KOMENTÁŘ | František Kubásek, úředník ministerstva životního prostředí za Motoristy překrucuje historii. Bývalého spolupracovníka StB Otu Klempíře líčí jako oběť a prezidenta Petra Pavla staví po bok Vladimira Putina a KGB. Vojtěch Beránek rozebírá, jak tato manipulace vznikla a proč neobstojí pod tíhou ověřitelných faktů.
Spouštěčem byl projev Ondřeje Novotného, spolumajitele organizace Oktagon MMA, při předávání cen Podcast roku 2026. Novotný se zastal veřejnoprávních médií a ostře kritizoval ministra kultury Otu Klempíře (Motoristé) za jeho návrh zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi a Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu. Klempíře označil za „člověka bez páteře“.
Kubásek na to reagoval videem na sociálních sítích. Tvrdí v něm, že Novotný je pokrytec: odsuzuje komunistu Otu Klempíře, ale komunistická minulost prezidenta Petra Pavla mu podle něj nevadí. Na první pohled jde o odhalení rozporu. Ve skutečnosti však staví na dvou manipulacích, které se navzájem podpírají.
Kubásek jednu podstatnou okolnost nezmiňuje. Nevystupuje jako nezávislý objektivní komentátor. Od června 2026 pracuje na ministerstvu životního prostředí vedeném Motoristy, konkrétně v oddělení rozpočtu. Upozornily na to Deník N i HlídacíPes.org. Ten dodal, že se Kubásek netají tím, že mu Motoristé „konvenují“.
Ministerstvo vede Igor Červený (Motoristé), kterého vláda navrhla poté, co prezident Pavel odmítl jmenovat ministrem Filipa Turka (Motoristé). Kubásek tak jako úředník ministerstva obhajuje člena vlády za Motoristy a současně dlouhodobě útočí na prezidenta. Tuto souvislost pro objektivitu ve svém videu vůbec nezmiňuje.
Jak udělat ze spolupracovníka StB oběť
Kubásek nejprve zlehčil Klempířovu komunistickou minulost. Tvrdí, že nebyl „a priori šmejd“, ale slabší člověk, který podlehl tlaku, za spolupráci dostal jen almužnu a k StB nešel dobrovolně.
Dodává také, že se za něj tehdy „všichni historici postavili“. Právě to je nepravdivé. Nic takového se nestalo. Archivní výzkum Paměti národa a Reportérů ČT naopak přinesl zcela opačné závěry.
Klempíř je ve svazcích veden jako tajný spolupracovník StB s krycím jménem „Olda“. Seznam Zprávy zveřejnily celý jeho „118stránkový estébácký svazek“ z Archivu bezpečnostních složek. Vyplývá z něj, že spolupráce trvala od února 1984 do září 1985 a v rámci akce s krycím názvem „Odpad“ vzniklo 77 agenturních záznamů.
Hodnocení, které si do svazku zapsali příslušníci StB, uvádí, že uložené úkoly „plní ochotně a včas“. Z dochovaných dokumentů tak vyplývá, že ho řídící důstojníci považovali za spolehlivého spolupracovníka. To neodpovídá obrazu člověka, který jednal výhradně pod nátlakem a snažil se spolupráci vyhýbat.
Aktivní charakter spolupráce popsal také badatel Radek Schovánek v reportáži ČT24. Uvedl, že ve svazku eviduje více než padesát schůzek a 77 agenturních záznamů, tedy přibližně čtyři záznamy měsíčně. Takovou intenzitu označil za „poměrně vysokou produkci“.
Dochované materiály dokládají i konkrétní případy. Podle Seznam Zpráv a Paměti národa Klempíř ve svých hlášeních udal například sedmnáctiletého Petra Formana kvůli přeloženým dopisům ze zahraničí, Martina Semráda, který po zásahu StB přišel o studium na pedagogické fakultě, i dívku, kterou dnes označuje za svou zachránkyni.
Finanční odměnu 500 Kčs navíc nedostal jen jednou. Poprvé ji převzal už v den podpisu závazku a podle archivních dokumentů ji získal opakovaně. Částka 500 Kčs tehdy odpovídala přibližně 17 procentům průměrné měsíční mzdy. V dnešních poměrech by šlo zhruba o 8 500 korun.
Je ale třeba doplnit i další věci. Badatel Radek Schovánek upozorňuje, že u většiny osob uvedených ve svazku není doloženo, že byly přímo zatčeny nebo odsouzeny výhradně na základě Klempířových udání. Historik Petr Blažek připomíná, že u Petra Formana je ve svazku uvedena takzvaná „realizace“.
Klempíř svou spolupráci s StB veřejně přiznal v roce 2019 v rozhovoru pro Reflex. Tvrdil v něm, že podpis závazku vynutil nátlak a výhrůžky. „Vystrašili mě k smrti,“ uvedl. Tlak ze strany StB byl v tehdejším Československu běžnou součástí získávání spolupracovníků. To ale samo o sobě nedokládá, že člověk neměl možnost spolupráci odmítnout. Řada lidí spolupráci s StB navzdory nátlaku odmítla, často za cenu osobních či profesních následků. Samotný nátlak proto automaticky nedokládá, že spolupráce byla nevyhnutelná.
