Jestli něco dokonale vystihuje politický absurdistán, pak jsou to výroky poslance Jindřicha Rajchla. V situaci, kdy se Ukrajina brání ruské agresi a mohou jí už během několika měsíců dojít finance na obranu, přichází s nápadem hodným politického bizáru. Robert Fico a Viktor Orbán by si prý zasloužili Nobelovu cenu míru. A to za blokování finanční pomoci Ruskem napadené zemi.
„Není to půjčka, je to dar. Dar, jenž tento konflikt nevyřeší, pouze jej prodlouží. Dar, který nepřinese žádnou změnu, jen další utrpení a krveprolití obyčejných lidí,“ napsal Jindřich Rajchl (PRO, za SPD) na sociální síti Facebook. Podle něj je proto správné další finanční pomoc Ukrajině neposkytovat.
„Aspoň ta válka konečně skončí. Pak by si Fico s Orbánem zasloužili Nobelovu cenu míru,“ dodal.
Co tím Rajchl vlastně říká? Pomoc napadené zemi je problém, zatímco její zastavení má přinést mír. Tato logika by možná obstála v propagandě Kremlu, ale v seriózní debatě demokratického politika působí jako nebezpečný výrok.
Mír totiž nevzniká tím, že se oběť přestane bránit.
Realita je přitom mnohem přímočařejší. Ukrajina čelí reálnému riziku nedostatku financí na obranu už v horizontu několika měsíců. Podle odhadů ukrajinského poslance Jaroslava Železňaka jde o „desítky miliard dolarů, které jsou nezbytné pro udržení chodu státu i armády“. Pokud by se pomoc zadrhla, neznamenalo by to žádné „mírové řešení“, ale oslabení obranyschopnosti a větší prostor pro agresora.
Právě v tomto kontextu působí Rajchlovy výroky o Nobelově ceně míru jako cynická ironie. Viktor Orbán blokuje či podmiňuje podporu Ukrajině především vlastními politickými a ekonomickými zájmy. V maďarském případě jde mimo jiné o otázky spojené s ruskou ropou. O žádné vznešené gesto ve jménu míru tedy nejde, ale o tvrdý politický obchod, jehož důsledky mohou nést především Ukrajinci.
Je fér dodat, že kritici jako Rajchl, Fico či Orbán upozorňují na únavu veřejnosti z dlouhé války. Přehlížejí však zásadní fakt: cena za nečinnost by mohla být výrazně vyšší. Historie ostatně nabízí až příliš konkrétní varování.
V srpnu 1968 přijely do Československa tanky, aby „zachránily socialismus“. Západ protestoval, ale nezasáhl. Výsledek? Dlouhá léta okupace, normalizace a ztráta svobody. Sovětský svaz (Moskva) uspěl, protože narazil na slabost a rezignaci.
Dnes stojíme před podobným dilematem. Pokud bychom Ukrajině přestali pomáhat, nevedlo by to k míru, ale k vítězství Ruska. To by si mohlo diktovat podmínky, rozšířit svůj vliv a posunout hranice nestability blíže k Evropské unii a k hranicím NATO.
Rétorika poslance Rajchla tak není jen dalším politickým excesem. Je ukázkou toho, jak snadno se část vlády Andreje Babiše uchyluje k argumentům, které nápadně kopírují narativy ruské propagandy.
Představa, že by za blokování podpory obrany napadeného státu měli Robert Fico a Viktor Orbán dostat Nobelovu cenu míru, je absurdní. Vypovídá pouze o tom, jak hluboko může politik klesnout. Někteří politici Rajchla dokonce označují za „Putinovu služku“.
„Rád bych pana poslance Rajchla Vaším prostřednictvím vyzval, jestli by na mě už konečně podal tu žalobu za to, že ho nazývám Putinovou služkou. Už mi to dva roky veřejně a emotivně slibuje a pořád nic. Takže mi nezbývá než uzavřít, že není jen Putinova služka, ale i pouhý velkohubý sr*b,“ uvedl v listopadovém rozhovoru pro NašeTéma.cz senátor Václav Láska (SEN 21).
ČTĚTE TAKÉ: Rajchl zpochybňuje ruské hybridní hrozby
Rajchl dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a opakovaně tvrdí, že za prodlužování konfliktu nese odpovědnost především Západ a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň používá argumenty, které se v mnohém překrývají s ruskou propagandou a dezinformačními weby. Stojí si také za názorem, že by se sankce proti Rusku měly zrušit.
Pokud by Západ nechal Ukrajinu padnout, znamenalo by to de facto legitimizaci ruské agrese jako nástroje změny hranic silou. Takový precedent by byl mimořádně nebezpečný. Vyslal by signál, že státy mohou vojensky napadnout souseda a své zisky si nakonec udržet, pokud bude agrese dostatečně vytrvalá a brutální.
V mezinárodním právu by to podkopalo základní principy Charty OSN, především zákaz použití síly proti územní celistvosti a suverenitě států. A v praxi by to otevřelo dveře dalším agresorům. Historie přitom opakovaně ukazuje, že slabost vůči agresi nepřináší trvalý mír. Pouze odkládá a prohlubuje další konflikty.
Rajchlův výrok o Nobelově ceně míru pro Fica a Orbána je tak především cynickou provokací. Ignoruje, že spravedlivý mír nelze postavit na kapitulaci oběti, ale na obraně principů, na nichž stojí evropská i globální bezpečnost. Výrok by v tomto kontextu mohl být vnímán i jako nepřímá podpora Ruska, tedy státu, který Evropský parlament v roce 2022 označil za podporovatele terorismu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fico čelí podezření z vlastizrady. Trestní oznámení podpořilo přes 13 tisíc lidí, tvrdí Gröhling
