdušného prostoru z Rumunska, explodoval poblíž obce Kardam. Podle prohlášení tamního ministerstva obrany, které zveřejnila agentura BTA, šlo s největší pravděpodobností o dron typu Maya používaný ukrajinskou armádou.
Bezpilotní letoun dopadl zhruba kilometr od kompresní stanice Transbalkánského plynovodu. Bulharské ministerstvo obrany uvedlo, že „nic nenasvědčuje úmyslnému útoku“.
Dron před výbuchem nezachytily ani bulharské, ani rumunské systémy. Bulharsko následně oznámilo posílení ochrany strategických objektů a monitoring hranice s Rumunskem. „Prokremelským kanálům to však stačilo k tvrzení, že se ukrajinská válka přelévá na území NATO,“ komentoval incident Hlavatý.
Pobaltí se obává falešné ukrajinské stopy
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas 6. srpna varoval, že Rusko by mohlo při případné provokaci v Pobaltí použít ukořistěné ukrajinské drony. Podle litevských zpravodajských informací by takový útok mohl být následně vydáván za akci Ukrajiny. Cílem by podle Kaunase bylo oslabit jednotu NATO a podporu Kyjevu.
„Chci vás ujistit, že litevská rozvědka pracuje, že shromažďujeme informace a vidíme, že Rusko zvažuje možné provokace v Pobaltí a možné použití operace pod falešnou vlajkou,“ citovala ministra litevská veřejnoprávní stanice LRT.
Na možné riziko reagují Polsko i pobaltské státy posilováním ochrany kritické infrastruktury. Podle nich jde mimo jiné o elektrárny, přehrady a plynová zařízení. Bezpečnostní představitelé v regionu se obávají, že případná operace by mohla vyvolat zmatek uvnitř NATO a ztížit určení jejího skutečného původce.
Varování vychází ze zpravodajských hodnocení a má především vést k preventivním opatřením. „A co udělala ruská propaganda? Samotné varování převrátila v údajný důkaz, že provokaci připravují pobaltské státy,“ doplnil poslanec.
Polsko řeší i ruské pokusy rozeštvávat Ukrajince a Poláky
Polské bezpečnostní složky v červnu oznámily zadržení devíti Ukrajinců a dvou Bělorusů, kteří jsou podezřelí z organizování a financování protiukrajinských demonstrací. Podle polské kontrarozvědky ABW měli od podzimu 2025 za ruské peníze verbovat a platit účastníky protestů mezi ukrajinskými uprchlíky.
V červenci pak ABW informovala o obžalobě osmnáctiletého Ukrajince. Podle vyšetřovatelů měl na pokyn ruských tajných služeb provádět sabotážní akce s cílem vyvolat nenávist mezi Poláky a Ukrajinci. Připsány jsou mu desítky incidentů včetně poškozování míst spojených s polskými oběťmi UPA a přípravy diverzní akce s využitím dronu. „Během vyšetřování byl také zjištěn mechanismus náboru agentů pomocí messengerů a financování jejich trestné činnosti vyplácením odměn v kryptoměnách prostřednictvím zahraničních burz registrovaných v Ruské federaci a Čínské lidové republice,“ uvedla kontrarozvědka.
„V Polsku se využívají rvačky, jednotlivé trestné činy, historické křivdy i napětí kolem uprchlíků. Ukrajinci jsou vykreslováni jako vnitřní bezpečnostní hrozba a Kyjev jako někdo, kdo chce Polsko zatáhnout do války. Přitom polské a ukrajinské bezpečnostní složky nedávno odhalily osoby, které za ruské peníze organizovaly protiukrajinské demonstrace,“ uvedl Hlavatý.
„Tohle není několik náhodných příspěvků na internetu. Je to připravená informační operace,“ dodal.
Polské případy podle něj zapadají do širšího obrazu ruských snah využívat společenské konflikty a napětí mezi Poláky a Ukrajinci.
„Stačí předem zasít dostatek pochybností“
Právě v tom Hlavatý vidí podstatu současné ruské informační války. Podle něj není nutné přesvědčit veřejnost o jediné verzi událostí. Stačí vytvořit tolik protichůdných vysvětlení, aby po případném útoku nebylo jasné, komu věřit.
„Cílem není přesvědčit všechny, že Rusko nic neudělalo. Stačí předem zasít dostatek pochybností,“ napsal poslanec.
Výsledkem by podle něj mohla být situace, kdy se po výbuchu nebo útoku na kritickou infrastrukturu okamžitě objeví tvrzení, že za něj může Ukrajina, Západ nebo že si incident způsobily evropské státy samy.
Hlavatý proto odmítá vnímat podobné případy jako pouhý „internetový bizár“. Jako člen výboru pro obranu upozorňuje na propojení dezinformační propagandy, sabotáží, kybernetických útoků a operací pod falešnou vlajkou.
Hlavatý navrhuje posílit ochranu kritické infrastruktury, protivzdušnou a protidronovou obranu i spolupráci zpravodajských služeb. Stejně důležitá je podle něj schopnost státu v případě útoku rychle a důvěryhodně vysvětlit veřejnosti, co se stalo. „Rusko testuje naši obranu, naši jednotu i schopnost rozpoznat útočníka,“ dodal poslanec Hlavatý.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šach mat pro Filipa Turka. Policejní závěry dávají prezidentu Pavlovi za pravdu
