Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek tvrdí, že při zásahu proti Tomáši Jiřikovskému požadovaly státní orgány výměnou za shovívavější trest kompromitující materiály na politiky. Podle jeho slov mu mělo být slíbeno, že v kauze spojené s darováním bitcoinů vyvázne pouze s podmínkou. Blažek to uvedl na sociální síti X, jméno Jiřikovského přitom výslovně nezmínil a svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy – ani poté, co byl redakcí NašeTéma k doložení vyzván.
Blažek a jeho reakce na policejní zásah
Není tomu dlouho, co se v Břeclavi odehrála razie, která přitáhla značnou mediální pozornost. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podnikla noční zásah v bytě Tomáše Jiřikovského, a právě k této události se exministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil už potřetí během několika málo dnů.
Jeho vyjádření však okamžitě vzbudila kritiku, a to přímo ze strany ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Ta mu prostřednictvím sítě X adresovala jasný vzkaz – aby si své výroky rozmyslel a projevil zdrženlivost.
Jenže bývalý ministr její doporučení ignoroval. V následujících dnech přitvrdil a spojil policejní zásah s údajnými praktikami, které připomínají spíše temná období minulého století než fungování demokratického právního státu. V pondělí 18. srpna pak detailně popsal na sociální síti X svou verzi průběhu celé razie.
Obvinění, která zní jako z jiného světa
Ve svém textu Blažek uvedl pasáž, která okamžitě vzbudila bouřlivé reakce: „Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům a jeho vystrašenému obyvateli sdělili zhruba toto: Dej nám něco na politiky a bude z toho pro tebe podmínka. Jinak se na mnoho let rozluč se svobodou,“ napsal na X a doplnil, že soudy budou rozhodovat „podle přání veřejnosti“. „Nikdo Ti nepomůže!“ dodal Blažek.
Exministr dále zdůraznil, že „pan domácí žádného politika nikdy neviděl a nezná, neměl co „dát“, byl „drzý“ (trval na přítomnosti svého právníka, v tu chvíli bezcenném to jeho ústavním právu) a lhát podle ozbrojencova návrhu nechtěl, výsledkem byla vazba a pořádná trestní sazba.“
Pro lepší pochopení přirovnal situaci k 50. létům. Doslova uvedl: „Ne, to není příběh z 50. let. A já jsem si tento šeredný příběh ze současnosti bohužel nevymyslel. A proč se o tom nedočteme v médiích, když je v nich z trestního spisu zdánlivě vše? Protože mediální mistři st. aparátu tradičně „pouští“ ze spisu pečlivě vybraným novinářům jen to, co se jim hodí. A toto se nehodí.“
Důkazy? Žádné
Když redakce NašeTéma exministra vyzvala, aby své obvinění doložil konkrétními důkazy, Blažek nereagoval. Mlčení v tomto případě působí ještě znepokojivěji než samotné výroky. Pokud totiž důkazy existují a jsou tak závažné, proč je neukázat? A pokud neexistují, proč takovým způsobem podrývat důvěru veřejnosti v instituce, které mají chránit občany?
Právě to je na celé kauze nejvíce alarmující. Blažek byl donedávna ministrem spravedlnosti, tedy osobou, od které by se očekávalo, že bude hájit principy právního státu a nikoliv je zpochybňovat. Jeho současné chování tak působí jako obžaloba nejen policie a soudů, ale nepřímo i jeho vlastního působení ve funkci ministra spravedlnosti.
Kauza bitcoinového daru
Celá situace se přitom nedá oddělit od již dříve medializované kauzy kolem bitcoinů. Ministerstvo spravedlnosti pod Blažkovým vedením přijalo v březnu 2025 dar v kryptoměně v hodnotě přibližně 957 milionů korun. Dárcem byl právě Tomáš Jiřikovský, muž s trestní minulostí, spojený s darknetem a obchodem s drogami.
Jeho kontroverzní příběh je přitom veřejně známý – v roce 2017 byl odsouzen za drogy a nelegální ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 získal zpět část svých bitcoinů, které mu dříve zabavila policie. Zhruba 30 % z nich následně věnoval ministerstvu. Tento krok vyvolal ostrou kritiku veřejnosti i opozice.
Pod tlakem skandálu Blažek nakonec 30. června 2025 rezignoval na post ministra spravedlnosti.
Nepřijatelný stav
Ať už se na celou kauzu podíváme z jakéhokoliv úhlu, spravedlnost se nesmí stát předmětem politických her ani policejního nátlaku. Stejně tak by ji neměli oslabovat politici svými nepodloženými prohlášeními. Pokud Blažkova tvrzení platí, je situace alarmující. Pokud jsou smyšlená, je to ještě horší, protože podrývají důvěru v instituce, které musí fungovat bez výjimek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svoboda za čtvrt milionu. Ukrajinci utíkají ze země, aby unikli válce
