ROZHOVOR | Evropská komise odmítá proplácet dotace firmám spojeným s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dokud nevyřeší svůj střet zájmů. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí zveřejnily Seznam Zprávy. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v rozhovoru pro NašeTéma.cz varuje, že Česku tak hrozí ročně ztráta jedné až dvou miliard korun jen u Agrofertu. Brusel se navíc poprvé zaměřuje i na další Babišovy podnikatelské struktury, konkrétně holding Hartenberg a firmu SynBiol.
Zdechovský tvrdí, že se Česko nebezpečně přibližuje scénáři, který v posledních letech postihl Maďarsko. Budapešti EU kvůli problémům s právním státem a ochranou unijního rozpočtu pozastavila zhruba 6,3 miliardy eur z kohezních fondů. Česká republika má přitom v kohezní politice pro období 2021 až 2027 k dispozici zhruba 19,8 miliardy eur. „Kvůli jednomu politikovi se nesmí riskovat peníze pro celou republiku,“ říká europoslanec.
„Plně jsem dostál nárokům českého a evropského práva v oblasti prevence střetu zájmů,“ prohlásil 20. února 2026 Andrej Babiš na síti X. Brusel už nestojí o pouhá ujištění českých úřadů. Žádá právní analýzu a interní dokumenty. Síť zdravotnických klinik patřících do skupiny Hartenberg přitom dostává úhrady od pojišťoven podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví vedeného ministrem z hnutí ANO.
Seznam Zprávy v pondělí zveřejnily výtku Evropské komise české vládě, podle které Brusel odmítá proplácet dotace firmám spojeným s Andrejem Babišem, dokud nebude střet zájmů premiéra důvěryhodně vyřešen. Přitom Babiš opakovaně tvrdil, že situaci vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyřešil. Pane Zdechovský, je podle vás Česko na začátku podobného scénáře, jaký v minulých letech postihl Maďarsko?
Ano, bohužel se k tomu scénáři nebezpečně přibližujeme. Ne proto, že by Evropská komise nesnášela Andreje Babiše, ale proto, že premiér si bere český stát jako rukojmí pro svůj byznys. Pravidla platí pro všechny, jen u premiéra a jeho podnikatelských struktur se hledají výjimky, kličky a účelové výklady. Jeho ministři hledají skuliny, jak mu přihrát peníze a zároveň si to nerozházet v EU.
Maďarsko nezačalo tím, že mu EU ze dne na den zastavila miliardy. Začalo tím, že stát ztrácel důvěryhodnost v oblasti kontroly veřejných peněz, střetu zájmů a právního státu. A přesně tomu se musíme v Česku vyhnout. Je to začátek konce.
Pokud by Evropská komise odmítala proplácet dotace firmám spojeným s Agrofertem, o jaké částky by podle vašich odhadů mohla Česká republika ročně přijít?
U samotného Agrofertu se nebavíme o drobných. Skupina Agrofert podle výroční zprávy za rok 2024 přijala dotace ve výši téměř 1,7 miliardy korun.
Můj hrubý odhad tedy je, že pokud by Evropská komise odmítala proplácet dotace spojené s Agrofertem, může se roční dopad pohybovat v řádu 1 až 2 miliard korun, podle toho, které programy a platby by Komise považovala za nezpůsobilé. Zpětně je riziko ale ještě vyšší.
Existuje podle vás reálné riziko, že by Evropská komise kvůli neřešenému střetu zájmů přistoupila i k širším sankcím nebo pozastavení evropských fondů pro Českou republiku?
Ano, reálné riziko existuje, i když to není první krok. Nejprve Komise řeší konkrétní platby, konkrétní projekty a konkrétní příjemce. Pokud stát dlouhodobě selhává v kontrole střetu zájmů, může se z problému jedné podnikatelské skupiny stát problém systémový.
A systémové problémy už EU umí trestat velmi tvrdě. U Maďarska šlo o pozastavení přibližně 6,3 miliardy eur z kohezních fondů kvůli problémům s právním státem a ochranou rozpočtu EU. Česká republika má v kohezní politice na období 2021–2027 k dispozici zhruba 19,8 miliardy eur. Kvůli jednomu politikovi se nesmí riskovat peníze pro celou republiku.
Brusel podle části zveřejněné listiny odmítá argument, že vložení Agrofertu do svěřenského fondu střet zájmů vyřešilo. Čí výklad je podle vás správný?
Správný je výklad Evropské komise, ne politická pohádka Andreje Babiše. Vložení Agrofertu do svěřenského fondu samo o sobě neznamená, že střet zájmů zmizel. Podstatné je, kdo má skutečný vliv, kdo má ekonomický prospěch a zda veřejný funkcionář může být objektivně vnímán jako osoba ve střetu zájmů.
