Evropská unie se ve čtvrtek dohodla na 21. balíku sankcí proti Rusku. Jde o dosud nejrozsáhlejší balík sankcí za poslední čtyři roky. Na seznam přibude 218 nových subjektů, mezi nimi banky i provozovatelé kryptoměnových platforem. Schválení balíku blokovalo Řecko kvůli sporu o přepravu ruského LNG. Nakonec získalo výjimku pro některé starší smlouvy.
„Zasahujeme Putina tam, kde ho to bolí nejvíce: přerušujeme finanční tepny, na které spoléhá, aby udržel svou válku,“ uvedla ve čtvrtek na síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. 21. sankční balík podle ní přináší široká opatření zaměřená na moskevský finanční systém, vojensko-průmyslový komplex a energetický sektor, tedy pilíře, které drží ruskou válečnou ekonomiku v chodu.
„Toto je náš největší balík za čtyři roky, celkem 218 položek. Zasáhli jsme banky a kryptoměnové operátory, přes 40 plavidel stínové flotily a několik ruských a běloruských ropných rafinerií,“ upřesnila Kallasová.
Banky, krypto i stínová flotila
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové přibude na unijní seznam zákazu transakcí dalších 32 ruských bank, vedle nich také kryptoměnové firmy a platformy pro obchodování s ropou. EU zároveň na rok zmrazí mechanismus úpravy cenového stropu na ruskou ropu, aby ruská válečná mašinerie nemohla těžit z výkyvů na energetických trzích. Prodloužení stropu by mohlo Moskvu připravit o významnou část příjmů z prodeje ropy.
Novinkou je, že sankce poprvé míří i na plavidla, která ruské stínové flotile pomáhají, například zajišťují tankování na moři. Unie podle von der Leyenové také učinila „důležitý krok k formálnímu zákazu vstupu ruských válečníků do EU“. Původní návrh Komise počítal se zákazem vstupu pro každého, kdo od února 2022 sloužil v ruské armádě. Francie a Itálie ale měly výhrady a opatření bylo nakonec zmírněno.
Do sankčního balíku je podle Kallasové zahrnuta i reakce na nedávné ruské útoky na civilisty a infrastrukturu: na seznam přibývá více než 50 subjektů vojensko-průmyslového komplexu, včetně klíčových aktérů zapojených do výroby ruských dronů dlouhého doletu.
Řecko si vyjednalo výjimku pro LNG
Schvalování balíku se táhlo týdny. Hlavní překážkou byl postoj Řecka, které varovalo, že zákaz přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG) loděmi z EU by tvrdě dopadl na jeho rejdaře. Ti vlastní zhruba pětinu světové obchodní flotily a patří ke špičce právě v přepravě tankery. Atény se obávaly, že by lukrativní zakázky převzaly lodě z Emirátů, Číny nebo Indie, zatímco ztrátu by nesly řecké firmy.
Kompromis nakonec počítá s omezenou výjimkou pro převoz LNG do třetích zemí u smluv uzavřených před 24. únorem 2022. Rada EU ji bude každý rok přezkoumávat. Samotný zákaz dovozu ruského LNG do unie začne platit od 1. ledna 2027. Výhrady mělo původně i Bulharsko, které se stavělo proti zařazení moskevského patriarchy Kirilla na seznam. I tento spor se podařilo urovnat.
„Putina nejvíce bolí omezení příjmů, z nichž financuje svou válečnou mašinerii. Proto je správné dál zpřísňovat sankce proti ruské energetice, bankám i sítím, které pomáhají sankce obcházet,“ uvedl pro NašeTéma.cz k novému sankčnímu balíku europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj musí Evropská unie zůstat jednotná a důsledná, „protože každé oslabení ekonomické síly Kremlu pomáhá chránit bezpečnost Evropy.“
Kallasová dodala, že Brusel s dalšími sankcemi počítá. „To není konec cesty v otázce sankcí. Už pracujeme na dalších krocích. EU se musí připravit odpovědět na jakoukoli další ruskou eskalaci,“ uvedla. Balík podle ní navazuje na sankce vůči osobám odpovědným za zneužívání a zabíjení ukrajinských válečných zajatců a vůči technologickým firmám, které Kremlu umožňují represe proti uživatelům internetu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinské drony zasáhly logistické centrum ruského „Amazonu“ v Krasnodaru
