Sněmovna ve středu schválila zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky při OSN, OECD a dalších mezinárodních organizacích. Kompetence má nově přejít na ministra zahraničí, šéfa Motoristů Petra Macinku, který s prezidentem Petrem Pavlem vede dlouhodobé spory. Opozice tvrdí, že jde o vyřizování účtů, a slibuje odpor v Senátu.
„Vládní poslanci pokračují ve válce s panem prezidentem, nyní právě přijali pozměňovací návrh Libora Vondráčka, aby prezident nemohl pověřovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích,“ uvedl poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) na síti X. Podle něj je „návrh protiústavní“.
Změnu prosadila ve Sněmovně vládní většina tvořená ANO, SPD a Motoristy. Úprava zákona o zahraniční službě je součástí doprovodné novely k novému zákonu o státních zaměstnancích, která má nahradit dosavadní služební zákon. Autorem pozměňovacího návrhu je předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Právní výbor jeho návrh podpořil už v polovině března, na konci dubna k němu ale nepřijal žádné stanovisko.
Předseda STAN Vít Rakušan označil návrh za „Lex pomsta“. Babišova vláda podle něj nepřestává „okopávat kotníky“ politikovi s nejsilnějším mandátem a podporou občanů a pokoutně předkládá návrhy, které omezují pravomoci prezidenta.
Škrt dvou slov
Změna spočívá ve vypuštění dvou slov ze zákona o zahraniční službě. Vedoucí stálých misí by nově pověřoval a odvolával ministr zahraničí. Ten už dnes vydává jejich pověřovací dopisy, zatímco velvyslance pověřuje prezident republiky.
Rakušan na to ve středu upozornil ve Sněmovně u řečnického pultíku. Podle něj je změna ukrytá v jediné větě pozměňovacího návrhu a na první pohled může působit jako legislativně technická úprava. „Tenhle škrt dvou slov v zákoně o zahraniční službě bere prezidentu republiky pravomoc jmenovat velvyslance při stálých misích,“ řekl. Rozlišování mezi jednotlivými typy velvyslanců označil za účelové. Diplomat u OSN v New Yorku nebo při OECD v Paříži se podle něj může nově stát funkcí obsazovanou bez podpisu prezidenta.
Rozkopávání báboviček, zní z opozice
K ostré kritice se přidal také místopředseda poslaneckého klubu ODS Karel Haas. „Část koalice pokračuje v dětinském rozkopávání báboviček,“ prohlásil ve Sněmovně. Už při březnovém projednávání ve výboru označil návrh za malicherný pokus vyřizovat si účty s prezidentem. Podle Haase přitom dosavadní praxe, kdy prezident pověřuje vedle velvyslanců i vedoucí stálých misí, dlouhá léta fungovala bez problémů.
Prezident Petr Pavel se k připravovanému návrhu vyjádřil už na jaře. V březnu uvedl, že nevidí důvod měnit zavedenou praxi.
Parlamentní republika
Předkladatel návrhu Vondráček kritiku odmítá a argumentuje ústavním principem. „Je to principiální otázka. Jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika,“ uvedl s odkazem na uspořádání v některých zahraničních zemích. Připustil, že za jeho návrhem stojí i způsob, jakým podle něj prezident Pavel vykládá své pravomoci – podle Vondráčka šířeji, než sliboval při nástupu do funkce.
Že nejde pouze o technickou změnu zákona, uvedl také poslanec KDU-ČSL Petr Hladík. Podle něj návrh výrazně mění rovnováhu mezi jednotlivými aktéry české zahraniční politiky.
Spor mezi Hradem a vládou pokračuje
Hlasování přichází v době napjatých vztahů mezi Pražským hradem a Babišovým kabinetem. Vláda nedávno nezařadila prezidenta Pavla do delegace na červencový summit NATO v turecké Ankaře a sama určila její složení. Prezident to označil za bezprecedentní krok a podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten obratem vydal předběžné opatření, kterým vládě uložil umožnit prezidentovi účast na summitu.
Mezitím příznivci Motoristů Adam Šejna a Frantiček Kubásek, noví zaměstnanci ministerstva životního prostředí vedeného Motoristy, vedou na sociálních sítích útočnou kampaň proti prezidentovi.
Napětí mezi Hradem a vládou odstartoval spor o obsazení ministerské pozice. Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí, na to strana Motoristů reagovala dodnes trvající kritikou. V této atmosféře prošla Sněmovnou i úprava, která má prezidentovi okleštit pravomoci.
Novelu nyní projedná Senát. Pokud ji horní komora nezamítne ani nevrátí Poslanecké sněmovně, zamíří k podpisu prezidentovi Petru Pavlovi. Ten může zákon vetovat, vládní většina by však jeho veto mohla ve Sněmovně přehlasovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Problémem Česka nejsou váleční uprchlíci, ale neúspěšní pornoherci,“ vzkázala Rajchlovi Ukrajinka
