Běžné pasti z drogerií si s hlodavci většinou neporadí a podle deratizéra Tomáše Šmídka mohou dokonce situaci ještě zhoršit. Největší chybou je podceňování prevence a špatné rozpoznání toho, kdo se nám doma skutečně zabydlel. V rozhovoru pro NašeTéma.cz popisuje rozdíly mezi myší, potkanem a krysou i to, jak probíhá profesionální deratizace.
Za léta, kdy vede Tomáš Šmídek vlastní deratizační firmu, se na výjezdech setkal opravdu s lecčím, a jak říká on sám, „boj s hlodavci začíná prevencí“.
V rozhovoru také prozradil, kde se hlodavci nejčastěji vyskytují, stejně jako to, co nejkurioznějšího zažil během výjezdu. Tvrdí, že k této práci je třeba mít určitý vztah, že deratizér se musí snažit lidem pomoci, a proto to není práce pro každého.
Pane Šmídku, jak poznáme, že máme doma myš, krysu nebo potkana? Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Doma se objeví výkaly, zápach a často slyšíte hlasité hlodání. Hlavní rozdíl mezi potkanem a myší domácí je v inteligenci. Potkani často žijí v kanalizaci a sklepech, myši zase v domácnostech a starších budovách. Krysy většinou vídáme v horních patrech budov (v ČR jen v Polabí).
Potkani mají své ochutnávače – slabší jedince, kteří testují potravu. Pokud je vše v pořádku, ostatní začnou potravu konzumovat. Potkan měří kolem 20 cm a jeho ocas je kratší než tělo. Potkani jsou čilí zejména v noci. Jsou to skvělí plavci, umí výborně šplhat. V případě, že hrozí nebezpečí, mohou být agresivní. Z jednoho vrhu může mít potkan až 7 mláďat.
Myš měří kolem 10 cm. Tito hlodavci mají špatný zrak, ale výborný sluch. Pro orientaci v prostoru primárně využívají vousky. Z jednoho vrhu vzejde 4 až 16 mláďat. Myši jsou přenašeči a hostitelé klíšťat, blech i roztočů.
Krysa dorůstá až 24 cm, velmi dobře leze, je hbitá. Můžete ji poznat podle špičatého nosu, velkých uší a štíhlého těla. Z jednoho vrhu je zhruba 5 až 10 mláďat. Krysa patří mezi všežravce, její oblíbenou potravou je navlhlé ovoce.
Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se lidé dopouští při hubení hlodavců svépomocí?
Lidé často používají hobby produkty, které zakoupí v běžné drogérii. Tyto produkty většinou nemají dostatečnou účinnost. To může vést k rezistenci hlodavců. Profesionální prostředky mají vyšší účinnosti a cílenější působení.
V mnoha případech se také stává, že lidé špatně vyhodnotí, jakého „společníka“ mají doma. Používají pak prostředky, které se míjí účinkem. Častou chybu je také to, že majitelé nemovitostí neutěsní všechny otvory. Hlodavci se pak znovu vracejí.
V jakých obdobích roku se výskyt hlodavců zvyšuje a proč?
Nejvíce se hlodavci objevují na podzim, kdy hledají nová teritoria a teplejší útočiště, a na jaře, kdy se rodí zimní vrhy a mláďata hledají nové území k životu.
Pane Šmídku, jaké metody deratizace se používají a které jsou nejúčinnější?
Podle zákona o ochraně životního prostředí se nejprve využívá biologická ochrana a pasti. Chemická deratizace je až poslední možností, ale je tou nejúčinnější.
Chemické prostředky proti potkanům například účinkují do pěti dnů, protože cílí na specifické chování hlodavců. V případě potkanů se jedná o prostředky, které vyvolávají pocit sytosti. Přilákají tak větší množství jedinců.
Dá se proti hlodavcům nějak preventivně bránit?
Prevence spočívá hlavně ve stavebních úpravách – zamezení průchodu hlodavců do obydlí – a také udržování čistoty v domácnosti.
Jak probíhá profesionální deratizace hlodavců?
Nejprve technik přijede na místo, provede monitoring – hledá trus, odér, stopy hlodání – a dohodne se s majitelem na postupu. Pokud není výskyt potvrzen, vloží se do deratizačních staniček monitorovací směs (neškodná).
Po 14 dnech se kontroluje okus, a pokud je potvrzen výskyt, použije se jed pro likvidaci. Následuje pravidelná kontrola, u průmyslových podniků nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) čtyřikrát ročně.
Čím jsou myši a potkani pro lidi nebezpeční?
Tito hlodavci přenáší řadu infekcí. Infekce se nejčastěji rozšiřují močí a trusem. Málokdy dochází k rozšíření infekce skrze myší nebo potkaní kousnutí (u lidí). Mezi nejznámější přenášené nemoci patří salmonelóza, hantavirová infekce nebo třeba leptospiróza.
Tomáši, jaký nejzajímavější nebo nejkurióznější případ jste při své práci zažil?
Volala hystericky mladá maminka, že má v domě myš. Po dvou hodinách zásahu jsem ji našel sedět na stole s miminkem v náručí. Myš se podařilo odchytit po rozmontování sedačky a kuchyňské linky.
Není to profese pro každého. Člověk k ní musí mít vztah a ochotu lidem skutečně pomoci, jak nejlépe dokáže.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rajchl je nejen Putinova služka, ale i lhář, řekl senátor Láska. Poslance vyzval, ať už podá žalobu
