Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) roky bydlela v obecním bytě za nájem 4 500 korun měsíčně. Jako starostka Bíliny pobírala plat přes 90 tisíc korun hrubého. Mrázová v čele resortu zodpovídá za sociální bydlení v celé zemi. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) podala premiérovi Andreji Babišovi (ANO) interpelaci a požaduje ministryni odvolat.
Kauzu, kterou odhalily Seznam Zprávy, vyvolala politickou reakci ještě dříve, než se stihla usadit v mediálním prostoru. Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová v úterý na síti X oznámila, že premiérovi zaslala interpelaci ve věci Mrázové obecního bydlení a zároveň navrhuje její odvolání z funkce.
„Ministryně Mrázová v agendě bydlení hrozí rozvratem stavebního zákona a státní správy, naprostou nekompetenci projevuje i ve vykostění zákona o podpoře v bydlení, který nebude pomáhat žádnému pracujícímu – ale v agendě osobních výhod projevila mimořádnou dovednost,“ napsala Richterová.
Zuzana Mrázová se do prostorného bytu o rozloze 130 metrů čtverečních na bílinském Mírovém náměstí nastěhovala v roce 2009. Tehdy ještě v politice nepůsobila, byla na rodičovské dovolené a pracovala. Město jí byt přidělilo po splnění podmínek.
Jenže pak přišla politická kariéra a byt zůstal. V roce 2015 se Mrázová stala místostarostkou, o tři roky později pak starostkou města. Nájemní smlouvu jí město každoročně bez problémů prodlužovalo. Až do roku 2024 platila za 130 metrů pouhých 35 korun za metr čtvereční, tedy zhruba čtyři a půl tisíce korun měsíčně. Pak se nájem symbolicky zvedl na 42 korun za metr.
V komerčním bydlení v Bílině přitom byty o poloviční rozloze vycházejí na zhruba 15 tisíc měsíčně.
Bílina není ledajaké město. Podle aktuálních dat serveru Mapazadlužení.cz patří tamní správní obvod k těm s nejvyšším počtem osob v exekuci, reálně se to týká zhruba každého pátého obyvatele. Průměrný dluh na osobu činí 489 tisíc korun.
Zatímco mnoho místních lidí řeší bytovou nouzi ze zcela jiné perspektivy, Mrázová si za roky ve zvýhodněném nájmu naspořila, jak vyplynulo z jejího majetkového přiznání při vstupu do ministerského úřadu, téměř milion korun na spořicím účtu. Stala se také spolumajitelkou pozemku na okraji Bíliny.
Pravidla pro přidělení obecního bytu v Bílině jsou přitom jasná, alespoň teoreticky. Tajemnice bytové agendy Jitka Procházková novinářům vysvětlila, že při žádosti je zásadní „bytová nouze“. „Tam jde o to, že byste měla mít tu bytovou nouzi,“ zdůraznila a doplnila, že i při splnění podmínek se na byt čeká minimálně dva roky.
Jak se do tohoto schématu vejde ministryně s platem starostky a ministerský byt v Praze, to nikdo z bílinských radních nedokázal přesvědčivě vysvětlit. „Bytová nouze? Jak jste na to přišla?“ reagoval na dotaz novinářů radní František Weigl z hnutí ANO. Předseda bytové komise Jiří Urbánek, rovněž z ANO, pak otázky novinářů uzavřel slovy: „A už mě, prosím vás, neotravujte.“
Mrázová sama v písemném vyjádření pro Seznam Zprávy přidělení bytu obhajovala tím, že na byt má nárok jako každý jiný. „Nikdy jsem nezastávala názor, že nájemní bydlení má být vyhrazeno pouze určité skupině obyvatel,“ napsala. Proč se ale jako ministryně s vysokým příjmem výhodného obecního bytu dobrovolně nevzdala, nevysvětlila.
Ministerský byt v Praze o přibližně stejné rozloze jako ten bílinský přitom Mrázová jako členka vlády využívá souběžně.
Z bytu se ministryně na jaře přestěhovala, nikoli do soukromého bydlení, ale o sto třicet metrů dál, přes náměstí, ke svému novému manželu Pavlu Mrázovi. Ten bydlí rovněž v obecním bytě, který po matce zdědil. I tam platí manželé Mrázovi 42 korun za metr čtvereční, tedy zhruba devět tisíc korun měsíčně za byt o přibližně 80 metrech čtverečních.
Olga Richterová ve své interpelaci klade premiérovi deset konkrétních otázek. Žádá mimo jiné o doložení podmínek, za nichž byl byt Mrázové přidělen, o přezkum možného střetu zájmů a o prověření, zda obci nevznikla škoda. Orientační propočet, který interpelace obsahuje, hovoří o zvýhodnění ve výši přibližně pěti milionů korun za celé období od roku 2009.
Pirátská poslankyně také navrhuje takzvaný „lex Mrázová“. Jedná se o zákonnou úpravu, která by u vysoce postavených veřejných činitelů zavedla přísnější transparentní požadavky při užívání obecního bytu.
Premiér Babiš má na odpověď lhůtu stanovenou jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Andrej Babiš by měl Česku vrátit 7,5 miliardy. Ne devadesátky, rýpla si do premiéra Richterová
