Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) přirovnal šéfku Úřadu vlády Tünde Barthu k Janě Nagyové a označil ji za poradkyni se zásadním vlivem na premiéra Andreje Babiše (ANO). Bartha podle něj pochází z blízkosti maďarského bývalého premiéra Viktora Orbána a snaží se přes Babiše posunout Česko k „druhému Orbánovu Maďarsku“. Jako důkaz uvedl změnu financování veřejnoprávních médií.
„Nikým nevolená poradkyně, která pochází z bezprostřední blízkosti Viktora Orbána, má na premiéra Babiše zásadní vliv a snaží se přes něj udělat z ČR druhé Orbánovo Maďarsko,“ uvedl Jan Bartošek na síti X. Důkazem je podle něj připravovaná „likvidace a cenzura ČT a ČRo“. Poslanec dále tvrdí, že Bartha těží z blízkosti k premiérovi řadu výhod včetně bytu „za zlomek ceny pro normálního člověka“, a připojil rýmovačku „Chceš-li levný kvartýr mít, musíš v hnutí ANO být“.
Kdo je Babišova pravá ruka
Tünde Bartha se narodila v roce 1976 v převážně maďarskojazyčném Kráľovském Chlmci na východním Slovensku. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, část studií absolvovala v Budapešti a hovoří česky, slovensky, anglicky a maďarsky. Vedoucí Úřadu vlády je od prosince 2025, stejnou funkci zastávala už v letech 2018 až 2021.
V exekutivě je považována za mimořádně vlivnou osobu a drží prověrku na stupeň přísně tajné. Před nástupem k Babišovi řídila kancelář miliardáře Zdeňka Bakaly, letos ji časopis Forbes zařadil mezi nejvlivnější ženy v Česku (konkrétně 7. místo, pozn. red.). Babiš o ní mluví jako o své pravé ruce a v minulosti uvedl, že s ním tráví víc času než se svým mužem.
„Je to zábavná žena, ale umí být i velice tvrdá. A podle všeho nesnáší Ukrajince. Pracovala na Babišově prezidentské protiválečné kampani a přesně to kopírovalo to, co říkal před tehdejšími parlamentními volbami Viktor Orbán,“ popisuje šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský v epizodě speciálu Stojednička na DVTV.
Vazby na Maďarsko
Bartoškovo tvrzení o blízkosti k Orbánovu prostředí se opírá o několik veřejně známých skutečností. V lednu 2024 Bartha převzala maďarské státní vyznamenání, Řád rytířského kříže, a to na návrh samotného Orbána za zásluhy o rozvoj vztahů ve V4. Předal jí ho v Budapešti vedoucí komunikace Fideszu Tamás Menczer. Jak zjistil server HlídacíPes.org, ani Bartha, ani Babiš se vyznamenáním nechlubili a veřejně o něm existovala prakticky jediná zmínka.
Po volbách 2021 Bartha pracovala jako manažerka maďarské divize Agrofertu, tedy pro holding tehdy vlastněný Babišem, a podle serveru HlídacíPes.org se podílela na projektu pekárny v Maďarsku za zhruba 1,3 miliardy korun. Podle Reflexu je bývá zvána na akce, kterých se účastní představitelé blízcí Orbánovi.
Vliv na zahraniční politiku
Podle dokumentů, které si HlídacíPes.org vyžádal na základě informačního zákona, doprovázela Bartha Babiše jako jediná za českou stranu při jednáních s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou i s vicepremiérem Matteem Salvinim. Kompletní denní program své ředitelky Úřad vlády poskytnout odmítl.
Sama Bartha napojení na Orbána ale odmítá. „Nejsem žádná Orbánova agentka,“ řekla v rozhovoru pro Deník s tím, že vyznamenání dostala za práci ve V4 a že komunikaci s maďarskou stranou usnadňuje znalost jazyka. Zároveň připustila, že inspirací je pro Babiše maďarská rodinná politika. Dnes se přitom hlásí k nové maďarské vládě Pétera Magyara z protiorbánovské strany Tisza, s jejíž ministryní zahraničí připravovala obnovení činnosti V4.
Bartha a levný městský byt
Bartoškova zmínka o levném bytu odkazuje na zjištění Deníku N. Bartha si drží městský byt o rozloze necelých 70 metrů čtverečních na pražském Žižkově, přestože v něm sama nebydlí. Nájem činil do května 9200 korun, tržní cena za srovnatelný byt se v dané lokalitě pohybuje kolem 28 tisíc. Sama přitom trvale pobývá v Průhonicích v bytě pronajatém od Babišovy společnosti Imoba.
Případem se zabývá radnice Prahy 3. Podle vyjádření místostarosty Prahy 3 Ondřeje Ruta „bez souhlasu pronajímatele přenechala městský byt do užívání třetím osobám“. Rut tvrdí, že jde o „hrubé porušení povinností vyplývajících z nájemní smlouvy“, a příští týden předloží radě MČ Praha 3 „návrh na schválení výpovědi z nájmu“.
Změna financování médií veřejné služby
Bartoškova slova o cenzuře se vážou ke změně financování ČT a ČRo, kterou vláda plánuje od 1. ledna 2027. Kabinet ruší poplatky a nahrazuje je příspěvkem ze státního rozpočtu. Veřejnoprávní média mají od roku 2027 dostávat dohromady 7,8 miliardy korun, zhruba o 15 procent méně než letos. Babiš opakuje, že se mění jen způsob financování, nikoli obsah vysílání. S nižším rozpočtem ale podle ředitelů médií dojde k propouštění zaměstnanců a omezení některých pořadů.
Opozice návrh odmítá jako zásah do nezávislosti médií, ODS avizuje blokaci i podání k Ústavnímu soudu a zaměstnanci obou médií vyhlásili na pondělí 22. června výstražnou stávku.
V úterý, den po schválení novely navíc vládní poslanec Josef Nerušil (SPD) v Českém rozhlase řekl, že „chtěme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou“. Právě před tímto scénářem varoval ve svém příspěvku i poslanec Bartošek.
Samotné srovnání s Janou Nagyovou Babiš odmítá. V krátkém videu uvedl, že jeho vztah s Barthou je čistě profesionální, a ohradil se proti spekulacím, které ho spojují s érou premiéra Petra Nečase.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nerušil z SPD prozradil to, co Babišova vláda dosud neřekla. Kontrolovat chce i obsah médií
