Světová populace má tendenci růst, a lidstvo se tak může dostat do bodu, kdy se začne potýkat s problémy spojenými s nedostatkem potravin. Bude se tedy muset poohlédnout po alternativních zdrojích. Maso ze zkumavky, mořské řasy či hmyz tak možná už brzy zaplní regály obchodů.
Nejnovější predikce z OSN předpokládají, že se počet obyvatel naší planety do roku 2050 zvýší na 9,7 miliardy. Na Zemi aktuálně žije zhruba 8 miliard lidí. Z důvodu rychlého nárůstu obyvatelstva se tak už možná brzy v našich obchodech začnou objevovat neobvyklé potraviny.
Mořské řasy a plevel
Mořské řasy neobsahují téměř žádné kalorie a jsou bohaté na minerály a vlákninu, některé obsahují jód a antioxidanty, zpomalují tak proces stárnutí těla. Další výhodou řas je to, že se rychlé množí a jsou téměř „bezúdržbové“.
Mořské řasy jsou rovněž důležité pro životní prostředí, konkrétně vodu. Řasy jsou z vody schopny odebírat přebytečný dusík a fosfor.
Nejznámější mořskou řasou je řasa Nori. Využívá se k přípravě oblíbeného sushi. Její pěstování je poměrně náročné, protože k „výrobě“ dochází v chráněných zálivech u pobřeží, je totiž extrémně citlivá na čistotu vody. Řasa podle webu vagmania.cz obsahuje vysoké množství bílkovin (ve srovnání s jinými řasami je na první příčce, pozn. red.) a je také bohatá na vitamíny A a B. Kromě využití při přípravě sushi můžete tuto řasu používat i jako kořenicí přípravek během vaření luštěnin nebo polévek.
Pokud se řekne slovo plevel, většinou si představíme něco, čeho je nutné se bezpodmínečně a okamžitě zbavit. Opak je však pravdou. Plevel může být dokonce prospěšný. Někteří odborníci tvrdí, že existují druhy plevele, které obsahují velké množství omega 3 mastných kyselin a vitamínu A. Mezi tyto plevele například patří Šrucha zelená, které se primárně vyskytuje v jižní Americe.
Šrucha může sloužit jako náhrada za rukolu nebo polníček. Je tedy skvělá pro přípravu osvěžujícího salátu. V Bulharsku se hojně využívá jako přísada do studených krémových polévek.
Hmyz jako super pochoutka
V mnoha zemí je hmyz běžnou součástí jídelníčku. Pak ovšem stále existují místa, kde je konzumace hmyzu tabu nebo se jedná o jednorázovou ochutnávku hmyzu jako něčeho speciálního. Nelze tedy hovořit o pravidelné konzumaci. Pokud se však bavíme o hmyzu, je důležité si uvědomit, že se jedná o nízkokalorickou potravinu, které neobsahuje téměř žádný cholesterol a je bohatá na vápník a železo. Hmyz je rovněž zdrojem proteinu, který je pro naše tělo velice důležitý.
„Evropská unie pouští hmyz na talíř od roku 2021, kdy umožnila použití moučných červů v potravinářství,“ uvedl web SeznamZprávy. V potravinářství se oficiálně mohou používat mouční červi. Mezi další druhy hmyzu, které jsou dnes povoleny, patří larvy potemníka moučného, larvy potemníka stájového a cvrček domácí.
Evropská unie přidala na seznam povoleného hmyzu také saranče stěhovavé. Larvy se mohou prodávat ve zmražené nebo sušené podobě. Na trhu jsou také k dostání ve formě pasty nebo prášku.
Maso ze zkumavky jako jídlo budoucnosti
Maso ze zkumavky podle vědců chutná stejně jako klasické maso. Jeho výroba je však levnější a nezatěžuje tak životní prostředí. Maso výzkumníci vyrábí pomocí svalových buněk konkrétního zvířete, popisuje web poznatsvet.cz.
První prototyp kultivovaného masa (v rámci střední a východní Evropy, pozn red.) nebo-li masa ze zkumavky, byl vyroben v Brně českým startupem Mewery. K výrobě byly použity buňky z vepřového masa a také buňky z mořských řas. Samotná výroba zabrala zhruba 10 týdnů a byla završena ochutnávkou.
V roce 2013 byl vyroben i první hovězí hamburger ze zkumavky. Stalo se tak v nizozemské laboratoři pod vedením profesora Marka Posta. Server iDNES.cz uvádí, že výroba zhruba 20 tisíc vláken pro budoucí hamburgery trvala zhruba tři měsíce. Celkové náklady na výrobu byly 1,2 milionu dolarů. K dnešnímu dni společnost výrazně snížila celkové náklady potřebné pro výrobu laboratorního masa. Uměle vyrobený hamburger s váhou 450 g by měl vyjít na zhruba 50 dolarů, tzn. 1 050 Kč.
Tygří ořech: jídlo faraonů
První zmínky o tygřím ořechu pocházejí ze starověkého Egypta. U tygřího ořechu jde primárně o jeho hlízu, která je bez alergenů, tzn. je vhodná pro osoby s alergiemi nebo různými druhy intolerancí. Hlíza je plná minerálů, vitamínů, bílkovin, antioxidantů a také nenasycených mastných kyselin.
Další nespornou výhodou tygřího ořechu je jeho nasládlá chuť, proto se těší veliké oblibě u dětí.
Pěstování tygřího ořechu je však časově náročné. Během pěstování se nepoužívají žádné pesticidy ani hnojiva. Rostlina potřebuje ke svému růstu hodně slunečního svitu, během dozrávání se v zemi tvoří hlízy, které se následně musí důkladně omýt. Po omytí ořechy putují do sušáren, kde se denně obrací a provzdušňují. Sušení trvá zhruba 6 měsíců. Jedině tak lze dosáhnout požadované chuti.
Potraviny budoucnosti mají samá pozitiva. Snad nám budou opravdu chutnat, za zkoušku to stojí!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hranolky třikrát týdně zvyšují riziko diabetu o 20 procent, zjistili vědci
