Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v prvním čtvrtletí 2026 na 50 282 korun. Po odečtení inflace, která činila 1,6 procenta, si zaměstnanci polepšili reálně o 6,4 procenta. Jde o nejsilnější reálný růst mezd od roku 2018. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Reálné mzdy ve srovnání s loňskem akcelerovaly, přičemž si polepšila všechna odvětví. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 procent a v administrativních a podpůrných činnostech o 17 procent, pracovníkům v energetice meziročně kupní síla výdělků v podstatě stagnovala,“ upozornila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Nominální růst mezd o 8,1 procenta byl nejvyšší od druhého čtvrtletí 2021. Tehdy ale statistiku zkreslovalo srovnání s prvním rokem pandemie covidu, kdy mzdy stagnovaly. Inflace na úrovni 1,6 procenta pak byla nejnižší od konce roku 2016, což obojí dohromady vytvořilo prostor pro mimořádně silný růst kupní síly.
Počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky mezitím stoupl o 0,6 procenta.
Většina Čechů na průměr nedosáhla
Průměrná mzda přitom zůstává číslem, které nadsazuje skutečný výdělek typického zaměstnance. Podle posledních dostupných strukturálních dat za rok 2025 činil medián mezd 44 337 korun, tedy téměř o osm tisíc méně než průměr. Na průměrnou mzdu 52 202 korun nedosáhly takřka dvě třetiny zaměstnanců, u žen to bylo 73 procent, u mužů 59 procent.
Nejčastější výplata se pohybovala v pásmu 38 až 42 tisíc korun hrubého. Přes 200 tisíc korun hrubého bralo jen 0,8 procenta zaměstnanců.
Rozdíly v odměňování mužů a žen přetrvávají. Mezi specialisty, kam patří například lékaři, právníci nebo IT odborníci, vydělávaly ženy zhruba o čtvrtinu méně než muži. Nejmenší mezera byla u kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a u pomocných profesí.
ČSÚ zároveň upozornil, že mediánové hodnoty mezd za první čtvrtletí 2026 nemůže zveřejnit. S rokem 2025 totiž skončil sběr údajů z informačního systému ISPV provozovaného ministerstvem práce a nový datový zdroj JMHZ zatím není v provozu.
Vzdělání se vyplácí
Strukturální data za rok 2025 ukazují, že vzdělání zůstává jedním z nejsilnějších faktorů výše mzdy. Vysokoškoláci měli mediánovou mzdu přes 61 tisíc korun, lidé se základním vzděláním kolem 35 tisíc. Střední škola s maturitou znamenala medián 45 tisíc, bez maturity 38 tisíc.
Výrazně vyšší výdělky mají také zaměstnanci chránění kolektivní smlouvou. Tam, kde platila podniková kolektivní smlouva, činil medián 50 786 korun. Bez kolektivní smlouvy to bylo jen 40 687 korun, tedy o deset tisíc méně měsíčně.
Česko na 57 procentech unijního průměru
Mezinárodní srovnání hodinových mezd v přepočtu na eura, které za rok 2025 publikoval Eurostat, řadí Česko na 57 procent průměru Evropské unie.
„Od roku 2008, kdy Česko dosahovalo úrovně jen 42 procent evropského mzdového průměru, jsme se mu přiblížili o 15 procentních bodů. Ještě rychleji se mu však přibližují některé kdysi chudší státy východní Evropy, které tak české mzdy předhánějí,“ uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Jako příklad zmínil Litvu, která se z 26 procent unijního průměru dostala na 65 procent, nebo Estonsko a Polsko, jež vyrostly na 60 procent.
Méně dělníků, více specialistů
Český trh práce se podle ČSÚ dál proměňuje. Roste podíl služeb na úkor průmyslu a zemědělství. Od roku 2009 stoupl podíl specialistů ze 14 na více než 17 procent, přibylo také pracovníků ve službách a prodeji, jejichž zastoupení se zvýšilo z 8 na 13 procent. Naopak řemeslníků a opravářů ubylo z 16 na 11 procent a podíl manažerských pozic klesl ze 7 na 4 procenta.
Vzdělanostní struktura zaměstnanců se posouvá směrem k vyššímu vzdělání. Přibývá vysokoškoláků i absolventů vyššího odborného a bakalářského studia, méně vzdělaných skupin ubývá.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Turek je opět ve formě. Zaútočil na prezidenta Pavla, jako by konspirace o uklízečkách z BIS nestačily