Finanční nařízení EU v článku 61 jasně říká, že pokud existuje střet zájmů, příslušný orgán má zajistit, aby se dotčená osoba přestala danou věcí zabývat. Existují tady pravomocné rozsudky potvrzující problém střetu zájmů, i ČT popsala případ, kde soud uvedl, že Babiš měl na firmu vliv, ačkoli Agrofert byl ve svěřenských fondech. To jsou jasné důkazy, které nelze přehlížet.
Nezačíná být Česko v očích evropských partnerů vnímáno jako země, která nedokáže důsledně vymáhat pravidla ani u nejvyšších politiků?
Bohužel ano. A je to pro Českou republiku ostuda. My nejsme žádná země druhé kategorie a nemáme se tak chovat. Jenže pokud české úřady nejdřív Komisi ujišťují, že dotace jsou zmrazené, a pak je bez jasného souhlasu Komise odblokují, tak tím samy podkopávají důvěru v český stát.
V Bruselu velmi dobře rozlišují mezi Českou republikou a Andrejem Babišem. Problém je, že pokud český stát začne krýt jeho střet zájmů, pak se z Babišova problému stává problém České republiky. Babiš z nás dělá banánovou republiku. Fiala jí vrátil prestiž a Babiš ji zas pošpiňuje.
Co znamená, že Bruselu už nestačí ujištění českých úřadů a Evropská komise nyní žádá právní analýzu a interní dokumenty ke svěřenským fondům?
Znamená, že Evropská komise už nechce poslouchat politická ujištění, chce vidět důkazy. Chce vidět právní analýzy, skutečné nastavení svěřenských fondů, interní dokumenty a reálné vazby. V Bruselu už naštěstí nevěří tomu, že věta střet zájmů je vyřešen stačí. A to je dobře.
Když si evropské instituce začnou vyžadovat interní dokumenty, znamená to, že považují dosavadní vysvětlení české strany za nedostatečné. Přeskočil se tím nekonečný ping-pong, kdy si stát s Bruselem vyměňuje názory a interpretace a celé to trvá několik měsíců.
Pokud by se prokázalo, že dotace byly vypláceny v rozporu s evropskými pravidly, kdo by za to měl nést politickou nebo právní odpovědnost? Andrej Babiš, konkrétní ministři, nebo úředníci, kteří dotace schvalovali?
Primární odpovědnost nese Andrej Babiš. On je veřejný funkcionář, on má podnikatelské struktury, on má povinnost střet zájmů odstranit, ne ho maskovat.
Ale odpovědnost tím nekončí. Pokud ministři nebo vedení úřadů vědomě kryli vyplácení peněz v situaci, kdy existovaly vážné pochybnosti, nesou politickou odpovědnost také. A pokud úředníci schvalovali platby v rozporu se zákonem nebo evropskými pravidly, musí se řešit i jejich odpovědnost právní. Úředník nesmí být štítem pro politika. A politik nesmí používat stát jako servisní oddělení svého holdingu. To musí být každému v demokratické společnosti jasné.
VIDEO: Babišovy sliby
Video: Andrej Babiš, X
Posudky, kterými Státní zemědělský fond ospravedlnil uvolnění miliardových dotací Agrofertu, vypracovala mimo jiné advokátní kancelář Portos, přestože její dřívější stanoviska ze stejné oblasti již jednoznačně popřely české soudy včetně Ústavního soudu. Transparency International přitom odbornou kvalitu těchto posudků kritizuje. Nesvědčí výběr takového zpracovatele o tom, že si premiér Babiš dokáže kolem sebe vytvořit prostředí, které přímo vyhovuje jeho zájmům?
Přesně o tom to svědčí. Když stát potřebuje posudek, který má ospravedlnit uvolnění miliard pro Agrofert, a vybere si kancelář, jejíž závěry jsou dlouhodobě předmětem vážné kritiky, pak to nepůsobí jako hledání nezávislé pravdy. Působí to jako hledání alibi. Je to trapné a nedůstojné. Ten, kdo najal takovou kancelář, by měl také skončit.
Ve zveřejněné listině se Evropská komise poprvé zaměřuje i na firmy mimo Agrofert, konkrétně SynBiol a Hartenberg Holding. Překvapilo vás, že zájem Bruselu sahá takhle daleko?
Nepřekvapilo. Střet zájmů se nejmenuje Agrofert. Střet zájmů znamená, že veřejná moc se může dostat do kolize se soukromým ekonomickým prospěchem politika. Pokud má premiér přímý nebo nepřímý ekonomický zájem i v jiných strukturách, je naprosto logické, že se Evropská komise ptá i na ně. A já říkám konečně. Konečně došlo i na další koncerny, které těží z mocenské pozice Babiše.
Brusel se dívá na skutečného vlastníka, skutečný vliv, skutečný ekonomický prospěch a skutečné riziko pro veřejné peníze. A přesně tak to má být.
Skupině Hartenberg patří síť zdravotnických klinik, které dostávají úhrady od pojišťoven podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví vedeného ministrem z ANO. Považujete to za střet zájmů, který by měl Babiš řešit stejně tak jako Agrofert?
