Vědci z Barcelonské univerzity učinili na Marsu převratný objev. Oblast Acidalia Planitia vykazuje podmínky vhodné pro mikrobiální život. Objev tak přibližuje lidstvo k možné kolonizaci Marsu a hledání mimozemského života.
Lidstvo je opět o krok blíže ke kolonizaci Marsu, a tentokrát s reálnou šancí najít mimozemské mikroorganismy. Výzkumný tým pod vedením Andrey Butturini z Barcelonské univerzity oznámil převratný objev – lokalizoval slibnou oblast Acidalia Planitia, rozlehlou pláň na severní polokouli Marsu, která by mohla podporovat život. Tato oblast, rozkládající se na ploše 2900 kilometrů, kombinuje ideální podmínky pro existenci vody, tepla a energie.
Butturiniho tým identifikoval tuto oblast jako potenciální cíl budoucích misí zaměřených na hledání života hluboko pod povrchem Marsu. Podmínky v této podzemní zóně by mohly umožnit existenci mikrobiálního života až do hloubky osmi kilometrů, což otevírá nové výzvy pro technologii vrtání a budoucí mise s lidskou posádkou.
Role metanu v pátrání po životě
Bádání je zaměřeno na metanogeny – mikroorganismy produkující metan v extrémních podmínkách. Tyto organismy, přežívající bez kyslíku, organických živin a slunečního záření, běžně obývají pozemské mokřady a trávicí systémy býložravců. Na Marsu by metanogeny mohly prospívat hluboko pod oblastí Acidalia Planitia, kde jsou chráněny před nehostinným povrchem planety.
Nová studie významně přispívá k probíhající debatě o přítomnosti metanu v atmosféře Marsu. Různá měření od roku 1999 uvádějí koncentrace metanu, přičemž NASA sonda Curiosity detekovala metan v atmosféře rudé planety, zatímco ExoMars Trace Gas Orbiter Evropské vesmírné agentury nikoli, což vyvolalo živé vědecké diskuse.
Výzvy a budoucí mise
Podzemní oblasti Acidalia Planitia, které mohou hostit metanogeny přizpůsobené chladu, představují pro vědce novou výzvu. Studie naznačuje, že tyto mikroorganismy, podobné Methanosarcinaceae a Methanomicrobiaceae, mohou prosperovat díky radiogennímu teplu a podzemní vodě.
Příští mise, jako rover Rosalind Franklin Evropské vesmírné agentury plánovaný na rok 2028, má za cíl vrtat do hloubky dva metry. Butturiniho tým však zdůrazňuje potřebu dosáhnout hloubky až osmi kilometrů, což je technologicky zatím neproveditelné.
Podmínky v podzemí Marsu s teplotami od 0 do 10 °C a kapalnou vodou smíšenou s půdou, společně s teplem z radiogenního rozpadu, představují ideální prostředí pro život. Potvrzení existence biologicky generovaného metanu by mohlo zásadně změnit naše chápání marťanské atmosféry.
Nové poznatky vědců čekají na recenzi a potvrzení v úložišti arXiv, ale již nyní vzbuzují velký zájem a zaměřují pozornost na hledání mimozemského života v oblasti Acidalia Planitia na Rudé planetě.
