USA tlačí na evropské spojence, aby posílili výdaje na obranu a převzali větší odpovědnost za bezpečnost kontinentu. Náměstek ministra války Elbridge Colby na jednání NATO varoval, že dosavadní model, kdy klíčovou roli hrála americká konvenční síla, se mění. Vláda Andreje Babiše přitom v návrhu státního rozpočtu výdaje na obranu seškrtala.
Náměstek amerického ministra války pro politické záležitosti Elbridge Colby ve čtvrtek na jednání ministrů obrany členských států NATO představil vizi budoucího směřování americké bezpečnostní a zahraniční politiky. Ve svém vystoupení popsal priority USA a změny, které mají ovlivnit roli Spojených států v rámci NATO v nadcházejících letech.
USA vyzývají Evropu k vyšším výdajům na obranu
„Svět, který formoval zvyky, předpoklady a rozložení sil NATO během tzv. ‚unipolárního momentu‘ po studené válce, již neexistuje. Vrátila se mocenská politika a vojenská síla je opět využívána ve velkém měřítku,“ uvedl Colby.
Ve svém projevu rovněž připomněl, že prezident Donald Trump chce věnovat větší pozornost bezpečnostním zájmům Spojených států na západní polokouli. Současně naznačil, že dosavadní fungování NATO z pohledu Washingtonu neodpovídá novým strategickým podmínkám.
„Tato realita nás nutí jasně, střízlivě a realisticky přemýšlet o tom, jak se společně bráníme,“ uvedl Colby.
Podle Colbyho se bezpečnostní prostředí zásadně proměnilo a NATO se tomu musí přizpůsobit. „Nejde o opuštění NATO. Naopak, jde o návrat k jeho základnímu účelu,“ zdůraznil náměstek amerického ministra války.
Připomněl, že už od vzniku NATO se očekávalo, že jednotlivé členské státy ponesou odpovědnost za vlastní obranu a budou se aktivně podílet na společném odstrašení potenciálních protivníků.
Současně upozornil, že po skončení studené války se charakter Aliance změnil a část evropských států omezila své vojenské kapacity, zatímco Spojené státy nadále nesly hlavní podíl na konvenční obraně kontinentu.
Tento model však podle Colbyho již neodpovídá současné realitě. Nový přístup, který označil jako „NATO 3.0“, má znamenat větší zapojení evropských spojenců a jejich aktivnější roli při zajišťování bezpečnosti Evropy.
„Díky závazkům z Haagského summitu nyní panuje společné uznání, že přístup typický pro NATO 2.0, v němž Spojené státy poskytovaly drtivou část špičkové vojenské síly pro obranu Evropy, zatímco evropští spojenci celkově vynakládali na obranu relativně málo, již nebyl udržitelný. A co je důležitější, začínáme vidět slibný začátek prokazatelných kroků ze strany spojenců k plnění závazku z Haagského summitu ve výši 3,5 % až 5 % HDP na základní a širší výdaje na obranu,“ uvedl Colby.
„Výše výdajů na obranu je důležitá a nic ji nenahradí,“ zdůraznil.
Babišova vláda výdaje na obranu snižuje
Vláda Andreje Babiše s navyšováním obranných výdajů nepočítá. Z návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle webu Ministerstva financí vyplývá, že naopak prostředky určené pro armádu seškrtala o 21 miliard korun.
Podle Tomia Okamury (SPD) chce vláda v následujícím období udržet výdaje na obranu přibližně na úrovni 2 % HDP, tedy výrazně pod hranicí, o které nyní hovoří Spojené státy i část spojenců v NATO. „Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení,“ řekl koncem ledna Okamura novinářům.
Původní návrh státního rozpočtu na rok 2026 schválený vládou Petra Fialy z 30. září 2025 počítal s výdaji na obranu ve výši 206,5 mld. Kč, tedy 2,35 % HDP.
Minulá vláda se přitom zavázala postupně navýšit obranné výdaje až na 3 % HDP do roku 2030. Premiér Andrej Babiš (ANO) však koncem ledna podle serveru Novinky.cz uvedl, že jeho vláda se k takovému cíli nepřihlásila.
Členské státy Severoatlantické aliance se při loňském summitu dohodly na dalším posílení obranných rozpočtů. Podle dohody mají do roku 2035 dosáhnout přímé výdaje na obranu úrovně 3,5 % HDP, přičemž dalších 1,5 % HDP má směřovat do souvisejících oblastí, jako je infrastruktura a logistika.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nedělní demonstrace na podporu prezidenta zasáhnou více než 300 míst v Česku i v zahraničí
