Vědci z University of Bristol objevili novou krevní skupinu. Vyřešili tak záhadu starou více než 50 let. Tento objev může významně ovlivnit budoucí transfuze krve. Informovali o tom vědci na webu University of Bristol.
Vědecká komunita slaví významný průlom. Tým vědců z University of Bristol rozluštil více než půlstoletí starou záhadu – objevil zcela novou krevní skupinu, která může mít zásadní dopad na medicínu, zejména na transfuzní léčbu. Tato nově identifikovaná krevní skupina, známá jako AnWj-negativ, byla pro vědce záhadou od roku 1972, kdy byl antigen AnWj poprvé objeven.
Ne každý tuto krevní skupinu má
Podle vědců se krevní skupina AnWj-negativ nevyskytuje běžně. Přibližně 99,9 procent lidí jsou AnWj-pozitivní, což znamená, že jejich červené krvinky obsahují protein Mal, klíčový pro tuto krevní skupinu. Někteří jedinci však mohou AnWj-negativ skupinu ztratit v důsledku nemocí nebo genetických změn. Tito lidé mohou mít při krevní transfuzi komplikace, pokud jim bude podána krev s opačným typem.
„Objev AnWj antigenu jsme provedli před více než 50 lety, ale jeho genetický základ nám dlouho unikal. Až nyní jsme schopni jej plně pochopit,“ vysvětlují autoři provedené studie publikované v odborném časopisu Blood (časopis Americké hematologické společnosti, pozn. red.).
Přelom ve výzkumu
V rámci tohoto přelomového výzkumu vědci zjistili, že krevní skupina AnWj-negativ je výsledkem absence proteinu Mal v červených krvinkách. Tento protein je klíčový pro identifikaci antigenu AnWj. Autoři studie zároveň zjistili, že většina lidí, kteří jsou AnWj-negativní, tuto skupinu ztratila kvůli prodělaným nemocem, například rakovině, jež ovlivnila expresi protilátek. Jen velmi malé procento populace má tuto krevní skupinu z genetických důvodů.
„Tento výsledek je pro nás obrovský úspěch, protože řešení této záhady nás trápilo více než 50 let. Nyní můžeme zlepšit péči o pacienty s touto velmi vzácnou krevní skupinou,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie, Louise Tilley.
Význam pro budoucnost transfuzí
Nové poznatky mohou výrazně snížit riziko komplikací při krevních transfuzích. V případě pacientů s AnWj-negativní krví totiž může nesprávně podaná krev způsobit nebezpečné imunitní reakce. Studie také přinesla nové možnosti vyšetření krve, které by měly v budoucnu výrazně zjednodušit identifikaci této vzácné krevní skupiny.
Vědecký tým, který na studii pracoval, musel překonat řadu komplikací, včetně technických problémů spojených s identifikací malého a dosud neznámého proteinu Mal. Bez moderních metod, jako je sekvenování exomů, by se podle autorů studie takového úspěchu dosáhnout nepodařilo.
Výzkum krve pokračuje
Objev nové krevní skupiny není jediným úspěchem vědecké komunity v oblasti výzkumu krve. Vědci z University of Cordoba nedávno představili revoluční objev v oblasti biokompatibilních baterií. Tyto baterie, založené na hemoglobinu – proteinu, který je v krvi přítomen, umožňují vytváření energie prostřednictvím redoxních reakcí. Tento typ zinkovo-vzduchových baterií je považován za ekologickou alternativu k lithium-iontovým bateriím.
I když se jedná o rozdílné oblasti výzkumu, společným jmenovatelem obou objevů je naše krev, která otevírá nové možnosti v medicíně i technologii.
Podle vědců z Bristolu jsou krevní skupiny složité. „Dva nejznámější systémy krevních skupin jsou ABO a Rh. V každé krevní skupině mohou červené krvinky nést povrchové markery zvané antigeny. Například v systému krevních skupin ABO existují antigeny A a B – lidé s A mají antigen A, lidé s B mají antigen B, lidé s krví AB mají oba a lidé s O nemají žádný,“ vysvětlují vědci.
Autor: Jana Mitalová