Jenže Kubásek tuto interpretaci předkládá jako definitivní vysvětlení jeho spolupráce s komunistickou StB. Dochované archivní materiály, zdroje ani závěry historiků, které ukazují i jinou stránku případu, přitom do své argumentace nezahrnuje. Výsledkem není snaha o reálný obraz, ale jednostranná manipulativní obhajoba ministra politické strany, kterou na sociálních sítích tvrdě (propagandou) prosazuje.
Jak spojit prezidenta s KGB
Druhá část Kubáskovy argumentace míří opačným směrem. Zatímco v případě Klempíře jeho minulost zlehčuje, u prezidenta Pavla vytváří dojem spojení s KGB a Vladimirem Putinem.
Nejzávažnější je jeho tvrzení, že Pavel „podléhal KGB, jejímž členem byl v té době i Vladimír Putin“. To je ale manipulace. Jak uvádí například HlídacíPes.org, Pavel byl od roku 1985 členem KSČ, působil jako předseda základní stranické organizace a v roce 1988 nastoupil k postgraduálnímu studiu pod Zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armády. Šlo o vojenskou rozvědku, nikoli o StB, která spadala pod ministerstvo vnitra. Už vůbec nešlo o sovětskou KGB.
Neexistuje žádný archivní dokument, který by Petra Pavla spojoval s KGB. Putin u KGB skutečně sloužil v Drážďanech. Kubásek přesto oba spojuje do jedné roviny, aniž by pro to předložil jakýkoli doložitelný důkaz.
ČTĚTE TAKÉ: Kubásek má profil na kremelské síti. „Tenhle člověk by měl chodit kanálama,“ říká Zdechovský
Kubásek také tvrdí, že Pavel „lhal o své minulosti“. Takový závěr ale není nesporným faktem. Historik Petr Blažek například zastává názor, že Pavel později relativizoval povahu svého studia. Na druhé straně prezident v prosinci 2020 zveřejnil své spisy z Archivu bezpečnostních složek a své někdejší členství v KSČ opakovaně označil za chybu.
Kubásek dále tvrdí, že Pavel „v roce 1987 schvaloval invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968“. Server Demagog.cz ale v roce 2023 při ověřování dospěl k závěru, že onen dokument neobsahuje výslovný souhlas s invazí ani její schválení.
Pavel se za formulace v životopisu v listopadu 2022 podle serveru Novinky.cz omluvil. „Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji. Byla to chyba, kterou už nezměním,“ uvedl tehdy. Tvrzení, že invazi schvaloval, tak manipulativně překračuje to, co z dochovaného dokumentu skutečně vyplývá.
Manipulace místo argumentů
Když se Kubáskovy výroky poskládají vedle sebe, vzniká konzistentní obraz. Minulost Klempíře zlehčuje, zatímco minulost Pavla vykresluje v co nejhorším světle. Prezidenta navíc spojuje s Vladimirem Putinem, přestože pro takové srovnání nepředkládá žádné doložitelné podklady. Výsledkem je manipulace, v němž se spolupracovník StB mění v oběť a prezident, který zveřejnil archivní materiály a za svou komunistickou minulost se omluvil, v člověka, jenž údajně lže o vlastní minulosti.
Právě na podobném principu funguje manipulace. Nepracuje s úplným obrazem reality, ale s výběrem faktů, jejich vytržením z kontextu a vytvářením falešných souvislostí. Přesně tento postup je pro dezinformační scénu typický.
A tím se celý obraz uzavírá. Kubásek, kterého autoři studie NATO StratCom COE z října 2022 označila za „prominentní postavu české dezinformační scény“, dnes pracuje na ministerstvu životního prostředí vedeném Motoristy. Veřejně přitom hájí ministra Klempíře a ostře útočí na prezidenta Pavla, který odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem.
Tento kontext je důležitý. Kubásek nevystupuje jako nezávislý komentátor. Pracuje na ministerstvu životního prostředí vedeném Motoristy a „ve svém volném čase“ veřejně obhajuje nejen ministra této strany.
Za zmínku stojí i další okolnost. Mezi sponzory Motoristů patří podnikatel Richard Chlad, který byl před listopadem 1989 členem KSČ. O to větší paradox je, že lidé z tohoto politického okruhu dnes útočí na prezidenta právě kvůli jeho komunistické minulosti.
Novotný na pódiu zvolil ostrý slovník. S tím lze souhlasit, nebo nesouhlasit. To je legitimní debata. Něco jiného je ale manipulovat překrucováním doložených faktů a vytvářením souvislostí, které archivní dokumenty ani historické prameny nepotvrzují.
Není to navíc poprvé. Kubásek například před několika týdny na sociálních sítích sdílel upravenou fotografii, na níž měl bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hajlovat. Snímek následně fact-checkeři ze serveru Demagog.cz označili za „falešný“. I tehdy převážila snaha o manipulaci nad ověřitelnými fakty.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šach mat od Erdoğana. Babiš a Macinka prohráli svou válku proti prezidentu Pavlovi