Ano, považuji to minimálně za velmi vážné riziko střetu zájmů, které se musí řešit stejně přísně jako Agrofert. Pokud soukromá zdravotnická skupina napojená na premiéra čerpá veřejné peníze přes systém úhrad a tyto úhrady ovlivňuje ministerstvo vedené politikem z premiérova hnutí, pak nestačí říct věřte nám.
Musí být jasně doloženo, kdo má skutečný vliv, kdo má ekonomický prospěch a jak je zajištěno, že se politická moc nepoužívá k ochraně nebo zvýhodnění soukromého byznysu. U premiéra nemůže platit nižší standard než u běžného starosty. Ale to se tady zdůrazňuje už několik let, zatím stále marně.
Jak by mohl premiér Babiš celou situaci skutečně vyřešit tak, aby Evropská komise přestala mít pochybnosti? A myslíte, že to vůbec udělat chce?
Skutečné řešení je jednoduché. Babiš se musí reálně zbavit ekonomického vlivu a prospěchu z firem, které čerpají veřejné peníze. Nestačí formální svěřenský fond, srdceryvná tisková konference či konstrukce jeho advokátů. Tyhle finty už nikdo nezbaští.
Musí jít o prokazatelný prodej nezávislé třetí straně, nebo o úplné, ověřitelné a právně neprůstřelné odstřižení od kontroly, výnosů a rozhodování. Všichni víme, že to nechce udělat. Kdyby to udělat chtěl, už to dávno udělal. Místo toho sledujeme roky právních triků, politického tlaku a snahy přesvědčit veřejnost, že problém neexistuje. Babiš sem tam zakňourá do médií, že do politiky vlastně nikdy nechtěl a že už určitě nebude kandidovat. Jeho voliči mu to sní i s navijákem, ostatní ale ne. Problémy nás zatěžuje příliš dlouho.
Ze zjištění Seznam Zpráv vyplývá, že z české odpovědi Evropské komisi někdo odstranil klíčové dotazy a ministerstvo dodnes odmítá říct kdo. Co to samo o sobě říká? Jsme banánovou republikou?
Pokud se v komunikaci s Evropskou komisí mažou klíčové dotazy a stát odmítá říct, kdo to udělal, pak se chováme způsobem, který se banánové republice nebezpečně blíží. V normálním státě se okamžitě zjistí, kdo dokument upravil, na čí pokyn a s jakým cílem.
Pokud by Česko požadavky Evropské komise ignorovalo, jaké jsou ze strany EU nejtvrdší možné důsledky, které Česku hrozí? Máme hrubé odhady?
Nejprve by šlo o neproplacení konkrétních dotací, finanční opravy a dopad na státní rozpočet. Pokud by ale Komise dospěla k závěru, že nejde o jednotlivý problém, ale o systémové selhání kontroly střetu zájmů, může se situace výrazně zhoršit.
Nejtvrdší scénář je pozastavení plateb nebo širší použití nástrojů na ochranu rozpočtu EU. Máme tady jasný příklad v podobě Maďarska. Tam bylo kvůli problémům s právním státem a ochranou peněz EU pozastaveno zhruba 6,3 miliardy eur. Česká republika má v kohezních fondech pro období 2021–2027 přibližně 19,8 miliardy eur. To sice neznamená, že Česko zítra přijde o celý balík. Tvrdím, že ignorovat Komisi by bylo mimořádně nezodpovědné a finančně nebezpečné. A taky nás to může ve vyjednávání v EU významně poškodit.
Někteří příznivci Andreje Babiše tvrdí, že EU šikanuje úspěšného podnikatele a že celá kauza je politicky motivovaná. Jak byste na tento argument odpověděl?
Mrkněte se, jak Babiš k tomu majetku přišel. To nebyl úplně nejčistší způsob.
Za mě je tenhle argument nesmysl. Evropská unie neřeší, jestli je Andrej Babiš úspěšný nebo neúspěšný podnikatel. Řeší, jestli premiér členského státu může ovlivňovat pravidla, úřady a veřejné peníze, ze kterých zároveň profituje jeho podnikatelská struktura.
To není šikana, ale ochrana daňových poplatníků. To by mělo voliče zajímat. Přece není možné, aby jeden z nejbohatších lidí, navíc politik, na úkor obyčejných lidí víc a víc bohatl a oni ho stále volili. Opravdu bizár. Pravidla musí platit pro všechny, a to jak pro malého zemědělce, pro starostu, pro podnikatele, tak i pro premiéra. Ten poslední musí jít příkladem, ne pravidla obcházet.
Fakt odmítám, aby se z českých občanů dělali rukojmí jednoho oligarchy, který si spletl stát s holdingem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rajchl nechce, aby Rusko vypadlo z Ukrajiny. Výrokem se na podnět Šarapatky zabývá policie
