KOMENTÁŘ | Popularita na sociálních sítích už dávno není jen otázkou organického zájmu lidí. Jak zjistil komentátor Petr Ševčík, falešní sledující, lajky i recenze lze koupit. Obchod s iluzí popularity kvete.
Kdo dnes navštěvuje sociální sítě, nevstupuje do přívětivého prostředí. Vstupuje do prostředí, kde vedle skutečných uživatelů existují i falešné profily.
Stačí napsat názor o prezidentovi Petru Pavlovi nebo o nedělní demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. Váš příspěvek algoritmy zaregistrují a falešné profily si na něm „smlsnou“. Profily bez historie, bez osobního obsahu a s minimálním počtem sledujících. Reagují rychle, útočí podobně, opakují stejné narativy. Nepřesvědčují. Jen vytvářejí dojem, že odpor je masový a podpora mizivá. Že většina už rozhodla.
Jenže ten masivní odpor je jen iluze popularity.
Většina, která není skutečná
Redakce NašeTéma.cz má přímou zkušenost s prostředím, kde se podobná iluze popularity dá koupit. Ještě nedávno jsme spolupracovali s nejmenovaným českým internetovým portálem, který funguje jako tržiště digitálních služeb.
Vedle běžných PR nabídek se tam objevují i služby, jejichž smyslem je zvyšovat počty sledujících, lajků, sdílení nebo zhlédnutí videí na sociálních sítích. Tedy vytvářet falešnou popularitu, která není organická.
Jakmile se redakce začala o tuto problematiku zajímat podrobněji a klást provozovateli portálu (pozn. red. totožnost provozovatele je redakci známa, jeho jméno však redakce z právních důvodů prozatím nezveřejňuje) otázky, spolupráce byla bez vysvětlení ukončena. Současně přišlo varování, že pokud v článku napíšeme o našem zjištění bez důkazů, předá provozovatel věc právnímu zástupci. Ne odpovědi na otázky, jak portál kontroluje nabídky prodejců a jakým způsobem ověřuje prodejce.
Jen varování a vysvětlení k předchozí e-mailové komunikaci s oficiální podporou portálu, jejíž obsah nám provozovatel zakázal zveřejnit i přesto, že osoba věděla, že komunikuje s redakcí a ve veřejném zájmu.
Tak podle zkušenosti Petra Ševčíka funguje obchod s falešnou popularitou, o kterém se veřejně nemluví.
Iluze popularity na prodej
Navenek působí jako běžný digitální byznys. Uvnitř však stojí na jednoduchém principu. Prodává se dosah. Prodává se dojem. A prodává se důvěryhodnost. Kdo má na videu jeden milion zhlédnutí, působí vlivněji než ten, kdo jich má jen sto. Kdo má stovky reakcí na příspěvku, působí důležitěji. Lidé těmto signálům věří. Berou je jako důkaz popularity.
Jenže falešnou popularitu lze na podobných portálech běžně získat za peníze. Stejně jako Google recenze na firmy, které minimálně jeden prodejce také nabízí.
Nejde o porušení zákona, ale o nekalou praktiku a porušení důvěry. Sociální platformy, například společnost Meta, tyto postupy ve svých pravidlech výslovně zakazují, protože podkopávají princip autentické komunikace.
Přesto existují celé ekosystémy, které na jejich porušování vydělávají. Někteří prodejci těchto služeb otevřeně uvádějí, že své služby zajišťují odkudkoliv, i během zahraničních cest. Stačí internetové připojení.
A zjevně se vyplácí. Tyto služby jsou na platformě běžně nabízeny.
Lidé spojení s tímto prostředím se netají tím, že jde o výnosný byznys. Na sociálních sítích zveřejňují fotky a videa z luxusních dovolených. Falešná popularita na sociálních sítích se stala komoditou. Dá se využít pro ovlivňování společnosti a veřejného mínění.
Manipulace má skutečné oběti
Paradoxně právě osoba (pozn. red. redakce zná její totožnost, její identitu však z důvodu ochrany zdroje nezveřejňuje) z okolí platformy se redakci před několika dny svěřila s dopady ovlivňování a manipulací.
Osoba, se kterou redakce komunikovala a která má vazbu na provozovatele jednoho z těchto portálů, popsala proměnu ve vlastní rodině. Jeden z rodičů této osoby ještě na začátku ruské invaze pomáhal ukrajinským uprchlíkům a ruského prezidenta Vladimira Putina otevřeně kritizoval. Dnes věří propagandistickému narativu z Kremlu, který by dříve odmítl. Změnil pohled na realitu.
Dopad informačních manipulací není abstraktní. Je osobní. Rodinné vztahy se narušily. Komunikace se zhoršila. Změnu vnímá i jejich okolí.
To je okamžik, kdy se manipulace přestává jevit jako vzdálený problém. Začne mít dopad na konkrétní životy.
Komunikace na sociálních sítích se mění
Sociální sítě fungují na jednoduché psychologii. Lidé věří tomu, co působí jako většinový názor. Vidí počet lajků. Vidí pod příspěvkem komentáře. Vidí většinově podobný názor. Nepátrají po původu profilu, který zanechal interakci. A právě toho tento systém obchodu s iluzí využívá.
Veřejný prostor se tak postupně mění. Sílu už neurčuje pravdivost. Určuje ji dosah. A ten už v dnešní době nemusí organicky vytvářet lidé. Stačí nakoupit falešné fanoušky, lajky, komentáře, počty zhlédnutí videí i recenze.
Dosah se stává nástrojem vlivu
Redakce NašeTéma.cz má k dispozici komunikaci a podklady, které tento způsob fungování obchodu s iluzí dokumentují. Připravuje proto rozsáhlejší investigativní text s vyjádřením odborníků na dezinformace, analytiků se specializací na sociální sítě i všech dotčených stran.
Vzniká ve chvíli, kdy lidé přestávají věřit, že veřejná diskuse odráží skutečný názor společnosti. A kdy už není jasné, co je autentický hlas a co jen dobře vytvořená iluze. Právě na tomto principu stojí moderní informační manipulace, kterou například podle NÚKIB využívají různí aktéři, včetně Ruska.
Autorem komentáře je novinář a komentátor Petr Ševčík. Komentář vyjadřuje názor autora, nikoli nutně stanovisko redakce NašeTéma.cz.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Demonstrace na Letné se blíží. Milion chvilek varuje před porcováním medvěda vládou Andreje Babiše
