Archeologové objevili rameno řeky Nil, které bylo po tisíciletí zasypané. Objev by mohl vyřešit záhadu, jak staří Egypťané přepravovali masivní kamenné bloky na stavbu pyramid. O objevu informoval tým archeologů vedený profesorkou vědy o Zemi a oceánech z University of North Carolina Wilmington, Emanou Ghoneimovou.
Archeologové ve čtvrtek 16. května oznámili veřejnosti, že v Egyptě objevili po tisíciletí zasypané rameno řeky Nil. Řeka podle týmu vědců protékala podél více než 30 pyramid. Objev tak může potencionálně osvětlit otázku a konečně vyřešit záhadu, jak staří Egypťané přepravovali masivní kamenné bloky na stavbu fenomenálních pyramid.
Archeologové odhalují záhadu egyptských pyramid
„40 mil dlouhé (pozn. red.: 64 kilometrů) rameno řeky Nil, které procházelo kolem pyramidového komplexu v Gíze, bylo po tisíciletí skryto pod pouští a zemědělskou půdou,“ uvádí tým archeologů ve studii publikované v prestižním časopisu Nature.
Existence řeky v této oblasti by vysvětlovala, proč byla před 4 700 až 3 700 lety postavena řada 31 pyramid podél nyní nehostinného pouštního pásu údolí Nilu. Velká pyramida v Gíze, jediná dochovaná stavba ze sedmi divů starověkého světa, stejně jako Chefrenovy, Cheopsovy a Mykerinovy pyramidy, se nachází v této zóně nedaleko starověkého egyptského hlavního města Memphis.
Archeologové dlouho předvídali, že staří Egypťané museli použít nějakou blízkou vodní cestu k přesunu obřích kamenných bloků používaných ke stavbě pyramid. „Nikdo si ale nebyl jistý umístěním, tvarem, velikostí nebo blízkostí této mega vodní cesty ke skutečnému umístění pyramid,“ uvedla hlavní autorka studie Emana Ghoneimová z University of North Carolina Wilmington v USA.
Mezinárodní tým archeoloů použil radarové satelitní snímky k mapování povodí řeky, které pojmenovali Ahramat, což v arabštině znamená „pyramidy“. „Radar nám dal jedinečnou schopnost proniknout pod povrch písku a získat snímky skrytých prvků, včetně pohřbených řek a starověkých staveb,“ uvedla Ghoneimová.
Podle studie publikované v odborném časopise Nature, vědci potvrdili bývalou přítomnost řeky v dané oblasti na základě terénních průzkumů a analýzy sedimentových jader z lokality. Kdysi mocná řeka Nil, postupem času slábla a začal ji pohlcovat písek. Tento proces mohl podle vědců začít přibližně před 4 200 lety, v době velkého sucha.
Pyramidy v Gíze stály na náhorní plošině asi jeden kilometr od břehu řeky Nil. „Mnohé z pyramid měly „obřadní vyvýšené chodníky“, které vedly podél řeky, než končily u údolních chrámů, které sloužily jako přístavy,“ uvedla profesorka Ghoneimová. To naznačuje, že řeka Nil sehrála klíčovou roli při přepravě pracovníků, kamenných bloků a dalšího materiálu potřebného ke stavbě pyramid.
Jedna z největších záhad
Jak přesně staří Egypťané dokázali postavit tak velké pyramidy, je jednou z největších záhad historie.
„Těžké kamenné bloky, z nichž většina pochází z jihu země, by bylo mnohem snazší plavit po řece, než je přepravovat po zemi,“ zmínila spoluautorka studie Suzanne Onstinová z University of Memphis.
Nil může také vysvětlit, proč byly pyramidy postaveny na různých místech. „Proud vody a její objem se v průběhu času měnil, takže králové 4. dynastie museli činit jiná rozhodnutí než králové 12. dynastie,“ upozornila spoluautorka studie Onstinová. „Objev mi připomíná důvěrné spojení mezi geografií, klimatem, životním prostředím a lidským chováním,“ dodala Onstinová.
Archeologický výzkum byl financován z grantu National Science Foundation, který byl získán díky vědkyni Ghoneimové z University of North Carolina Wilmington, profesorce Onstinové z University of Memphis a docentu Ralphovi z Macquarie University.
Autor: Milan Polák