Když se vám na chodníku pod nohama zaleskne malá kovová destička, na chvíli se u ní zastavte. Bude na ní jméno, základní údaje a také osud člověka, kterého za 2. světové války postihl nacistický režim. Jde o Stolperstein, památku na konkrétní oběť nacistické perzekuce. Tyto kameny jsou pokládány v mnoha evropských městech, včetně českých, a stále přibývají.
Umělec rebel
Autorství myšlenky památečních kamenů pro oběti nacismu patří německému umělci Gunteru Demnigovi, který se ve své práci od počátku věnoval obtížným celospolečenským tématům. V roce 1968 například na protest proti válce ve Vietnamu vytvořil dílo, které představovalo americkou vlajku, na které byly místo hvězd zobrazeny lebky.
Po nějakém čase se Demnig začal zabývat tématem připomínání minulosti, a to osudů skupin i jednotlivců. V roce 1990 tak jeho rukama vznikl v Kolíně nad Rýnem dočasný památník připomínající deportaci Romů a Sintů v roce 1940. Se souhlasem města pak tento památník v roce 1993 přetvořil v trvalý, kdy původní, tištěné nápisy na 23 místech deportační trasy nahradil kovovými texty.
Komu je památník určen
V roce 1993 publikoval Gunter Demnig svůj koncept Stolpersteine. Cílem mělo být vytvoření, udržení a rozšiřování jednoduchých památníků na oběti nacistického režimu, a to zdaleka nejen na občany židovského původu.
Autor pamatoval například i na Romy a Sinty, Svědky Jehovovy, na osoby pronásledované z politických a náboženských důvodů, nuceně nasazené, mentálně a fyzicky postižené, homosexuálně orientované, na dezertéry nebo ženy provozující prostituci. Ze vzpomínek nejsou vyloučeni ani ti, kteří si pod tlakem režimu sáhli na život. Všichni tito lidé trpěli za nacismu pronásledováním, řada z nich byla deportována a již nikdy se nevrátila.
Stolpersteine mají jejich jména s připomínkou těžkého osudu vrátit na místa, kde žili, studovali nebo dobrovolně pracovali.
Méně známou skutečností je, že kameny slouží i k opětovnému spojení rodin. Tak například vedle kamene člověka zatčeného, deportovaného a usmrceného v koncentračním táboře může být kámen připomínající dítě, které mělo štěstí a dostalo se do bezpečí nebo sestru, které se podařilo před perzekucí úspěšně skrývat.
Jak Stolpersteine vypadají a kde je najdete
Jedná se o malé dlažební kostky z betonu, na jejichž povrchu je připevněna mosazná destička o rozměru 10×10 cm. V ní je vyryto jméno a příjmení osoby, případně další údaj, např. vojenská hodnost. Dále je zde datum narození a úmrtí a další důležité údaje, často datum a cíl deportace a místo úmrtí.
Jak řekl sám jejich autor, nemůžete o ně reálně zakopnout, ale „klopýtne“ o ně vaše oko a pak zasáhnou vaše srdce.
První kameny v této podobě byly položeny dva roky po zveřejnění projektu, tedy v roce 1995, a to v Kolíně nad Rýnem. Postupně tento projekt nabíral na významu a rozšiřoval se nejprve do dalších německých měst a brzy i do ostatních evropských zemí.
Dnes můžete na Kameny zmizelých narazit ve více než 25 zemích v Evropě, například v Dánsku, Velké Británii, Francii, Irsku, Chorvatsku, Švýcarsku, na Ukrajině, na Slovensku a také v České republice. Přesný počet Kamenů zmizelých se neuvádí, ale není zřejmě daleko doba, kdy se jejich počet bude blížit 100 tisícům.
Specifika památníku
Dobré jméno mají Stolpersteine možná i proto, že jsou věnovány všem obětem bez jakéhokoliv rozlišování a nadřazování některé skupiny nad jinou. Snad je to dáno i tím, že kameny své poselství tlumočí srozumitelnou, minimalistickou formou bez zbytečného patosu.
Vzhledem k významnému počtu již existujících kamenů a k jejich neustálému rozšiřování se dá říct, že jako celek tvoří největší památník věnovaný těm, které národní socialismus pronásledoval.
Stolpersteine jsou zasazovány přímo do chodníkové dlažby, a to obvykle tam, kde je poslední potvrzený dobrovolný pobyt daného člověka, obvykle bydliště, případně pracoviště nebo škola.
Nápisy na mosazných destičkách jsou v jazyce země, kde jsou umístěny. Zcela výjimečně se stává, že jsou u sebe vsazeny kameny věnované témuž člověku, ale ve dvou jazykových variantách.
Vyrytí údajů na destičky samozřejmě předchází jejich verifikace, a to ve spolupráci s místními orgány a archivy. Kameny a údaje na nich jsou zaneseny do evidence, a to ihned po jejich zasazení.
Česká republika
V naší zemi se začaly Kameny zmizelých umísťovat od roku 2008, nejprve v Praze a postupně i v dalších městech, například Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích nebo Liberci. Počítají se na stovky a stále přibývají.
S projektem souvisí také badatelská práce, která shromažďuje, třídí a eviduje potřebné údaje a informace o osudech jednotlivých osob i celých rodin.
Vzhledem k narůstajícímu počtu vsazených kamenů se rozvinulo i jejich dobrovolnické čištění, kdy si lidé „adoptují“ některé kameny a starají se o jejich pravidelnou údržbu tak, aby památka neztrácela na důstojnosti a nápisy byly čitelné.
Stolperschwellen a Pamětní kameny
V rámci projektu se na některá místa vsazují i jiné památníky inspirované Kameny zmizelých, a to například Stolperschwellen, které by bylo možno nazvat Prahy zmizelých.
Materiál je stejný jako u Stolpersteine. prahy jsou ale vetší, jejich délka se pohybuje v rozmezí od 30 do 100 cm a je na ně samozřejmě možno vyrýt i více textu. Umísťují se jako pomyslný práh, který vede kolemjdoucí do míst, kde trpělo větší množství lidí. Mohou to být například bývalá sběrná místa k deportacím, speciální zdravotnická zařízení, některé továrny, sídla různých institucí a podobně. V Evropě je jich nyní více než 50.
Ve Španělsku jsou pokládány takzvané Pamětní kameny, které slouží k připomenutí jmen obětí fašistického režimu generála Franca v období 2. světové války.
Zdroj: Autorský text za použití stolpersteine.eu, stolpersteinecz.cz a goethe.de
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Areál bývalé huti Poldi ožívá. Z místa s bohatou historií vzniká průmyslový park
