Symbolické hodiny soudného dne byly aktualizovány na 85 sekund do zkázy. Vědci jako důvody uvedli agresivní chování jaderných mocností, kolaps dohod o omezení jaderných zbraní, válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě i rozvoj umělé inteligence. Organizace Bulletin of the Atomic Scientists pomyslné hodiny aktualizovala za poslední čtyři roky třikrát.
Hodiny soudného dne se znovu posunuly blíže symbolické půlnoci. Jak oznámila organizace Bulletin of the Atomic Scientists, lidstvo se podle aktuálního nastavení nachází pouhých 85 sekund od teoretického okamžiku globální zkázy. Oproti loňsku jde o další přiblížení, tentokrát o čtyři sekundy. Aktuální nastavení má podle vědců odrážet zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě.
„Poselství Hodin soudného dne nemůže být jasnější. Rizika katastrof rostou, spolupráce klesá a dochází nám čas. Změna je nezbytná i možná, ale globální společenství musí od svých vůdců požadovat rychlou akci,“ uvedla Alexandra Bellová, generální ředitelka organizace Bulletin of the Atomic Scientists.
Vědci svůj pesimistický výhled spojují mimo jiné s rychlým a nedostatečně regulovaným pronikáním umělé inteligence (AI) do vojenských systémů. Upozorňují také na riziko jejího zneužití při vytváření biologických hrozeb a na roli, kterou AI hraje při šíření dezinformací napříč světem.
„Bez faktů není pravda. Bez pravdy není důvěra. A bez nich je radikální spolupráce, kterou tato chvíle vyžaduje, nemožná,“ uvedla Maria Ressová, profesorka na Fakultě mezinárodních a veřejných záležitostí Kolumbijské univerzity a laureátka Nobelovy ceny míru za rok 2021.
Podle ní svět vstoupil do stavu informační krize, která podkopává schopnost společnosti reagovat na jakékoli další hrozby. Digitální technologie podle Ressové zvýhodňují šíření dezinformací, živí polarizaci a oslabují společnou shodu na základních faktech. Bez ní je podle jejího názoru nemožné řešit problémy a hledat spolupráci napříč společností.
Vedle technologických rizik vědci zmiňují i pokračující změnu klimatu. „Snížení hrozby klimatické katastrofy vyžaduje opatření, která se zaměří jak na příčiny, tak na důsledky změny klimatu,“ uvedla Inez Fungová, emeritní profesorka atmosférických věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley a členka organizace Bulletin of the Atomic Scientists.
Podle ní je důležitým krokem rychlé omezení emisí skleníkových plynů, zejména ze spalování fosilních paliv. Upozorňuje, že technologie obnovitelných zdrojů jsou dnes technicky vyspělé a ekonomicky dostupné, vlády by proto měly urychlit jejich zavádění pomocí pobídek a podpory nových trhů.
Stejně důležitý je podle Fungové návrat k rozhodování založenému na vědeckých datech, systematické sledování klimatu a sdílení ověřených informací, které umožní lépe odhadovat dopady změn klimatu na život lidí po celém světě.
Bellová dále varuje, že posun směrem k „neoimperialismu a orwellovskému přístupu k vládnutí“ bude i nadále posouvat ručičky hodin směrem k půlnoci. Vědci to za poslední čtyři roky udělali již třikrát.
„Pokud jde o jaderné hrozby, v roce 2025 se nic nevyvíjelo dobře,“ uvedla Bellová na tiskové konferenci.
„Dlouholeté diplomatické rámce jsou pod tlakem nebo se hroutí, hrozba jaderných testů se vrátila, obavy z šíření jaderných zbraní rostou a tři válečné konflikty probíhají ve stínu jaderných zbraní a s hrozbou jejich eskalace,“ řekla Bellová.
Poukázala na válku na Ukrajině, americko-izraelské bombardování Íránu a pohraniční střety mezi Indií a Pákistánem. Připomněla také pokračující napětí v Asii, včetně Korejského poloostrova a čínských hrozeb vůči Tchaj-wanu, a také rostoucí napětí na západní polokouli po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, Nový START, vyprší začátkem února. Ruský prezident Vladimir Putin v září naznačil, aby obě země dohodu, která omezuje počet jaderných hlavic na 1 550, respektovaly nejméně po dobu dalšího roku, Trump se však dosud formálně nevyjádřil.
V říjnu Trump nařídil americké armádě, aby po téměř tříleté pauze obnovila testování jaderných zbraní. Žádná jaderná mocnost, s výjimkou Severní Koreje v roce 2017, takové testy neprovedla více než čtvrt století.
Bellová dále varovala, že zemí, která by z návratu k testování zbraní měla největší prospěch, by byla Čína, která chce rozšířit svůj jaderný arzenál.
Organizace Bulletin of the Atomic Scientists byla založena v roce 1945 Albertem Einsteinem, J. Robertem Oppenheimerem a vědci z Chicagské univerzity, kteří se podíleli na vývoji prvních atomových zbraní v rámci projektu Manhattan. O dva roky později vznikly Hodiny soudného dne, ty jsou dodnes všeobecně uznávaným ukazatelem zranitelnosti světa.
Zdroj: thebulletin.org
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ve světě sílí hlad i hněv. Politická moc miliardářů oslabuje demokracii, varuje Oxfam
