Tání ledu v Arktidě může odhalit i dávno zapomenuté hrozby. Vědci bijí na poplach: pod permafrostem mohou číhat starověké viry a bakterie, které by mohly ohrozit zdraví lidí i zvířat po celém světě. Co se děje v Arktidě, může mít fatální dopady daleko za polárním kruhem.
Arktida, kdysi nedotčený svět ledu a sněhu, se mění rychleji, než si mnozí z nás uvědomují. Klimatické změny, průmyslová exploatace a tání permafrostu nejenže přetvářejí tamní krajinu, ale mohou také probudit dávno spící hrozby. Mezinárodní tým vědců v čele s doktorem Khaledem Megahedem Abbassem z University of Sharjah varuje, že pod zmrzlými vrstvami ledu mohou být uvězněny starověké patogeny, které by mohly způsobit globální zdravotní krizi.
Ve studii publikované v prestižním časopise Science of the Total Environment vědci analyzovali, jak změna klimatu a lidská činnost v Arktidě zvyšují riziko šíření nemocí. „Tání permafrostu může uvolnit staré bakterie nebo viry, které jsou zamrzlé po tisíce let,“ varuje doktor Abass. Tyto patogeny, které byly dosud uvězněny v ledu, by mohly představovat vážné riziko nejen pro ekosystémy, ale i pro celosvětové zdraví.
Průmysl a zoonózy: nebezpečná kombinace
Arktida už dávno není odlehlým koutem světa. Tání ledu otevřelo nové možnosti pro těžbu nerostů, lodní dopravu a turistiku. Tato industrializace ale přináší i rizika. Podle autorů studie zvyšuje větší přítomnost lidí v regionu pravděpodobnost přenosu zoonotických nemocí, tedy takových, které se šíří ze zvířat na člověka. „Vidíme změny životního prostředí, jako je tání permafrostu a přesouvání ekosystémů, které by mohly pomoci šířit infekční nemoci mezi zvířaty a lidmi,“ vysvětluje Abass.
Zoonotické patogeny, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti, se mohou šířit prostřednictvím vody, potravin nebo přímým kontaktem s prostředím. S rostoucími interakcemi mezi lidmi a divokými zvířaty, která se v důsledku změn prostředí přesouvají, se tato rizika dramaticky zvyšují. Studie zdůrazňuje, že Arktida je zvláště zranitelná, protože se otepluje rychleji než většina ostatních částí světa.
Propojený systém zdraví
Vědci volají po holistickém přístupu k ochraně zdraví v Arktidě. „Zdraví životního prostředí, zvířat a lidí je jeden propojený systém,“ píší autoři studie. Abychom mohli čelit těmto hrozbám, je podle nich nezbytné zlepšit monitorování nemocí, zapojit domorodé komunity a podporovat transdisciplinární výzkum. „Případy zdůrazňují kritické mezery v monitorování a současných znalostech,“ dodávají vědci.
Místní komunity v Arktidě již pociťují změny. Někteří se snaží přizpůsobit, ale mnoho rizik zůstává neprozkoumaných. „Co se stane v Arktidě, nezůstane v Arktidě,“ varuje Abass a zdůrazňuje, že environmentální změny v polárních oblastech mají globální dopady. „Environmentální stresy, které jsme studovali, mají vlnové efekty, které sahají daleko za polární oblasti,“ dodává.
Studie už vzbudila pozornost nejen v akademických kruzích, ale i mezi organizacemi veřejného zdraví a průmyslovými odvětvími působícími v Arktidě. „Organizace veřejného zdraví, agentury pro životní prostředí a dokonce i severní průmyslová odvětví si začínají uvědomovat potřebu monitorovat zdravotní rizika spojená s měnícími se podmínkami v Arktidě,“ říká Abass. Konsorcium, které studii vytvořilo, zahrnuje více než 15 institucí z Evropy a Kanady, což podtrhuje význam mezinárodní spolupráce.
Změna klimatu není jen o tání ledu. „Klimatické změny rozpouštějí bariéry mezi ekosystémy, zvířaty a lidmi,“ uzavírá Abass. Pokud chceme zabránit tomu, aby se Arktida stala zdrojem nových pandemií, je třeba jednat rychle.
Vědci volají po okamžitých krocích, které zahrnují lepší dohled nad nemocemi a integraci tradičních znalostí domorodých obyvatel. Jen tak můžeme doufat, že se podaří udržet hrozby, které číhají pod ledem, pod kontrolou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rychlou jízdu Turka vyšetřují dálniční policisté. Může přijít o řidičák
